Aktivní život s peritoneální dialýzou

Pacienti mají k dispozici telefonní číslo na svého ošetřujícího lékaře, na kterého se mohou obrátit v případě komplikací. Tato praxe přináší nemocným větší pocit nezávislosti a mohou si sami řídit své každodenní aktivity. I když má peritoneální dialýza svá omezení, život pacienta se více podobá životu před léčbou.

Metoda zaznamenala v posledních deseti letech v České republice značný rozvoj. Například v roce 1991 poskytovalo peritoneální dialýzu jako jednu z metod náhrady funkce ledvin pouze osm středisek. Ke konci roku 2004 tuto metodu nabízelo svým nemocným již šedesát dialyzačních center z celkového počtu devadesáti. Dnes je peritoneální dialýza nabízena pacientům téměř ve všech centrech.

Počet nemocných, kteří používají peritoneální dialýzu, se za stejnou dobu více než ztrojnásobil. V roce 1995 bylo léčeno zhruba 130 nemocných v celé ČR, dnes se tento počet pohybuje okolo čtyř set. Jinak řečeno, v současné době využívá tento typ dialýzy přibližně osm procent dialyzovaných nemocných. Metodou se léčí všechny věkové kategorie pacientů, výjimkou nejsou ani malé děti nebo osmdesátiletí senioři. Situace v okolních zemích je podobná, ale například ve Švédsku se peritoneální dialýzou léčí více než čtvrtina nemocných, ve Velké Británii dokonce téměř polovina všech dialyzovaných pacientů.

Velký vývoj zaznamenala peritoneální dialýza také v oblasti přístrojové techniky. Pacienti mohou využívat tzv. cycler k výměnám dialyzačního roztoku během noci. Dříve bylo používání takových přístrojů ojedinělé, dnes je využívá více než třetina nemocných. Trend je takový, že stále více nemocných bude používat přístroje a využívat režimu „volného dne“, aby mohli dále provádět většinu aktivit, na které byli zvyklí před onemocněním.

Předmětem tohoto článku není vyzdvihovat výhody peritoneální dialýzy ani ji porovnávat s jinými možnostmi, které pacienti se selháním ledvin mají. Zaměřme se na to, jak mohou aktivně žít nemocní, kteří peritoneální dialýzu přijali za „svoji“ metodu a denně ji používají doma nebo na cestách.

Nutností je dodržování pravidel

Velkou výhodou je, že metoda není náročná na technické vybavení a nemusí být prováděna na jednom konkrétním místě. Pacienti léčbu provádějí rutinně ve svých domácnostech, výměny dialyzačního roztoku si mohou dělat na pracovišti, ve škole, v hotelu na dovolené, nebo dokonce na cestách v autě. Také v případě, že využívají metody automatizované peritoneální dialýzy a potřebují cycler, nejsou omezeni v cestování. Přístroj je plně mobilní, přepravuje se ve skořepinovém kufříku na kolečkách. Cyclery svou velikostí odpovídají většímu videu a váží o něco více než deset kilogramů. K provozu přístroje je zapotřebí pouze přívod elektrické energie, nejsou vyžadovány další zvláštní podmínky.

Samozřejmostí pro pacienty - u obou metod peritoneální dialýzy - je dodržování určitých pravidel provádění dialýzy. Zásadní je možnost umytí rukou a nerušené provádění procesu v neprašném, čistém prostředí. Po dobu výměny (přibližně dvaceti minut) by s pacientem neměly být v místnosti další osoby, případně domácí zvířata, a to z důvodu co nejmenšího rizika možné kontaminace otevřeného systému v době odpojování a připojování nemocného k systému vaků. Pokud pacient používá cycler (tedy při spánku), nemusí samozřejmě spát odděleně od svých blízkých, neboť v době provozu přístroje je systém po celou dobu spánku uzavřen.

Všechny výše uvedené informace vedou k závěru, že stejně jako provádění peritoneální dialýzy v domácím prostředí jsou i rekreace a cestování s peritoneální dialýzou poměrně jednoduché. Zůstává-li pacient doma, je mu dodáván materiál pro léčbu jedenkrát měsíčně domů, v případě cesty či dovolené proběhne závoz na místo určené pacientem. To znamená, že není vázán na žádné zdravotnické zařízení, v jehož bezprostředním okolí by měl pobývat během své dovolené. Může odjet na chalupu na horách a tam trávit celé dva měsíce prázdnin, přičemž je během této doby přibližně dvakrát zásoben potřebným materiálem. Zdravotnické zařízení tedy do rekreace pacienta nezasahuje, ale je pochopitelně k dispozici pro případ akutní potřeby.

Cestování v praxi

Pacient oznámí ve svém středisku, kam jede (na chalupu, do lázní, na dovolenou či delší návštěvu příbuzných) a sestra objedná materiál k závozu přímo na dočasnou adresu. Při cestě nemocného do zahraničí probíhá zásobování podobným systémem, ale s tím rozdílem, že zboží neputuje z Čech, nýbrž je připraveno v místě pobytu pobočkou dodavatelské firmy. U zahraničních cest je třeba objednávku uskutečnit včas - přibližně šest týdnů před odjezdem. Dodavatelská firma také pacientovi zjistí adresu nejbližšího zdravotnického zařízení, kam se lze obrátit v případě komplikací. Tuto službu pacient nehradí, a to ani pokud cestuje do zahraničí.

Závěrem lze tedy říci, že nemocní léčení peritoneální dialýzou nejsou v cestování omezeni, nejsou vázáni na konkrétní místo či zdravotnické zařízení. Životní styl se tak velmi podobá tomu, jak žil nemocný před dialýzou. Ze zkušenosti víme, že ročně využívá v České republice službu dodávky materiálu na rekreaci přibližně 150 nemocných. Jde o pacienty, kteří jsou léčeni v České republice a vyjíždějí do zahraničí, nebo o ty, kteří cestují ze zahraničí do ČR.

Zdroj: