AHA v Orlandu
Jako vždy na podobných akcích poutaly největší pozornost účastníků ty sekce, na kterých byly vyhlášeny výsledky velkých studií. Shrnout jejich závěry do jedné věty samozřejmě není možné, nápadné však bylo, jak často autoři konstatovali, že pokud jde o primární cíle, jejich práce neprokázala mezi jednotlivými rameny studie signifikantní rozdíl.
Příkladem může být studie CORONA, která zkoumala vliv podávání statinů u pacientů se srdečním selháním. Ti dosud byli z podobných zkoušek vyloučeni. Švédští autoři v tomto případě srovnávali rosuvastatin s placebem. Dle očekávání poklesl u statinové větve LDL cholesterol i CRP. Výskyt smrti z kardiovaskulárních příčin, nefatálních infarktů myokardu nebo iktů však nebyl u pacientů užívajících statin nižší než v kontrolní skupině.
Na pacienty se srdečním selháním se zaměřila i studie nazvaná AF/CHF. Ta se snažila najít rozdíly v dalším osudu mezi nemocnými s fibrilací síní, jejichž léčba spočívala v důrazné kontrole rytmu (kardioverze, amiodaron, případně sotalol či dofetilid), a pacienty, u nichž bylo těžiště léčby v kontrole frekvence (beta-blokátory, digoxin). Po dvou letech sledování nebyly v celkové mortalitě, výskytu cévních mozkových příhod i průběhu srdečního selhání zaznamenány mezi oběma skupinami signifikantní rozdíly.
Clopidogrel má novou konkurenci
Významnou head-to-head studií byla studie TRITON-TIMI 38, porovnávající nový antidestičkový přípravek prasugrel s „tradičním“ clopidogrelem u vysoce rizikových pacientů indikovaných k primární koronární intervenci. Primárním sledovaným ukazatelem byl opět výskyt smrti z kardiovaskulárních příčin, nefatálního infarktu myokardu nebo iktu. Prasugrel si vedl v tomto směru signifikantně lépe než clopidogrel (p < 0,001). Na druhé straně však byl v jeho větvi zaznamenán vyšší výskyt krvácení (p = 0,01).
Pro praxi podnětná zjištění přinesly některé nové subanalýzy již dříve zveřejněných studií.Například u studie FIELD potvrdily zřetelně pozitivní vliv fenofibrátu na potlačení rozvoje retinopatie u diabetu II. typu. Doložily pro tento lék také signifikantní snížení počtu kardiovaskulárních příhod u diabetiků II. typu a pacientů s dyslipidémií typickou pro metabolický syndrom.
Jednou z programových priorit kongresu bylo zdraví žen. Vděčné téma v této oblasti představuje studium vlivu hormonální substituce (HRT) na kardiovaskulární riziko. Studií, které by se podobně zabývaly hormonální antikoncepcí, je daleko méně. Přitom perorální antikoncepce zpravidla obsahuje více estrogenů než HRT a užívá ji mnohem více žen po podstatně delší časové období. Práce belgického autora Ernsta Rietzschela potvrdila, že kontracepce nemusí být tak benigní, jak je mnohdy posuzována. Na základě sonografického vyšetření více než 2 500 žen doložil, že u těch, které užívají antikoncepci deset let, stoupá tvorba aterosklerotických plátů v karotidách a femorálních tepnách o dvacet, respektive třicet procent. „Rozhodně to neznamená, že by ženy měly přestat antikoncepci brát. Měly by ale o tomto riziku vědět,“ uvedl autor.
Kmenové buňky - další krok ke klinické praxi
Součástí setkání v Orlandu byl i paralelní kongres Kmenové buňky a regenerace myokardu.
Základní výzkum v této oblasti vzbudil velké očekávání. Tento nadějný potenciál však musí získat oporu v klinických studiích, jež by měly odpovědět na otázku, jaké buňky, jakou cestou a jakému pacientovi je má smysl podávat. Výsledky dosavadních zkoušek však příliš přesvědčivé nebyly. Určitý zlom může znamenat studie CAUSMIC, jejíž výsledky na kongresu prezentoval Nabil Dib z univerzity v San Diegu. Jde o randomizovanou studii první fáze, zkoumající efekt aplikace autologních skeletálních myoblastů 23 pacientům po infarktu myokardu a se srdečním selháním (klasifikace NYHA II až IV, ejekční frakce méně než 40 %). Autoři biopsií odebrali z kosterního svalstva nemocných dva až čtyři gramy tkáně. Po zpracování vzorku v laboratoři, během kterého došlo k mnohanásobnému zmnožení a selekci buněk, byl tento materiál pomocí katetru s tenkou jehlou pod kontrolou třídimenzionální navigace aplikován přímo do infarktem zjizvených částí myokardu. Oproti kontrolní skupině vykazovali pacienti léčení myoblasty po roce vyšší kvalitu života i objektivně zobrazovacími metodami potvrzenou vyšší viabilitu myokardu. Na základě těchto výsledků americké regulační úřady povolily druhou fázi klinických zkoušek tohoto postupu, kde by mělo být zapojeno už 165 pacientů.
Na kongresu představila AHA také své nové časopisy. Kromě tradičního Circulation bude od příštího roku vydávat dalších šest titulů, které budou úžeji tematicky vymezené, například na kardiovaskulární genetiku nebo arytmie a elektrofyziologii.
Zdroj: