Akutní medicína v biochemické laboratoři

Podezření na kardiovaskulární onemocnění je v Polsku třetím nejčastějším důvodem k přijetí do nemocniční péče jak u mužů, tak i u žen. Mezi obvyklé příznaky, které tito pacienti udávají, patří bolest na hrudi, dyspnoe, synkopa a arytmie. Diferenciálně diagnosticky je nutné v akutní medicíně při těchto příznacích vyloučit kromě dalších především ischemickou chorobu srdeční, chronické srdeční selhání a plicní embolii. Bolest na hrudi
Za jakoukoli bolestí na hrudi se skrývá v 36 % porucha muskuloskeletálního aparátu, v 19 % gastrointestinální onemocnění a „pouze“ u 16 % případů jsou důvody srdečního původu (stabilní angina pectoris má na svědomí 10 %, akutní koronární syndrom 1,5 %). Z dalších příčin jmenoval prof. Gaciong psychiatrické potíže (8 %), plicní onemocnění (5 %). V 16 % případů jde o neznámou a blíže neurčenou etiologii. V urgentní medicíně má náhle vzniklá bolest na hrudi jasnější výpovědní hodnotu, co se týče příčin. U dospělých pacientů jde zpravidla o nestabilní anginu pectoris (30 až 35 %), infarkt myokardu (15 %), dále pak plicní embolii či disekci aorty. „Bolest na hrudi, přestože je nejčastějším (a nejnákladnějším) důvodem přijetí do nemocniční péče, je však zároveň i nejčastější příčinou případů pochybení v diagnostice a léčbě,“ tvrdí prof. Gaciong. Součástí doporučení American Heart Association z roku 2005 je i diagnostickoterapeutický algoritmus pro řešení případů vzbuzujících podezření na akutní koronární syndrom. Podle něj mají své nezastupitelné místo jak v diagnostice, tak v monitorování stavu pacienta a účinnosti terapie i biomarkery. Ideální kardiální biomarker by měl nabídnout objektivní posouzení a stanovení diagnózy u pacientů, zvláště pak u těch, kteří nemají specifické příznaky. Měl by pomoci při stanovení rizik a prognózy pacienta, správně odrážet terapeutický efekt a napomáhat efektivnosti zdravotní péče i z ekonomického hlediska.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 25/2006, strana 5

Zdroj: