Aktuálně o cenotvorbě léků

Jindy se můžeme setkat se stanovením fixních cen, které jsou po určitou dobu dodržovány. Stabilita a racionalita cen léčiv má do určité míry omezit působení liberálně tržních mechanismů a umožnit preferenci medicínských zájmů. Lék jako jedna z mála komodit je hrazen v každé zemi z veřejného zdravotního pojištění a konečného spotřebitele tak vlastně zajímá pouze výše doplatku. Míra, v jaké je nový lék na trhu předepisován, je ovlivněna tím, kolik si může z pohledu úhrady léku dovolit systém veřejného pojištění a kolik doplácející pacient. Přístup k originálním léčivům je tedy v každé jednotlivé zemi individuální. O ceně rozhoduje také to, jaký je význam přípravku pro farmakoterapii, jaká je cena ve srovnání s ostatními přípravky ve stejné anatomicko-terapeuticko-chemické (ATC) skupině a jaké jsou ceny přípravku v jiných zemích, kde je již registrován. Vliv na cenu léčiva má pochopitelně i marketingová a prodejní strategie farmaceutické firmy a aktuální fáze jeho existence. Cena léčiva narůstá s každou obchodní transakcí, která je uskutečněna mezi výrobcem a konečnou spotřebou. Tři základní stupně, které ovlivňují konečnou cenu léku, představují výrobce, velkoobchod a maloobchod. Každý stupeň určuje svou konečnou cenu a rozdíly mezi těmito cenami nazýváme obchodní rozpětí.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2006, strana 19

Zdroj: