Akademický senát UK nevyhrožoval, ale varoval
Případné naplnění takto formulovaného ultimáta – tedy skutečné přerušení studia medicíny – by samozřejmě mělo fatální celospolečenské důsledky. Proto MT požádala o upřesnění závěrů jednání Akademického senátu člena jeho předsednictva doc. MUDr. Petra Hacha, CSc., přednostu Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty UK v Praze.
“Mediální interpretace byla naprosto nepřesná, a tedy i nezodpovědná. Akademický senát svým konstatováním, že může nastat situace, kdy univerzita bude donucena zastavit praktickou výuku mediků a farmaceutů, pouze věcně varoval před neblahými důsledky některých deklarovaných kroků ministerstva zdravotnictví. Konkrétně před důsledky záměru transformovat fakultní nemocnice do právní formy akciových společností. V žádném případě se nejedná o ultimátum, či dokonce výhrůžku,” řekl doc. P. Hach. “O reálné nebezpečnosti této změny jsou v současnosti přesvědčeni prakticky všichni reprezentanti univerzity a lékařských fakult, takže je korektní, že Akademický senát na to upozornil nejširší veřejnost,” doplnil své vysvětlení doc. P. Hach.
Nešťastnou interpretaci dokumentuje i reakce děkana 1. lékařské fakulty UK v Praze prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., který se s touto zprávou seznámil až z tisku. Pro ČTK vzápětí prohlásil, že je jejím zněním překvapen a požádá senát o vysvětlení. Jak známo, prof. Zima patří k obhájcům neziskového statutu fakultních nemocnic a rozhodujícího vlivu univerzit v jejich správě.
Podle doc. P. Hacha vyplývá prvotní problém transformace nemocnic už z jejího plánovaného grafikonu. Nynější fakultní nemocnice se z rozhodnutí ministra zdravotnictví nejprve změní z příspěvkových organizací na akciové společnosti se stoprocentní majetkovou účastí státu. Jejich případný převod na statut univerzitních nemocnic by se měl odehrát až později, na základě platnosti smluv uzavřených prostřednictvím univerzity s lékařskými fakultami.
“Se skokovou změnou právního rámce samozřejmě přestanou platit dosavadní smlouvy mezi fakultními nemocnicemi – až do té doby příspěvkovými organizacemi – a univerzitou, které upravují praktickou výuku v nemocnicích,” varuje doc. P. Hach. “Současně zanikne státní příspěvek pro fakultní nemocnice, který náklady této činnosti do určité míry pokrývá. A konečně – akciovky, byť plně státní, se logicky začnou chovat tak, jak jejich nové právní formě přísluší. To například znamená, že se budou snažit pokud možno ,vyčistit‘ svou systemizaci od částečných zaměstnaneckých úvazků, kombinovaných s převažujícími úvazky učitelskými. Ve FN dnes pracují lidé s plným pedagogickým úvazkem. S tím nepřímo souvisí i změna praxe v obsazování vedoucích míst – třeba přednostové klinik již nebudou nominováni do funkce resortem školství. To může ovlivnit bezprostřednost vazby fakulty s klinickou výukou studentů. Podobných problémových prvků lze ale identifikovat daleko více,” vypočítává doc. P. Hach. Právě časový interval mezi vznikem státních akciových FN a univerzitních nemocnic (UN) považuje za nebezpečný z hlediska zabezpečování plné kvalitní pregraduální praktické výuky.
Fakulty mohou ztratit kontrolu nad výukou
Další disproporce mohou nastat i ve druhé fázi transformace, tedy při přechodu na statut UN. Zjevným a pro univerzitu neakceptovatelným nedostatkem je zcela jistě pouze třetinová akciová (a tedy i rozhodovací) účast univerzity v UN. “Ministerstvo zdravotnictví tento poměr sice považuje za dostačující pro prosazování zájmu školy, ale neměnnou skutečností je, že zásadní rozhodnutí v akciových společnostech jsou prosazována dvoutřetinovou většinou hlasů,” komentuje doc. P. Hach. Podle něho přinese faktické problémy i příliš krátký 90denní termín pro uzavření smluv mezi UN a univerzitou.
Zákon o univerzitních nemocnicích, resp. jeho paragrafované znění, které znají univerzity, podle doc. P. Hacha dostatečně neřeší např. pracovně právní vztah jednotlivých skupin pracovníků – pedagogických a nemocničních. Je pravděpodobné, že v rámci UN nastane situace, kdy praktickou výuku mediků budou na základě akreditace realizovat externisté, resp. zaměstnanci nemocnice. Fakulta se tak ocitne do značné míry vně realizace praktických výukových programů a bude muset de facto spoléhat na pracovníky klinických pracovišť UN – tedy z hlediska fakulty externí učitele – při akreditaci. Souhrn těchto, ale i dalších chyb v připravované transformaci fakultních nemocnic může v krajním případě vyústit v hlubokou krizi systému praktické přípravy studentů medicíny.
Doc. P. Hach pro MT konstatoval, že postup ministerstva zdravotnictví při tvorbě reformní legislativy neguje komunikaci s univerzitami, resp. lékařskými fakultami. Akademická obec se snaží všemi dostupnými prostředky vysvětlovat svá stanoviska a předkládat své alternativní návrhy vedení ministerstva, které je šmahem odmítá. Jedním z projevů snahy upozornit na faktický stav “jednání” byly i uvedené závěry zasedání Akademického senátu UK. Jak známo, již 16. dubna schválili všichni děkani pěti lékařských fakult UK a děkan Farmaceutické fakulty UK svým podpisem společný postoj vedení Univerzity Karlovy v Praze a jejího Akademického senátu, vedení Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, který deklaroval principiální odmítnutí záměru vlády transformovat fakultní nemocnice do právní formy akciových společností s minoritní pozicí univerzit.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana B1
Zdroj: