AHA zveřejnila TOP TEN kardiovaskulární medicíny
Deset největších úspěchů ve výzkumu kardiovaskulárních onemocnění v roce 2010
1. Léčba šitá na míru diabetikům 2. typu
Nové poznatky z ACCORD Study Group (The ACCORD Study Group. N Engl J Med 2010;362:1575-1585) ukazují na možnost výběru specifické terapie pro pacienty s diabetem 2. typu, díky níž se daří snížit kardiovaskulární riziko těchto pacientů. Studie sice nejprve ukázaly, že ani agresivní kontrola krevního tlaku, ani kombinovaná terapie statiny a fibráty nepřináší snížení kardiovaskulárního rizika, avšak další analýzou se zjistilo, že kombinovaná terapie může být výhodná u pacientů s DM 2. typu, kteří mají na počátku léčení nízký HDL cholesterol a nízké triglyceridy.
2. Nová alternativa pro pacienty, kteří nemohou podstoupit standardní náhradu srdeční chlopně
Dvě studie (PARTNER Trial Investigators. N Engl J Med 363(17):1597-1607 a Ye, et al. J Thorac Cardiovasc Surg 139:1107-1113) prokázaly, že transcatheter aortic valve implantation (TAVI) dokáže zlepšit symptomy a klinický stav pacientů dokonce i po dobu několika let. A to i přes skutečnost, že metoda TAVI s sebou přináší nezanedbatelná rizika v podobě rozvoje cévní mozkové příhody a/nebo jiné kardiovaskulární příhody.
3. Zlepšení v oblasti laické kardiopulmonální resuscitace
Signifikantní studie (Bobrow, et al. JAMA 304(13):1447-1454 a Rea, et al. N Engl J Med 363(5):423-433) ukázaly, že pouhé stlačování hrudníku, tzv. Hands Only CPR, náhodným laikem významně zvyšuje možnost přežití pacienta s náhlou příhodou srdeční utrpěnou mimo dosah okamžité odborné pomoci. V říjnu na základě těchto poznatků upravila AHA i Guidelines for Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care Science a po celých Spojených státech proběhla rozsáhlá kampaň, díky níž se podařilo "Hands Only CPR" významně uhnízdit v povědomí široké veřejnosti.
4. Více možností, jak snížit riziko mozkového infarktu u pacientů s atriální fibrilací
Studie RE-LY, ROCKET-AF a AVERROES (RE-LY. Lancet 2010 Sep 18;376(9745): 975-983; ROCKET-AF. American Heart Association Scientific Sessions 2010, Abstract 21839 a AVERROES. European Society of Cardiology Congress 2010) přinesly důkazy o alternativách k warfarinu, které postrádají jeho hlavní nežádoucí účinek, riziko krvácení, navíc jsou jednodušší z hlediska dávkování i kontroly. FDA prozatím schválila k preventivnímu podání dabigatran na základě výsledků studie RE-LY, součástí jiných studií byly nebo stále jsou rivaroxaban, apixiban, edoxaban a další orální antikoagulancia.
5. Přídatný pacemaker dokáže zlepšit klinický stav pacientů s arytmií
Nové studie (MADIT-CRT Trial Investigators. N Engl J Med 361(14):1329-1338; RAFT Investigators. N Engl J Med 2010 Nov. 14; 10.1056/nejmoa1009540 a Bardy, et al. N Engl J Med 363:36-44) ukázaly, že přidáním další resynchronizující stimulace k již implantovanému defibrilátoru lze docílit zlepšení klinického stavu pacientů. Zároveň byly vyvinuty nové kardiostimulátory, které dokážou snížit riziko spojené s tradičními přístroji.
6. Nové postupy v léčbě dětí s vrozenou srdeční vadou
The Pediatric Heart Network's randomized trial of Norwood shunt types in infants with single-ventricle lesions (Pediatric Heart Network Investigators. N Engl J Med 362:1980-1992) jako první ukázal, že výsledný klinický efekt měřený především pomocí transplantation-free survival ve 12 měsících věku silně závisí na vybraném typu shuntu.
7. Pokroky v hledání správné protidestičkové terapie
Studie PLATO (PLATO Investigators. Lancet 2010;375:283-293) ukázala, že ticagrelor dokáže zlepšit klinický stav a snížit nežádoucí účinky více než doposud standardně používaný clopidogrel. Probíhající CURRENT-OASIS 7 Trial (CURRENT-OASIS 7 Investigators. N Engl J Med 363:930-942) hledá odpověď na otázku týkající se správného dávkování clopidogrelu a kyseliny acetylsalicylové u pacientů, kteří jsou indikováni k invazivní operaci.
8. Nové poznatky v použití kmenových buněk u pacientů s chronickým srdečním selháním
Terapie pomocí kmenových buněk ukázala, že disponuje potenciálem zlepšit pacientovu kvalitu života a jeho přežití, velmi časná data z některých studií podporují budoucí vývoj nových terapeutik pro pacienty s chronickým srdečním selháním založených na kmenových buňkách. Velká studie na zvířecím modelu (Hatzistergos, et al. Circ Res 107(7):913-922) definovala základní mechanismy regenerace srdečního svalu iniciované určitým typem kmenových buněk. Další studie (Kajstura et al. Circ Res 107(2):305-315) podpořila tušení, že srdeční sval má schopnosti regenerovat podstatnou část myocytů několikrát za život. The STAR-heart Study (The STAR-heart study - European Journal of Heart Failure; doi:10.1093/eurjhf/hfq095) ukázala, že pokud jsou pacientovi s chronickým srdečním selháním injektovány jeho vlastní kmenové buňky přímo do srdečního svalu, dojde u něho ke zlepšení hemodynamických parametrů a ke zlepšení dlouhodobého přežívání
9. Využití vědy k ovlivnění životního stylu široké veřejnosti
AHA vytvořila národní program, jehož cílem je zlepšení kardiovaskulárního zdraví a životního stylu v průběhu následujícího desetiletí (Bibbins-Domingo et al. N Engl J Med 2010;362:590-599; The HEALTHY Study Group. N Engl J Med 10.1056; Franks et al. N Engl J Med 362(6):485-493 a Goodpaster, et al. JAMA 304(16):1795-1802).
10. Get With The Guidelines
Get With The Guidelines - Coronary Artery Disease má schopnosti eliminovat rasové a etnické nesrovnalosti v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním (Cohen et al. Circulation 121(21):2294-2301).
Deset největších úspěchů ve výzkumu cévní mozkové příhody v roce 2010
1. "Time is brain"
Kombinovaná analýza (Pooled analysis of the ECASS, ATLANTIS, NINDS and EPITHET trials. Lancet 2010;375(9727):1695-1703) osmi studií intravenózně aplikovaného tkáňového aktivátoru plasminogenu (tPA) u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou znovu podpořila důležitost včasného podání, s nejlepšími výsledky v prvních hodinách od počátku příznaků, a poprvé jasně ukázala, že pozdní podání po čtyřech a půl až šesti hodinách je spojeno se zvýšenou mortalitou.
2. Nový mechanismus, jakým se cévy mozku zbavují sraženin
Studie (Lam, et al. Nature 2010;465:478-482) jako první ukázala, co se děje v mozkové tkáni v případě, že dochází k extravazaci krve. Sraženiny, které nemohou být rozpuštěny, mohou být "vystrčeny" do okolních tkání tak, aby byl zachován vyživující průtok cévami.
3. Srovnání karotické endarterektomie a stentingu karotid
Studie CREST (CREST. N Engl J Med 2010;363(1):11-23) srovnávala karotickou endarterektomii a karotický stenting a uzavřela, že obě metody mají stejný počet úspěšných provedení, ale také komplikací. Nicméně u pacientů mladších 70 let se jako lepší ukázal stenting ve srovnání se staršími pacienty, kde se lepších výsledků dosáhlo pomocí otevřeného přístupu. Tento závěr byl rovněž podpořen dřívější metaanalýzou individuálních dat pacientů ze tří randomizovaných, kontrolovaných studií (Carotid Stenting Trialists' Collaboration. Lancet 2010;376:1062-1073).
4. Get With the GuidelinesR - Stroke quality improvement program
Analýza prvních výsledků milionu pacientů s cévní mozkovou příhodou léčených v souladu s Get With the GuidelinesR - Stroke quality improvement programem ukázala, že více než 80 % těchto pacientů dostalo "defect-free care" v roce 2009 na rozdíl od pacientů v roce 2003, kterým se jí dostalo pouze v polovině případů (Fonarow, et al. Circ Cardiovasc Qual Outcomes 2010;3;291-302; Smith, et al. Circulation 2010;122:1496-1504; Saver, et al.
Stroke 2010;41:1431-1439 a Reeves, et al. Stroke 2010;41(7):1573-1578).
5. Deset hlavních rizikových faktorů rozvoje mozkového infarktu
V celosvětově probíhající studii INTERSTROKE (INTERSTROKE Investigators.
Lancet 2010;376:112-123) bylo odhaleno deset jednoduchých rizikových faktorů, jež jsou spojeny s více než 90 % případů rozvoje cévní mozkové příhody.
6. Ultrazvuková detekce zúžení karotid odhalí pacienty s vysokým rizikem mozkového infarktu
ACES, mezinárodní, multicentrická, prospektivní studie (ACES. Lancet Neurol 9(7):663-671), potvrdila, že detekce klinicky tichých mikrosraženin putujících v cévním mozkovém řečišti pomocí transkraniálního Dopplerova ultrazvuku dokáže odhalit podskupinu pacientů s asymptomatickým zúžením karotid. Tito pacienti jsou ve velikém riziku následného rozvoje cévní mozkové příhody a mohou profitovat z operace či stentingu.
7. Roboticky asistovaná terapie je lepší než standardní péče
Randomizovaná studie (Lo, et al. N Engl J Med 2010;362(19):1772-1783) předpokládá, že roboticky asistovaná terapie může zlepšit rehabilitaci funkcí horní končetiny po mozkovém infarktu ve srovnání se standardní péčí, avšak nikoli více než intenzivní terapeutická péče.
8. Nové poznatky z genetiky pro vyhledávání pacientů s aneurysmaty a jejich léčbu
Multicentrická, genome-wide association studie (Yasuno, et al. Nat Genet 2010;42(5):420-425) v Evropě a Japonsku identifikovala tři nové a potvrdila dva již známé chromosomy, na nichž se nacházejí geny zodpovědné za přítomnost intrakraniálních aneurysmat. Jiná studie (Ong, et al. Lancet 2010;376;1476-1484) zjistila, že terapie beta-blokátory pacientů se vzácným Ehlersovým-Danlosovým syndromem může znamenat prevenci disekce aneurysmat a krvácení.
9. Snížení tlaku u hemorrhagického iktu snižuje rozsah
Dvě pilotní studie (ATACH Investigators. Crit Care Med 2010;38(2):637-648 a INTERACT. Stroke 2010;41(2):307-312; INTERACT. Hypertension 2010;56:852-858) zjistily, že agresivní snižování krevního tlaku během prvních šesti hodin od prvních příznaků hemorrhagického iktu dokáže zmenšit rozsah krvácení do mozkové tkáně.
10. I střední fyzická aktivita sníží riziko mozkového infarktu
Rozsáhlá studie (Sattelmair, et al. Stroke 2010;41(6):1243-1250) ukázala, že i střední fyzická aktivita vede ke snížení rizika rozvoje cévní mozkové příhody u žen. S nižším rizikem rozvoje jak cévní mozkové příhody všeobecně, tak i ischemického a také hemorrhagického iktu byla spojena pravidelná chůze.
Zdroj: Medical Tribune