Afatinib schválen v EU pro pacienty s NSCLC

Jen desítky hodin před zahájením letošní výroční konference Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO 2013) byl schválen k použití první přípravek onkologického portfolia společnosti Boehringer Ingelheim – afatinib.

V EU, na Taiwanu a v Mexiku je afatinib schválen pod obchodním názvem GIOTRIF, v USA nese označení GILOTRIF. V Asii a dalších zemích probíhá schvalovací řízení. Afatinib je určen pacientům s určitými typy nemalobuněčných plicních karcinomů (NSCLC nesoucí mutaci EFGF). Evropská komise potvrdila schválení afatinibu k použití v monoterapii pro léčbu pacientů s místně pokročilým nebo metastatickým nemalobuněčným plicním karcinomem s mutacemi EGFR (receptorů pro epidermální růstový faktor), kteří doposud nebyli léčeni inhibitory tyrosinkináz.

Plicní karcinom je ročně diagnostikován u 1,6 milionu lidí na celém světě. Jen v Evropě na něj zemře každým rokem téměř 270 000 lidí. Přestože je incidence plicního karcinomu vyšší u mužů než u žen, odhaduje se, že v roce 2015 předčí plicní karcinom v počtu úmrtí žen karcinom prsu. Plicní karcinom není jedinou chorobou, ale jde o skupinu onemocnění, která se liší jak histologickými, tak histochemickými a molekulárními charakteristikami. Jednou z nich je overexprese receptorů pro epidermální růstový faktor (EGFR) na povrchu buňky. Tyto receptory mohou nést mutaci. Prevalence nádorů s mutací je u bělošské populace 10 až 15 % všech NSCLC, u asijských nemocných 40 % případů NSCLC. Afatinib je ireverzibilní kovalentní blokátor EGFR (ErbB1) a blokátor dalších členů rodiny ErbB, které mají klíčovou roli v růstu a šíření agresivních nádorů s vysokou mortalitou. Afatinib prokázal v klinických studiích významné prodloužení doby do progrese (PFS), výrazné zmírnění příznaků choroby (dušnosti, kašle a bolesti) i zlepšení kvality života u pacientů s nádory nesoucími mutaci EGFR.

Z tohoto pohledu je naprosto klíčové testování tkáňových vzorků na přítomnost mutace EGFR, protože jde o zásadní kritérium při plánování léčebné strategie a vhodní nemocní by měli dostat cílenou personalizovanou onkologickou léčbu co nejdříve.

„Afatinib unikátním nevratným způsobem blokuje receptory pro epidermální růstový faktor (EGFR) a další členy rodiny receptorů ErbB. Tyto receptory hrají klíčovou roli v růstu a šíření nádorů, které se vyznačují vysokou mortalitou, tk, jako tomu je u plicních karcinomů,“ říká dr. Sanjay Popat, onkolog z The Royal Marsden NHS Foundation Trust v Londýně, který se podílel na provádění klinické studie LUX‑Lung 3.

Dvě klíčové studie LUX‑Lung: 3 a 6

Afatinib byl schválen na základě výsledků dvou velkých randomizovaných, multicentrických, dvojitě zaslepených a placebem kontrolovaných klinických studií fáze III : LUX‑Lung 3 a LUX‑Lung 6, které zcela konzistentně prokazují, že afatinib prodlužuje dobu do progrese onemocnění (PFS) téměř na jeden rok, což je dvojnásobek PFS dosaženého u chemoterapie (gemcitabin/cisplatina).

K těmto výsledkům dospěla komise nezávislých odborníků na základě revize dat, která udávají medián PFS u afatinibu (ve studii LUX‑Lung 6) celkem 11,0 měsíce a u chemoterapie 5,6 měsíce. Navíc 47 % pacientů léčených afatinibem žilo bez progrese po celý rok, čehož však bylo dosaženo jen u 2 % pacientů na chemoterapii.

Následná analýza podskupiny pacientů s NSCLC, jejichž nádory nesly nejčastější mutaci EGFR (Del19 nebo L858R) a kteří užívali afatinib, ukázala, že medián PFS činil dokonce 13,6 měsíce vs. 6,9 měsíce v kontrolní skupině (s chemoterapií). Studie LUX‑Lung 6 je druhou studií fáze III s afatinibem (n = 364 pacientů) po studii LUX‑Lung 3. Výsledky obou studií jsou konzistentní a svědčí pro superioritu afatinibu u pacientů s pokročilým NSCLC s mutací ERGR v porovnání s chemoterapií. Studie LUX‑Lung 3 zahrnovala 345 pacientů a prokázala u afatinibu medián PFS 11,1 měsíce, zatímco u léčby pemetrexedem s cisplatinou medián PFS činil 6,9 měsíce.

V obou studiích vedla léčba afatinibem podle hodnocení nezávislé komise k zmenšení nádoru u dvou třetin pacientů (zhruba v 66,9 %), zatímco u gemcitabinu s cisplatinou pouze ve 23 %. Zmenšení nádoru způsobilo u nemocných zmírnění příznaků, jako je kašel, dušnost a bolest. Zároveň kvalita života (měřená standardizovaným dotazníkem) byla u pacientů léčených afatinibem vyšší v porovnání s gemcitabinem/ cisplatinou.

Nejčastější nežádoucí účinky, které se vyskytovaly ve skupině afatinibu, byly průjem (16 %), kožní exantém (14 %), paronychium (11 %). Tyto projevy byly předvídatelné, zvládnutelné a přechodné. U chemoterapie se vyskytla neutropenie (15 %), únava (13 %) a leukopenie (8 %). Přerušení léčby pro nežádoucí účinky nastalo u 8 % pacientů léčených afatinibem a ve 12 % případů u chemoterapie. Jen jeden případ přerušení léčby u afatinibu byl v důsledku průjmu.

Afatinib se v současnosti zkouší v klinických studiích fáze III dále u plicního karcinomu a nádorů hlavy a krku.

Zdroj: Medical Tribune