Přeskočit na obsah

AIRMED 2008: kongres pro leadery i začínající posádky

 

Nedávno úspěšně završený světový kongres leteckých záchranných služeb AIRMED 2008 překonal nejen přání organizátorů, ale dle dostupných reakcí především očekávání samotných delegátů. Tři roky pilné práce na jeho přípravách tak přinesly své ovoce.

Plně se potvrdil jeden z hlavních záměrů mezinárodního týmu pořadatelů – umístěním kongresu do Prahy složit poklonu vysoce vyspělému systému zabezpečení letecké záchranné služby (LZS) v České republice, ale rovněž vytvořit symbolický most mezi Východem a Západem.

Téměř osm set registrovaných delegátů mělo často velmi těžké rozhodování, kterou přednášku si z pestrého programu vybrat. Nicméně každý z účastníků mohl najít témata, jež přesně vyhovují jeho konkrétním zájmům. Delegáti z vyspělých států s dlouholetou tradicí LZS se mohli zaměřit např. na problematiku posuzování kvality, výcviku posádek, bezpečnosti a ekonomiky provozu. Na druhé straně delegáti ze zemí, kde se s leteckým záchranářstvím teprve začalo nebo začíná, jistě velmi ocenili mnoho základních edukačních a nosných přednášek, obsahujících shrnutí zkušeností zahraničních kolegů jak z oblastí medicínských, tak i provozních. Zvláštní sekce byla věnována přepravě pacientů letadly (fixed-wing operations), velký důraz byl také kladen na problematiku výcviku a týmové sehranosti posádek (crew ressource management) a celkové bezpečnosti leteckých operací. Zájemci o speciální témata si mohli poslechnout přednášky zaměřené např. na transport infekčních pacientů letadly i vrtulníky nebo na techniku provádění speciálních operací v nepřístupném terénu či na vodě. Několik prezentací bylo věnováno problematice operačního řízení LZS nejen za běžných podmínek, ale také v podmínkách medicíny katastrof.

Americký i evropský model je životaschopný

„Zklamán“ by byl ten, kdo by očekával vyhrocenou konfrontaci např. ve snaze porovnávat, který model poskytování neodkladné péče je lepší. Zda paramedický, jejž Dr. Erwin Stolpe, předseda vědeckého výboru kongresu, nazval „catch and release“ a který je provozován především v zámoří, nebo evropský „stay and play“ založený na přítomnosti lékaře v záchranném týmu a přenosu některých klinických úkonů přímo do terénu. Je zcela evidentní, že každý model plní velmi dobře a srovnatelně požadavky kladené na něj právě v teritoriu, ve kterém z hluboce komplexních a historických důvodů vznikl, a je těžko přenosný do jiného  prostředí.

Velká řada cenných podnětů a informací byla obsažena v posterové sekci. Autoři prezentovali výsledky často mnohaleté práce v nejrůznějších oblastech urgentní medicíny a medicíny katastrof, popřípadě v technických disciplínách majících vztah k provádění letecké záchrany či přepravy pacientů letadly. Česká komise vyhodnotila tři nejlepší práce - poster mapující využití LZS v řídce osídlených oblastech USA s využitím automatické notifikace nehody vozidla, dále poster popisující výborné zkušenosti amerických záchranářů s použitím vysokofrekvenční ventilace u novorozenců a konečně poster norských autorů popisující unikátní záchranu tonoucího kajakáře a jeho přežití díky hluboké hypotermii.

České posádky stále handicapuje angličtina

Velmi bohatý byl také doprovodný program v areálu pražského Výstaviště v Holešovicích, kde probíhaly ukázky výcviku posádek LZS na vyspělých simulátorech („umělých lidech“) nejnovější generace. Návštěvníci výstavy mohli porovnat velmi podobné způsoby práce záchranářů přímo ve vrtulníku či v dokonalém modelu jeho kokpitu u německých kolegů z ADAC Luftrettung a DRF. Rovněž se mohli zúčastnit jako diváci soutěže METI Cup, do níž bylo zapojeno celkem devět dvoučlenných týmů - jeden z Maďarska, ze Spojených států, dva z Kanady a zbývající z České republiky. Posádky měly za úkol během dvaceti minut co nejlépe vyřešit některý ze skutečně realisticky simulovaných scénářů – např. polytrauma kombinované s popálením u dvaačtyřicetiletého účastníka těžké autonehody nebo akutní dechovou tíseň u pacienta přepravovaného z malé nemocnice na „vyšší“ pracoviště, který měl v anamnéze před dvěma týdny pobyt v exotické Kambodži.

Do finále postoupily čtyři týmy - oba kanadské, Američané a nechyběli ani čeští záchranáři z Hradce Králové. Bohužel pro nutný odjezd jednoho člena královéhradecké posádky postoupili jako náhradníci maďarští záchranáři. Pro finálový soutěžní úkol byl připraven pacient s polytraumatem, navíc komplikovaným akutní hemolytickou reakcí při podání nekompatibilní krve. V záchranářském klání nejlépe obstál kanadský tým z Toronta současně s americkou posádkou z Minnesoty. Na druhém místě skončil tým z Maďarska a třetí byli Kanaďané z Calgary.

Soutěž byla unikátní příležitostí  pro naše zdravotnické pracovníky – lékaře i záchranáře - poznat způsoby práce paramedických posádek. Pro české týmy byla největším handicapem jazyková bariera a rovněž první setkání s podobným typem simulátoru, který zatím není nikde v ČR v provozu.

Podle reakcí kolegů z různých zemí světa se kongres AIRMED 2008 v Praze zařadil mezi nejlepší v historii této unikátní řady akcí, konaných každé tři roky. Jeho přínos se projeví teprve poté, co budou zpracovány veškeré výstupy z prezentací, workshopů a dalších doprovodných akcí. Účastníci kongresu a celá odborná veřejnost budou moci v brzké době najít všechna abstrakta a ostatní výstupy z kongresu na internetových stránkách www.hems.cz.

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené