Aktuálně z ministerstva: Hradit paralen, či ne?
V souvislosti s tím, že ministerstvo zdravotnictví (MZ) vydalo Seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, objevilo se (jak jinak) i nemálo, často velmi spekulativní, kritiky. Někteří „kritici“ se například zabývají otázkou, zda právě takové množství léků, u nichž úhrada ze zdravotního pojištění plně pokrývá jejich cenu i s obchodní přirážkou, je tím správným způsobem, jak dosáhnout v celkových výdajích za léky úspor. Obsahem této úvahové figury není nic jiného, než časté tvrzení, že takový paralen či acylpyrin a další nejlevnější léky by neměly být hrazeny vůbec. Jinými slovy – lidé by si je prostě měli kupovat, čímž by zbylo více prostředků na léky drahé a třeba i životně důležité. Nápad zdánlivě zázračný… Ale to, že genialita spočívá v jednoduchosti, sice pravda je, nikdo už však nedodává, že to vždy nemusí být na 100 procent. Což se vztahuje i na tento případ. Výše úhrad z veřejného zdravotního pojištění za paralen byla například v 1. pololetí roku 2003 cca 25 milionů Kč, v roce 2004 za 1. polovinu činila 19 milionů a za 1. polovinu roku loňského 24 milionů Kč. Za kyselinu acetylsalicylovou dělaly ve stejných obdobích úhrady 4 miliony Kč, 3,7 milionu Kč a 3,4 milionu Kč. Ve srovnání s tím, že za jedno pololetí se za léky na úhradách vydá asi 20 miliard, se rozhodně nejedná o úsporu, která by, jak se propagátoři zmíněné myšlenky domnívají, celkovou bilanci nějak významně ovlivnila.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2006, strana 19
Zdroj: