ALERT-CZ začíná už za dva měsíce
Hlavním cílem registru ALERT-CZ (Acute coronary syndromes - Longitudinal Evaluation of Real-life Treatment in non-PCI hospitals in CZech Republic) je další zlepšení péče o pacienty s akutními koronárními syndromy (AKS) na základě pohotového transferu nejnovějších vědeckých poznatků a léčebných postupů do praxe a kontinuální zvyšování adherence k doporučeným postupům v diagnostice a terapii AKS. Důležitá je i možnost zpětné vazby v léčebném procesu. Registr vytvoří celostátní standard pro zjišťování charakteristik pacientů, klinického průběhu, komplikací, výsledků léčby a celkové kvality péče.
Do projektu se mohou zapojit všechna zdravotnická zařízení, která zajišťují akutní péči o pacienty s akutními koronárními syndromy a přitom nemají vlastní pracoviště intervenční kardiologie.
Zúčastněným pracovištím budou k dispozici průběžné výsledky analýzy jejich vlastních dat. Periodicky budou kvartálně zveřejňována celková data umožňující srovnání na celostátní úrovni. Zapojení do registru může být důležitým signálem o úrovni péče o pacienty s akutními koronárními syndromy pro pacientskou i odbornou veřejnost.
V mezinárodním srovnání je Česko v první linii
Tímto projektem může česká kardiologie jen upevnit svou pozici na celoevropské špičce, když např. v Německu nebo ve Francii ani celostátní registr dosud neexistuje a jednotlivé iniciativy jsou zde roztříštěné. „Nejzajímavější je švédský registr, který zahrnuje všechny nemocnice, je plně kontinuální a on-line. Ten považujeme za prototyp nejlepšího registru,“ uvedl MUDr. Petr Janský, který se netajil ambicemi se tomuto úspěšnému projektu vyrovnat. Pro zavedení celostátního registru se v tomto roce rozhodla Itálie a od letošního 1. ledna jej zavedly také Spojené státy americké.
MUDr. Janský hovořil rovněž o zkušenostech z řady zahraničních registrů, například mezinárodního registru GRACE, amerického CRUSADE či evropského Euro Heart Survey. Prakticky u všech je jejich společným cílem zlepšit dodržování platných guidelines, neboť se zjistilo, že reálná praxe se v nemocnicích ve velké míře rozchází s postupy stanovenými v doporučeních odborných společností.
Účast v registru zlepší výsledky terapie
„Ukázalo se, že jsou velké rozdíly ve výsledcích léčby mezi nemocnicemi, které dodržovaly guidelines, a nemocnicemi, které při akutní terapii ani při následném propuštění pacienta z nemocničního ošetřování nedodržovaly doporučené postupy,“ uvedl Petr Janský. V případě registru CRUSADE dodržovalo na začátku projektu guidelines jen 16 % nemocnic, po třech letech se jejich podíl zvýšil až na 33 procent. „Přitom se ukázalo, že každých 10 % zlepšení adherence ke guidelines znamenalo snížení nemocniční mortality zhruba o desetinu,“ poznamenal MUDr. Janský. V tomto registru nemocnice s největším zlepšením dosáhly 15,6% zvýšení adherence a 37% poklesu hospitalizační mortality.
V závěru své přednášky se MUDr. Janský také zmínil o pilotním projektu registru infarktu myokardu. „Bohužel se nepodařilo dostat tento projekt do zákona o registrech,“ poznamenal Janský. Tento pilotní projekt nebyl příliš úspěšný vzhledem k nevelké databázové základně. „Od roku 2003 se totiž počet zapojených nemocnic příliš nezměnil,“ podotkl MUDr. Janský. I tento projekt však ukázal, že důraz na dodržování platných doporučení významně zlepšuje terapeutické výsledky.
CZECH registr si získal mezinárodní uznání
Při přípravě projektu ALERT-CZ bylo využito zkušeností z CZECH registru akutních koronárních syndromů. Ten v ČR probíhal v průběhu listopadu 2005. Byla do něj zapojena PCI centra, jichž je na území České republiky celkem 21, a dva kraje - Liberecký a Jihočeský. „Tento projekt si získal slušný věhlas na evropském kongresu Acute Cardiac Care,“ sdělil úvodem své přednášky prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. Cílem tohoto registru bylo zjistit incidenci akutních koronárních syndromů, posoudit efektivitu PCI center ve srovnání s menšími nemocnicemi a porovnat výsledky terapie. Ve srovnání se zahraničními registry se ukázalo, že české zdravotnictví dosáhlo jedné z nejnižších hodnot hospitalizační mortality.
Podrobnou zprávu o tomto registru přinesla Medical Tribune v čísle 36/2006.
Jak dopadl pilotní projekt v roce 2006?
S výsledky pilotního projektu registru infarktu myokardu za rok 2006 posluchače seznámila MUDr. Hana Grünfeldová. Projekt běží už od roku 2003. Vloni se jej zúčastnily nemocnice Znojmo, Čáslav, Kutná Hora a Chrudim. Kritériem pro zařazení do registru byly elevace úseku ST nebo biochemický průkaz nekrózy myokardu. Sledováno bylo celkem 583 pacientů, z nichž 43 % tvořily ženy. Průměrný věk sledovaných subjektů činil 71,2 roku. Zaznamenávala se přítomnost rizikových faktorů (z nichž nejvíce byla opět zastoupena hypertenze), klinický obraz a přítomnost komplikací. Hospitalizační mortalita byla vloni nižší (11,0 %) v porovnání s rokem 2003, kdy se projekt rozbíhal (15,2 %). MUDr. Grünfeldová přednášku uzavřela s tím, že perspektivní registr IM potřebuje zahrnout více nemocnic, standardizovaný odběr dat a kontrolu kvality.
Aplikaci je možno stáhnout z webu
MUDr. Zdeněk Monhart z Nemocnice Znojmo představil v další přednášce datovou strukturu registru ALERT-CZ a formuláře pro zadávání údajů. Sběrem a analýzou dat bylo pověřeno EuroMISE centrum (Evropské centrum pro medicínskou informatiku, statistiku a epidemiologii, jež je společným pracovištěm Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd České republiky). O technickém zabezpečení projektu referoval zástupce tohoto centra Ing. Petr Hanzlíček, Ph.D. Data budou ze zúčastněných nemocnic odesílána do centrální databáze v anonymizované podobě. Zabezpečení ochrany dat bude zajištěno nastavením přístupových práv účastníků. „Výhodou bude, že daná aplikace je nezávislá na operačním systému, který konkrétní účastník používá. To znamená, že nezáleží na tom, zda máme starší verzi windows nebo třeba linux,“ poznamenal Hanzlíček. Podle něj je možné si danou aplikaci stáhnout na webu.
Diskuse - jak dál s ochranou soukromých dat
Po ukončení přednáškového bloku se rozeběhla bohatá diskuse, jež se týkala především problematiky ochrany soukromých dat. Účastníci z řad posluchačů upozorňovali na možný konflikt se zákonem o ochraně osobních údajů v případě zaznamenávání rodných čísel pacientů. Členové výboru vysvětlovali potřebu zaznamenávání údajů o rodných číslech sledovaných pacientů s možností pozdější zpětné kontroly dat zejména za situace, kdy by se například některé dílčí výsledky při statistickém zpracovávání příliš odlišovaly od předpokládaných hodnot. Navíc poznamenali, že rodná čísla by zůstávala pouze v lokální databázi, kde by byla jištěna přístupovým heslem, zatímco do centrální databáze by odcházela pouze anonymizovaná data. Dalším argumentem pro používání rodných čísel byla ze strany výboru obava z možného dublování pacientů v databázi. Návrh na náhradu rodných čísel voleným identifikačním kódem však výbor přijal ke zvážení.
Z auditoria vyšla také připomínka, že při zjišťování 30denní mortality bude zřejmě potřebné si vyžádat informovaný souhlas pacientů. Poté byl vznesen návrh zapojit v případě zjišťování 30denní mortality také praktické lékaře, čímž by bylo patrně možné nutnost informovaného souhlasu obejít. Podle názoru výboru by byla spolupráce s praktickými lékaři věcí strategie lokálního investigátora. Výbor také přislíbil, že v otázce informovaného souhlasu vznese oficiální dotaz na Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Na dotaz z řad posluchačů, zda by se měli do databáze zařazovat i pacienti s AKS ošetřovaní na chirurgických a jiných odděleních, bylo výborem sděleno, že do databáze by měli být zahrnuti pouze pacienti, kteří procházejí interním oddělením.
Výbor dále akceptoval návrh jednat se zástupci ministerstva zdravotnictví o státní podpoře projektu. Pokud však skutečně k těmto jednáním dojde, může to znamenat jisté pozdržení zahájení registru oproti původně schválenému termínu k začátku ledna 2008.
Zdroj: