AIFP uspořádala první výroční konferenci o inovacích
Má inovace cenu? Kolik stojí jeden rok života? Jak konkrétně ovlivnila inovace každodenní život lidí? Na tyto a řadu dalších otázek se snažili přinést odpovědi přední čeští odborníci, kteří na setkání vystoupili. Byli jimi nezávislý ekonomický konzultant Ing. Miroslav Zámečník a Ing. Petr Knap ze společnosti Ernst & Young, kteří představili výsledky makroekonomické studie AIFP, jež popisuje vliv inovativního farmaceutického průmyslu na českou ekonomiku a zaměstnanost, dále prof. MUDr. Luděk Červenka, CSc., z Pracoviště experimentální medicíny IKEM, který se zaměřil na problematiku inovací z pohledu vědce, prof. MUDr. Roman Prymula, CS c., Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP, a doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., z Onkologického a radioterapeutického oddělení FN Plzeň, kteří se věnovali přínosu inovací z hlediska prevence a léčby.
Konferenci uzavřelo vystoupení farmakoekonoma v podání MUDr. Tomáše Doležala z Farmakologického ústavu 3. LF UK. „Protože v oblasti poskytování zdravotní péče, speciálně preskripce léků, koluje mnoho mýtů, rozhodli jsme se uspořádat konferenci, které by se účastnili všichni, jichž se poskytování péče nějakým způsobem týká, a to jak z pohledu poskytovatelů, tak plátců, dodavatelů léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, regulačních orgánů či samotných pacientů. Rádi bychom jim tímto způsobem přiblížili význam, hodnotu a dopad využívání inovací a inovativních léčebných přípravků v medicíně a farmacii,“ uvedl PharmDr. Radim Petráš, výkonný ředitel AIFP.
Význam a hodnotu využívání inovací potvrdila i studie společnosti Ernst & Young. Vyplývá z ní, že členské společnosti AIFP generují v české ekonomice a na trhu práce prostřednictvím nepřímých a indukovaných vazeb větší množství finančních prostředků a zaměstnanců, než samy přímo vynakládají.
Přeloženo do řeči čísel: každá jedna koruna utracená členskou společností AIFP vytvoří obrat 2,18 K č v české ekonomice. Jeden zaměstnanec AIFP vytvoří zároveň dalších šest pracovních míst. Studie také poukázala na to, že členské společnosti AIFP dlouhodobě významně přispívají k rozvoji české vědy a výzkumu.
Přestože v České republice většinou nemají své výrobní závody, představují pro českou ekonomiku nezanedbatelnou reálnou hodnotu. Celkem totiž investovaly členské společnosti AIFP v ČR do vývoje a výzkumu nových léků za poslední tři roky tři miliardy korun, přičemž v drtivé většině případů jde o klinické hodnocení, a nikoli post‑registrační studie, jak se někdy mylně uvádí. Podíl výdajů, které inovativní průmysl investuje do této oblasti, je téměř osmkrát vyšší, než je průměrný podíl těchto výdajů v celé České republice. Významně tak převyšuje i tradiční průmyslové sektory, jako např. automobilový průmysl.
Ze studie také vyplynulo, že inovativní společnosti přinášejí díky svým moderním přípravkům nejen medicínský pokrok, ale jsou i tvůrcem ekonomických hodnot. Patří mezi žádaná technologicky vysoce náročná odvětví, která zároveň vytvářejí pracovní místa pro vysoce kvalifikované odborníky.
Přínos inovativních prostředků z odborného hlediska nelze v drtivé většině případů zpochybňovat. Problém někdy bývá s jejich úhradou. Farmakoekonomie by měla pomoci napovědět, zda se mnohdy vyšší náklady na inovativní prostředky „vyplatí“. MUDr. Doležal ve své prezentaci připomněl, že z mnoha důvodů náklady na zdravotní péči do budoucna porostou. Na druhou stranu možnosti solidárního zdravotního pojištění mají své limity, a tak se dá očekávat, že poroste tlak na efektivní využívání zdrojů. Posoudit skutečnou hodnotu inovace však není jednoduché. Pro objektivizaci její hodnoty lze použít metod Health Technology Assessment (HTA).
Postupy HTA zahrnují kromě medicínských a ekonomických hodnocení také sociální a etické rozměry implementace investice ve zdravotní péči. Zvýšené náklady na zavádění inovativních prostředků dává do kontextu možných úspor v podobě zabránění komplikacím, poklesu potřeby hospitalizace při exacerbaci choroby, zvýšení kvality života, zabránění pracovní neschopnosti či snížení využívání dávek v nemoci a sociálních dávek v invaliditě.
„Obecně se však dá říci, že náš systém je zatím zaměřen jen na kontrolu nákladů a není schopen účinně měřit kvalitu poskytované péče. K její kontrole nejsou motivovány ani zdravotní pojišťovny, které se zaměřují pouze na udržení rozpočtu. Jsem přesvědčen, že tento koncept je chybný a z dlouhodobého pohledu neufinancovatelný,“ říká MUDr. Doležal.
Navíc jednotlivým segmentům se nedostává stejně důsledné kontroly, protože ve srovnání se zdravotnickými prostředky a přístroji či dalšími investicemi jsou léčivé přípravky jednoznačně nejregulovanější oblastí. „Lze tedy uzavřít, že hodnotit inovace stále ještě moc neumíme. Učíme se to, ale potřebujeme k tomu jednak osoby a instituce, jež jsou toho schopny, a také poučené publikum na straně státní správy a plátců, které bude umět naslouchat výsledkům farmakoekonomických analýz,“ upozorňuje MUDr. Doležal.
AIFP plánuje navázat na letošní konferenci v příštím roce obdobnou akcí, která by se více zaměřila na možnosti financování inovací v České republice a na níž by byli k diskusi přizváni zástupci ministerstva zdravotnictví či zdravotních pojišťoven.
Zdroj: Medical Tribune