AGEL, a. s. – bouře ve sklenici vody?
Zabývat se anonymy, jež směšují selektivně vybraná fakta se zavádějícími informacemi i vyloženými nepravdami, by bylo ztrátou času. Pokud však podobná tvrzení šíří na svých oficiálních webových stránkách a v prohlášeních představenstva i Česká lékařská komora, pokud anonymy kopíruje a propaguje její tiskový mluvčí, považuje vedení společnosti AGEL, a. s., za nezbytné uvést četná nepravdivá a zavádějící tvrzení na pravou míru.
Na těch nejtvrdších faktech lze prokázat, že skupina AGEL na žádném z relevantních trhů dominantní postavení nemá, že s řadou vznikajících projektů nemá nic společného, že jednotlivé subjekty neovládá, protože je ovládat nemůže a z celkem pochopitelných důvodů ani nechce.
Monopol? Ano v „našem“
kraji nemáme více než 30 %!
1. Každé spojení soutěžitelů od určité velikosti je pečlivě posuzováno Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže, se úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky vykonává soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele získávajícího možnost kontroly. Pro velmi podrobný popis rozhodnutí týkajícího se AGEL, a. s. (číslo S359/2007/KS-24144/2007/840), lze doporučit prostudování přímo předmětného veřejného dokumentu na oficiálních stránkách ÚOHS .
2. Existence soukromého zdravotnického řetězce AGEL fakticky konkurenční struktury na trhu nijak nemění. Konsolidovaný obrat celé skupiny AGEL je i po všech loňských akvizicích ve skutečnosti dosud menší než například obrat pražské FN Motol. Z tohoto hlediska dosahuje podíl AGEL na zdravotním trhu České republiky – definováno celkovými výdaji na zdravotní péči v loňském roce – necelých tří procent, o čemž se z dostupných statistik může každý přesvědčit.
3. Ani v regionech Olomouckého a Moravskoslezského kraje, kde je tržní postavení skupiny AGEL v oblasti akutní lůžkové péče nejvýznamnější, její podíl nepřesahuje 30 %, o čemž se lze opět přesvědčit z oficiálních statistik.
Žijeme v situaci, kdy se jaksi nepředpokládá, že by na investičních a provozních dotacích, jež byly poskytovány zdravotnickým zařízením předtím, než je převzal řetězec AGEL, bylo cokoli závadného. Ale bylo, neboť po převzetí společností AGEL většina našich smluvních partnerů nejen že tyto prostředky ušetřila, ale využila je na jiné účely, a navíc získala i nezanedbatelný výnos z nájemného. Jsme přesvědčeni o tom, že v případě součtu zisku, mezd a ostatních provozních i finančních nákladů zařízení pod kontrolou AGEL je výsledná částka výrazně nižší než mzdy, dotace a režie v takzvaných neziskových zařízeních. Rádi se necháme usvědčit byť jen z jednoho jediného případu, kdy bychom nedokázali ušetřit veřejné prostředky našeho partnera, ať již by jím byla státní organizace, kraj nebo město či obec, oproti předchozímu stavu.
4. Pokud jde o oblast závodní preventivní péče a ambulantní péče, tuto oblast opět posuzoval ÚOHS v již citovaném rozhodnutí z 21. 12. 2007, kde dospěl k závěru: „Nabývaná zdravotnická zařízení poskytují služby závodní preventivní a ambulantní péče ve spádových oblastech Ostravy, Olomouce, Plzně, České Třebové, Nymburku a Prahy. Společnost AGEL působí z výše uvedených spádových oblastí pouze na území města Ostravy, kde poskytuje služby ústavní a ambulantní péče. Společný tržní podíl v takto vymezené spádové oblasti však v případě jakkoli v úvahu přicházejícího vymezení relevantního trhu nepřesáhne 15% hranici.“ A dále: „V případě daného spojení soutěžitelů úřad vzal v úvahu jednak fakt, že tržní podíl spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování zdravotní péče na území spádové oblasti města Ostravy je nízký při jakékoli definici věcného relevantního trhu, a jednak skutečnost, že v dalších spádových oblastech se činnosti spojujících se soutěžitelů žádným způsobem nepřekrývají.“
Logiku to nemá, strašit se tím musí
5. AGEL, a. s., není majetkově propojen s projektem Moje ambulance bývalého předsedy představenstva a poté člena dozorčí rady AGEL, a. s., MUDr. Marka Potysze. Jde čistě o jeho projekt.
Podle oficiálních prohlášení MUDr. Potysze předpokládá projekt vznik sítě asi 30 zdravotních středisek praktických lékařů ve větších českých a moravských městech, tedy celorepublikový. Oproti 5 500 praktických lékařů pro dospělé a 2 300 dětských praktiků, kteří mají smlouvy s VZP, jde o potenciální tržní podíl nepřevyšující na relevantním trhu České republiky v cílovém stavu jedno procento. Hovořit o existenci vznikajícího monopolu je v této souvislosti po právní, ekonomické i majetkové stránce evidentní nesmysl. Navíc teritoriálně rozptýlená pracoviště Moje ambulance není dost dobře možné na většině území České republiky vertikálně integrovat s teritoriálně koncentrovanými nemocnicemi skupiny AGEL, což je věc zřejmá každému alespoň trochu odborně způsobilému pozorovateli. Logiku to nemá, ale strašit se tím musí.
6. Pokud jde o postavení zdravotní pojišťovny AGEL na trhu, je zcela absurdní očekávat, že by mohla a chtěla sehrát roli „ničitele konkurence“, která je jí podsouvána. Trh zdravotního pojištění je v České republice vysoce koncentrován, přičemž jasné dominantní postavení (65 %) na něm zastává Všeobecná zdravotní pojišťovna, jejíž postavení nenarušila ani nucená správa na přelomu let 2005 až 2006 a jež bude státní. Nově vstupující subjekt (ZP AGEL měla k 1. 4. 2008 podíl na trhu 0,01 %) musí získávat pojištěnce především servisem a kvalitou, samozřejmě na zcela dobrovolné bázi. Cenou dosud konkurovat nemůžeme, i když bychom rádi pojištěncům slevu nabídli. Vzhledem k možnosti přehlásit se k jiné pojišťovně jedenkrát ročně (podle současné legislativy i podle tezí Julínkových zákonů) si je především kvalitou služeb a nakupované péče musí udržet.
7. Zejména tam, kde má skupina AGEL jako poskytovatel lůžkové akutní péče pozici v rozmezí od 20 do 30 % relevantního regionálního trhu, musí skupina usilovat o naprosto korektní vztahy s ostatními zdravotními pojišťovnami působícími v regionu – je na nich totiž ekonomicky závislá. Doposud téměř ze sta procent! To, co nám podsouvá autor anonymu, tedy že „monopol si bude určovat ceny zdravotní péče ve svých zařízeních, pro konkurenční pojišťovny vysoké, a tím je finančně zlikviduje“, je z ekonomického hlediska naprostý nesmysl. Taková taktika by vyústila v ekonomickou sebevraždu AGEL jako poskytovatele péče, kterého jeho vlastní pojišťovna v žádném případě není schopna uživit. Pravděpodobně i naši kritici uznávají, že AGEL není řízen ekonomickými sebevrahy.
8. Je snad zbytečné připomínat, že založení zdravotní pojišťovny AGEL je zcela v souladu s platným právním řádem České republiky. Vzniku pojišťovny nic nebránilo ani před dvěma či pěti lety, a ani tehdy by správní orgány nenalezly žádný důvod takovou žádost odmítnout.
9. Stejně tak zavádějící je tvrzení, že nemocnice ve skupině AGEL poskytují předraženou péči. Údaje vycházející ze statistik VZP za rok 2006 byly autorem anonymu převzaty z přehledu publikovaného na serveru aktualne.cz dne 10. 10. 2007 (viz ). Ponechme stranou, že samotný ukazatel úhrad přepočtených na počet lůžek je sám o sobě jakýmsi nepřesným ekvivalentem ukazatele „obrátka aktiv“ známého podnikovým ekonomům a analytikům, který poskytuje informaci o tom, jak efektivně daná firma umí využívat svého majetku. Tedy čím vyšší hodnota, tím lepší firma. Nemocnice Podlesí, a. s., je superspecializovaným centrem poskytujícím podle odborných hodnocení i pravidelných šetření spokojenosti samotných pacientů excelentní kvalitu péče v přátelském prostředí. Dosahuje-li zároveň velmi dobrých ekonomických výsledků, aniž by obdržela jedinou korunu investičních dotací ze státního nebo krajského rozpočtu, pak to svědčí spíše v její prospěch, neboť totéž – při všem respektu – o jiných specializovaných zařízeních říci nelze. Navazující článek zveřejněný dne 15. 10. 2007 (viz ) však alespoň korektně konstatuje, že „přes tři miliony stojí lůžko v ústavech, které se specializují na léčení srdce. Jde o pražský IKEM a brněnské Centrum kardiovaskulární chirurgie. Stejně specializované jsou pražská Nemocnice Na Homolce a třinecká soukromá Nemocnice Podlesí.“ Dále ze stejného zdroje: „Statistika VZP překvapivě ukazuje, že soukromé nemocnice se běžným pravidlům rozdělování peněz nevymykají. To platí i pro společnost AGEL, která vyrostla kolem specializované nemocnice v Třinci-Podlesí. Ostatní ústavy AGEL (Šumperk, Valašské Meziříčí, Vítkovice, Podhorská) ale poskytují zdravotní služby za stejné peníze jako ostatní partneři VZP.“ (Pozn.: Kouzlem nechtěného pocházejí údaje z žebříčku VZP z roku 2006. A v době, kdy se rozhodovalo o úhradách na rok 2006, byla VZP v nucené správě MUDr. Pečenky, dohled nad zdravotními pojišťovnami na Ministerstvu zdravotnictví ČR vykonával až do ustavení nové vlády náměstek MUDr. Dryml a ministrem zdravotnictví v inkriminované době nebyl nikdo jiný než MUDr. Rath. O žádném z těchto tří pánů opravdu nelze tvrdit, že by skupině AGEL stlali na růžích, a nikdo je z toho jistě ani nepodezírá).
Přes četné provedené revize nebylo na úhradách VZP nemocnicím skupiny AGEL zjištěno cokoli závadného, jak si ostatně každý mohl ověřit na webových stránkách, kde byly smlouvy s VZP z naší strany zveřejněny.
Spojení pojišťovny a nemocnic
v Evropě již existuje
10. Rádi bychom upozornili, že integrace mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče není ani zdaleka jen americkým fenoménem. Dokonce to ani není „americký vynález“. Koncept ve skutečnosti vznikl v kolébce bismarckovského modelu zdravotního pojištění – v Německu. Je pro nás jistým rozčarováním, že si těchto skutečností není vědoma ani Česká lékařská komora, jak alespoň usuzujeme ze zápisu Představenstva ČLK ze dne 22. 5. 2008, a četných vyjádření jejích představitelů, panem dr. Kubkem počínaje a tiskovým mluvčím panem dr. Sojkou konče. Pro skupinu AGEL je inspirujícím příkladem zdaleka nejstarší integrovaný operátor na této planetě, propojující solidární zdravotní pojištění se sítí zdravotnických zařízení. Zaměstnanecká pojišťovna Knappschaft (viz ), kdysi zajišťující péči především pro horníky a jejich rodinné příslušníky, má dnes otevřené členství, a obsluhuje klienty, kteří si platí zákonné (povinné) zdravotní pojištění. Její právní postavení je tedy srovnatelné se současným statutem zdravotní pojišťovny AGEL. Knappschaft zároveň plně vlastní 6 nemocnic s 2 500 lůžky, na dalších 13 nemocnicích se vlastnicky podílí, má 10 vlastních rehabilitačních klinik a 1 400 praktických lékařů a ambulantních specialistů. Je to tedy klasický integrovaný operátor, který díky integrované péči nabízí kvalitu při velmi dobré ceně. Sazba pojistného je 12,7 %, tedy výrazně pod německým průměrem, což znamená pro pojištěnce finanční úspory. Všem, kteří kritizují bez potřebné znalosti koncept vertikální integrace a integrované péče, lze rovněž doporučit podrobné studium programu „prosper“, který svým pojištěncům nabízí již řadu let opět Knappschaft. Na webových stránkách se mimo jiné čtenář dozví, že díky síťovému uspořádání zdravotnických zařízení a pojišťovny a potřebné integraci péče byly ve srovnání s referenční skupinou náklady v letech 1999 až 2007 v oblasti Bottropu v průměru o 12 % nižší, v Saaru v letech 2001 až 2007 o 11,1 % nižší a v Recklingshausenu v letech 2002 až 2007 o 7,6 % nižší. K úsporám přitom došlo při zvýšení kvality zdravotní péče. Tyto úspory promítá pojišťovna účastníkům programu jak do výše pojistného, tak do dalších benefitů, například odpuštění poplatků při hospitalizaci a podobně. Pojištěnci jsou zřejmě spokojeni, neboť jejich počet za rok 2007 stoupl o 200 000 na 1,6 milionu. Popravdě řečeno nechápeme, proč to, co existuje více než sto let k obecné spokojenosti v Německu, nesmí fungovat i u nás.
11. AGEL, a. s., není v žádném spojení s projekty na vytvoření obchodních společností zastupujících nezávislé praxe, tzv. IPA, jež jsou v různých stadiích příprav či úvah. Dosud jsme podobné projekty chápali spíše jako obranu proti řetězcům, což nám nemusí činit radost, avšak máme jisté potíže pochopit, jak bychom mohli ovládnout například společnost ve stoprocentním vlastnictví profesního Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR ().
12. AGEL, a. s., se rozhodně distancuje od vyvolávání podezření, že je „propojen“ s pracovníky současného Ministerstva zdravotnictví ČR, konkrétně s osobami náměstka ministra MUDr. Pavla Hroboně, případně MUDr. Tomáše Macháčka, přičemž jediným „důkazem“ je členství obou zmíněných pánů v orgánech obecně prospěšné společnosti, která již drahně let nevykonává aktivní činnost. Veškerou dokumentaci k této obecně prospěšné společnosti proto dáváme k dispozici veřejnosti na našich webových stránkách .
Nižší ceny při rostoucí kvalitě – je to špatné?
13. Tiskový mluvčí ČLK Michal Sojka v jím podepsaných materiálech publikovaných v oficiálních tiskovinách ČLK (Tempus Medicorum) i jinde, naposledy například na , AGEL s chutí analyzuje. Například tvrdí, že „řetězec nemocnic, komplementu, dodavatelů zdravotnického materiálu a léků, lékáren a ambulancí bude moci vždy nabídnout nižší cenu než jednotliví lékaři. Postupně se tak zlikviduje konkurence a pak se budou moci ceny opět zvýšit. A to nemluvím ani o extrémní situaci, kdy součástí řetězce bude i pojišťovna. Pokud by byly oborové pojišťovny zprivatizovány, kdo zabrání tomu, aby Hutnickou a/nebo Revírní bratrskou získal AGEL?“
Důvěřovat je správné, prověřovat je lepší a pokusy rozebrat se ve strategii AGEL, a. s., v nás nevzbuzují nervozitu. Musíme se však ohradit proti záměrnému matení veřejnosti a vyvolávání hysterie. Nižší ceny při rostoucí kvalitě, o niž se snažíme, jsou podle našeho názoru naprosto v souladu se zájmem české společnosti, která se již počátkem příštího desetiletí bude muset začít vyrovnávat s důsledky stárnutí populace, což snad nepopře ani MUDr. Sojka. Nebo snad hodlá tvrdit, že je v zájmu pojištěnců platit vyšší pojistné jenom proto, aby v českém zdravotnictví byly vysoké ceny? Jistěže by vznik monopolu mohl vést k následnému vzestupu cen, to by ovšem musel mít ÚOHS oči slepé a uši zalité voskem. Domníváme se, že fulltextové, veřejně dostupné rozklady ÚOHS v řízeních týkajících se AGEL jsou dostatečným potvrzením toho, že jsme v intencích zákona prověřováni detailně a přísně. Jsme naprosto srozuměni s tím, že vytvoření monopolu není v zájmu veřejnosti, ba dokonce že v zájmu veřejnosti není ani vznik hráčů s dominantním postavením. Nemáme to ani v úmyslu. Zároveň však nemáme v úmyslu rezignovat na nemalý potenciál úspor, který integrovaný model zdravotní péče poskytuje. Neumřeme, když si budeme muset po nemalých investicích do založení pojišťovny tuto fakticky znovu koupit. Neřídíme zdravotnickou legislativu, neznáme dokonce ani paragrafová znění jednotlivých zákonů. Těšíme se na den, kdy budeme moci konkurovat cenou pojistného a přesvědčit každého, že být v AGEL se vyplácí. Nebude-li tato možnost, nabídneme jiné benefity a jako vždy dobrou péči. AGEL byl schopen se v minulosti vyrovnat se vším. Je nám známo, že firmy od jisté velikosti nepožívají lásky a obdivu. Každý však jistě pochopí, že zjevným nepravdám se od jisté hranice i naše obvykle velmi benevolentní firma musí bránit. Ve víře v inteligentního čtenáře tak tedy činíme.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2008, strana B4
Zdroj: