AIFP: INOVACE

AIFP nabízí pomocnou ruku českému zdravotnictví

Podle podkladového materiálu Ministerstva zdravotnictví pro 105. plenární zasedání RHSD jsou finanční rezervy zdravotních pojišťoven již téměř vyčerpány. Od roku 2009 do poloviny letošního roku se z rezerv vyčerpalo 24 miliard korun. Současná restriktivní úhradová vyhláška, kterou sice Ústavní soud zrušil, ale bude platit ještě příští rok, působí naprosté většině zdravotnických zařízení závažné ekonomické až existenční problémy. Řečeno krátce, situace v českém zdravotnictví je závažná; pokud nedojde ke změně, můžeme očekávat i selhání systému poskytování zdravotní péče. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) je připravena pomoci. Jak a proč, vysvětluje její výkonný ředitel Mgr. Jakub Dvořáček.

CO VEDE AIFP K TOMU, ABY SE ZABÝVALA SITUACÍ SOUČASNÉHO ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ?

Asociace i její členové si uvědomují, že v systému českého zdravotnictví docházejí finanční prostředky, situace je bez nadsázky kritická. Jejich cílem je proto hledání cesty ke skutečným úsporám, aby mohli být adekvátně a včasně léčeni všichni nemocní, kteří terapii potřebují. Ve světle demografických dat však nelze postupovat jako doposud, tj. neustálým záplatováním. Doba, kdy jsme si mohli dovolit nekoncepčně plýtvat, je dávno pryč. Je nutné přistoupit k celkové reformě zdravotnictví podle dlouhodobého strategického plánu, což bude vyžadovat efektivní využití financí na základě realistického zhodnocení současné situace, nastavení transparentního, předvídatelného prostředí pro všechny subjekty, včasný přístup moderních terapií k pacientům a propojení zdravotní a sociální agendy.

Ke stabilizaci současného stavu je nutné hledat rezervy a zastropovat růst některých výdajových položek zdravotnictví, stejně jako se tomu děje a dělo v oblasti léků. Zde výdaje posledních přibližně sedm let víceméně nerostou, na rozdíl od výdajů na ambulantní nebo ústavní péči a zdravotnické prostředky. Lze‑li dostat výdaje pod kontrolu a zarazit nárůst v oblasti léků, musí být možné najít obdobná transparentní opatření i pro další oblasti. V systému zdravotní péče nelze utápět další miliardy, aniž by bylo přesně zmapováno, kam peníze přijdou a k čemu a jak budou použity.

CO MŮŽE AIFP NABÍDNOUT ČESKÉMU ZDRAVOTNÍMU SYSTÉMU?

AIFP jako celek i jeho jednotliví členové jsou připraveni pomoci vybudovat systém dlouhodobě udržitelného financování zdravotnictví. Farmaceutický průmysl se potýkal při celosvětové krizi v posledních letech s nemalými potížemi, které vedly k hledání způsobů, jak se s limitovaným ekonomickými zdroji vyrovnat.

Z tohoto procesu vyplynuly poměrně rozsáhlé zkušenosti, jak najít úspory, které nevedou ke stagnaci nebo dokonce k regresi, ale k zefektivnění procesů. Farmaceuticky průmysl za posledních 10 let nejen prošel poměrně bolestnou genezí, ale byl také svědkem hledání cest ke zefektivnění zdravotních systémů v ostatních státech Evropské unie. Díky tomu může poskytnout inspirativní a především fungující návrhy, které již byly ověřeny v jiných zemích.

CO JE CÍLEM SNAHY AIFP?

Stručně řečeno: rekonstrukce systému na základě modelových situací zdravotních systémů napříč Evropou. Existují doporučení Světové zdravotnické organizace, existují studie, které prokazují, že je nutné alokovat zdroje do klíčových segmentů péče. Příkladem může být tzv. gate‑keeping, což můžeme chápat i jako posílení role praktických lékařů. S tímto systémem mají dobré zkušenosti v Nizozemsku, velkou studii o tom, že silná role praktických lékařů vede k zefektivnění lékařské péče i po stránce ekonomické, uveřejnila profesorka Barbara Starfield (USA).

Druhým principem je zachování velkých nemocnic, které zajišťují centralizovanou péči na vysoké úrovni za přijatelných ekonomických podmínek na principu DRG. To není nápad AIFP, ale doporučení WHO. Je nutné stanovit priority a spočítat, kolik si může stát dovolit do zdravotnictví investovat. Je nutné mít jako dobrý hospodář výdaje pod kontrolou. To se týká především zdravotních pojišťoven, které jednoduše nemohou vydat více peněz, než přijmou. Peníze si lze půjčit jen v případě jistoty, že přijde chvíle, kdy je bude možné vrátit.

KDE HLEDÁ AIFP PARTNERY PRO JEDNÁNÍ O ZMĚNÁCH V SYSTÉMU?

Své návrhy budeme představovat zástupcům ministerstva i budoucí vládě. Lituji, že už nefunguje Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou jsem pokládal za vhodnou platformu k diskusi o řešení situace ve zdravotnictví. Doufám, že nová vláda podobnou instituci opět ustaví.

JAKÉ PRVNÍ KROKY KE ZMĚNĚ AIFP NAVRHUJE?

V současnosti se musí systém dofinancovat, abychom získali čas na hloubkovou analýzu a rekonstrukci systému. Ministru Holcátovi se podařilo získat vyšší odvody státu za jeho pojištěnce a přesun plateb pro nemocnice stejného stupně na systém DRG. Čas, který tímto „ucpáním děr“ získáme, již nesmíme promeškat.

V krátkodobém horizontu je klíčové ještě zrušení DPH na léky a ponechání poplatku 60 Kč na den hospitalizace bez časového omezení. Z dlouhodobého hlediska by měla urychleně vzniknout skupina expertů, kteří vypracují dlouhodobou strategii, aby nedošlo k novému zadlužení zdravotního systému. Jde například o revizi úhradové vyhlášky a přehodnocení efektivity jednotlivých zdravotnických zařízení. Jak jsem již zmiňoval, je nezbytně nutná revize výdajů, a to v těch sektorech zdravotnictví, které neustále rostou, tj. ambulantní a ústavní péče a zdravotnické prostředky.

NEPOVEDOU ÚSPORNÁ OPATŘENÍ K ZHORŠENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA, JAK ČASTO SLÝCHÁME?

Na zdravotnictví se nelze dívat odtrženě od pohledu na zdraví populace. Máme‑li jasnou prognózu demografického vývoje, lze odhadnout, jak zatíží zdravotní stav stárnoucí populace zdravotní, ale i sociální systém. Například je známo, že vzdělanější a lépe ekonomicky situovaní lidé více dbají na prevenci, obecně jsou zdravější. Lidé z nižších socio‑ekonomických vrstev společnosti mají zpravidla horší životní styl, zanedbávají prevenci a celkově je u nich vyšší morbidita. Zásadní problém vidíme i v tom, že systém zdravotní a sociální péče není propojený. Je nutné si uvědomit, že efektivní využití financí ve zdravotním systému má faktický dopad na systém sociální. Neefektivní léčba několikanásobně prodraží výdaje ze systému sociálního v podobě ztráty práceschopnosti, invalidity, čerpání sociálních dávek. Sloučení obou agend již bylo zvažováno, k jeho realizaci však bohužel zatím nedošlo.

JAKÉ MÍSTO V NOVÉM SYSTÉMU BY MĚLY ZASTÁVAT INOVATIVNÍ TECHNOLOGIE A LÉKY?

Problematiku inovací v medicíně je nutné nahlížet v kontextu propojení zdravotní a sociální agendy. Před registrací nového léku musejí výrobci kromě bezpečnostního a účinnostního profilu také prokázat, že vstup inovativního léčiva, které je zpravidla dražší než starší generace léků, při porovnání celého léčebného procesu a se zahrnutím i sociálních složek nákladů zaručí nižší celkové náklady. Tím, že inovativní lék vrátí člověka dříve do práce, přináší značné úspory v sociálním systému. Na „dražší“ lék tak nelze pohlížet jen optikou zvýšených nákladů na léčbu. Hodnotu inovativních léčiv samozřejmě nelze limitovat pouze na finanční vyjádření. Jejich přínos tkví také v prodloužení délky a zlepšení kvality života pacientů, rychlejším zlepšení zdravotního stavu, menším množství nežádoucích účinků a interakcí s ostatními léčivy či přípravky, které přinášejí pomoc pacientům s dosud nevyléčitelnými nemocemi.

STÁRNUTÍ POPULACE JE JEV, NA KTERÝ DEMOGRAFOVÉ POUKAZOVALI JIŽ DESETILETÍ, NYNÍ SE VŠAK STÁVÁ AKTUÁLNÍ. TO SI VYŽÁDÁ DALŠÍ ZMĚNY FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB.

Současným trendem nejen v České republice, ale i v celé EU je nejen samo stárnutí populace, ale také prodlužování produktivního věku. Aby lidé mohli déle pracovat, musí jim to jejich zdravotní stav umožnit. Musí jim být poskytnuta kvalitní a včasná zdravotní péče a musejí zároveň vědět, že budou mít zdravotní péči zajištěnou, i když půjdou do důchodu. To jsou všechno důvody pro nastavení trvale udržitelného financování zdravotní (a sociální) péče. Evropská federace farmaceutického průmyslu, jejímž je AIFP členem, má zpracované podklady, jak toho dosáhnout. Jde o studie na základě pozorování ze zemí, kde je přístup k inovativním lékům rychlejší a širší. Jsou‑li lidé léčeni včas, pak jsou lepší i léčebné výsledky, lepší kvalita života nemocného a vše se odrazí i na delší době života.

Zdroj: Medical Tribune