Aesculap Akademie bilancovala další dva roky činnosti

Ve školicích prostorách Pavilonu B. Braun Dialog v Praze se 1. června konala 3. výroční konference Aesculap Akademie. Setkání konající se každé dva roky bylo letos pojato netradičně. Klasické prezentace byly nahrazeny panelovou diskusí o trendech vzdělávání zdravotníků a jejich dopadech pro praxi. První části panelu se účastnili hosté zodpovědní za vzdělávání zdravotníků, druhé odborníci z praxe, členové různých lékařských odborných společností. V publiku pak seděli kromě jiných hostů i další členové Vědecké rady Aesculap Akademie, kteří se na školení zdravotníků v této vzdělávací instituci společnosti B. Braun podílejí a určují jeho směry. Diskusi, ze které vzešlo mnoho zajímavých myšlenek a podnětných návrhů, řídil manažer Aesculap Akademie pro Českou a Slovenskou republiku RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA.

Přivítání se ujal PharmDr. Jiří Lukeš, člen vedení společnosti B. Braun Medical. Zmínil, že i tak vysoce odborné téma, jako je vzdělávání zdravotníků, se stalo v poslední době politikem. „Výhoda Aesculap Akademie je v její nezávislosti, flexibilitě a možnosti reagovat na potřeby a požadavky zdravotníků. Cokoli ve standardním procesu vzdělávání chybí, je pro nás příležitostí. Aby byla naše pomoc účinná, neobejdeme se bez spolupráce s lékařskými společnosti a odborníky z praxe. Jsou nejen našimi školiteli, ale i hybnou silou rozvoje celé široké škály oborů. Dnešní panelová diskuse by měla pomoci k vytvoření vize směřování Aesculap Akademie v příštích pěti letech.“ RNDr. Kalina připomněl, že snahou Aesculap Akademie je, aby všechny organizované aktivity byly součástí celoživotního vzdělávání zdravotníků v souladu s požadavky ČLK a ČAS. Aktivity této instituce jsou rozšířeny ve čtyřiceti zemích světa a český realizační tým patří k nejaktivnějším jak co do počtu organizovaných akcí, tak jejich inovacemi a atraktivitou, k nimž využívá vlastní vzdělávací centra. Již osm let funguje centrum v Hradci Králové, před měsícem byly otevřeny nové prostory v Olomouci a právě rok se mohou zdravotníci vzdělávat v Pavilonu B. Braun Dialog. Pražské centrum, které je svým vybavením a možnostmi v České republice zcela ojedinělé, se zapojuje i v mezinárodním kontextu. „Chceme jít cestou inovativního unikátního obsahu na základě spolupráce s odborníky. Soustředíme se na praktický simulační nácvik, připravujeme projekty společně s ČLK i vysokými školami a chceme maximálně využívat potenciál digitálních technologií. Prioritou číslo jedna jsou samozřejmě kvalitní lektoři,“ konstatoval RNDr. Kalina.

Zdravotníka bez motivace žádný systém ke vzdělání nedonutí

Účastnící panelu Edukace zdravotníků pro praxi se vyjádřili ke směrům, jimiž se vzdělávání zdravotníků ubírá. Vedoucí oddělení vzdělávání ČLK doc. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA, konstatoval, že podle žádostí o zařazení do specializačního vzdělávání směřujících na ČLK je jednoznačně největší zájem o interdisciplinární kursy, propojování znalostí v různých oborech, využívání moderních technologií a psychologické i etické aspekty zdravotnictví.

MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA, ředitel IPVZ, vidí současný trend ve specializačním vzdělávání jako takovém. „Vzhledem k rychlosti, s jakou se znásobuje množství nových poznatků a informací, by lékař nebo farmaceut, jenž by se dále nevzdělával, dnes ani nemohl vykonávat svoji praxi. V dnešní době je postgraduální vzdělávání nezbytné. Z mého pohledu je také důležité podporovat týmovost a mezioborovou spolupráci především lékařů a nelékařů,“ uvedl dále. Z nových forem vzdělávání vyzdvihl simulační techniky a videokonference, které dokáží přinést přidanou hodnotu i v osobě zajímavého přednášejícího. E‑learning v českém podání však podle něj nedosahuje kvalit zahraničních edukačních programů. Aby byl dobrý, měl by být pravidelně aktualizován a kombinován s face‑to‑face vzděláváním. Doc. PhDr. Jitka Němcová, Ph.D., rektorka Vysoké školy zdravotnické v Praze, připomněla, že pro školství je vysoce neekonomické pořizovat si pro svoji vlastní potřebu speciální vybavení, jakým disponuje Aesculap Akademie, proto by považovala za prospěšnou spolupráci se školami, kde se vyučuje ošetřovatelství, ať už se jedná o školy střední, VOŠ nebo školy vysoké. „Problém v našem oboru vidím nejen v nedostatku zdravotních sester jako takových, ale i sester, které by se chtěly, mohly nebo uměly věnovat výcviku ošetřovatelského personálu,“ prohlásila docentka Němcová. „Cesta, kterou bychom se měli vydat a kde může Aesculap Akademie pomoci, je organizace kursů pro vzdělávání kvalitních mentorů,“ navrhla PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester. Diskutující se shodli na tom, že Aesculap Akademie poskytuje kvalitní simulační kursy se zaměřením na týmovou spolupráci a komunikaci, jež v praxi velmi chybí, a to i pro nelékaře. PharmDr. Lukeš v závěru prvního bloku poznamenal, že cílem každého kursu je, aby se ho účastnil jedinec s motivací sám sebe vzdělat. Jen na této motivaci lze stavět, rozšiřovat teoretické vědomosti a praktické dovednosti, zapojit jedince do týmu, naučit ho spolupracovat a komunikovat. „Pokud nemá zdravotník touhu se vzdělávat, ani sebekvalitnější kurs ho k edukaci nedonutí,“ upozornil PharmDr. Lukeš. První blok zakončila příspěvkem z pléna profesorka lékařské etiky RNDr. PhDr. Helena Haškovcová, CSc. „Máme zdravotníky výborné, průměrné i podprůměrné a měli bychom se ptát proč. Podle mne proto, že zdravotnickému školství chybí koncepce. A když koncepce chybí, je jedinou možností jít cestou center pozitivních deviací. Stavět ale na tom, že jsou tady instituce suplující systém, jako Aesculap Akademie, je trochu málo. Přesto můžeme být rádi, že tady jsou.“

Zjišťovat si, kdo právě slouží, není zcela v pořádku

V bloku nazvaném Edukace zdravotníků pro praxi se lektoři Aesculap Akademie soustředili na specifika vzdělávání ve svých odbornostech a směry možného rozvoje. Názor profesorky Haškovcové v úvodu podpořil prim. MUDr. Michael Stern, MBA. „Když jde náš blízký do nemocnice a my zjišťujeme, kdo slouží, a snažíme se to ovlivnit, není něco v pořádku. Systém vzdělávání by měl být standardní a garantovat odbornost každého lékaře, bohužel nám takový systém chybí. Není zřejmé, jak je financován, chybí koncepce, která se stále mění. Systém by měl jasně říci, jak kompetence zdravotníka porostou. Měl by zajistit kvalitní zpětnou vazbu od mentora, který motivuje a současně je sám motivovaný.“ Podle profesora Radovana Pilky, Ph.D., by měl být systém vzdělávání maximálně otevřený a obsahovat subjekty, které mohou poskytnout co nejširší postgraduální vzdělání. „Každý by si pak mohl vybrat, jak chce být edukován, a nebyl by pouze pasivním účastníkem systému,“ řekl profesor Pilka. MUDr. Jarmila Kohoutová ještě dodala, že by zdravotníkům mělo být jasné, proč se mají dále vzdělávat a jakou perspektivu tím získají. Prim. MUDr. Božena Jurašková, Ph.D., zdůraznila, že vzdělání musí mít co největší výstup pro praxi a mělo by se týkat i kontroverzních témat. Prim. MUDr. Vladimír Vojanec ještě doplnil možnost stážování na kvalitních pracovištích. Hosté následně přednesli své plány, jak posunout vzdělávání v rámci svého oboru ještě dál. MUDr. Kohoutová se bude ve spolupráci s Aesculap Akademií od nového akademického roku na olomoucké lékařské fakultě podílet na přesunu výuky epidemiologie a hygieny rukou do chirurgické propedeutiky 3. ročníku. Ve 4., 5. a 6. ročníku se do výuky zapojí i vzdělávací centrum Aesculap Akademie, kde bude simulována stejná situace, jako když jde lékař na operační sál. „Aby se bezpečné chování k sobě i pacientům dostalo zdravotníkům do podvědomí, mělo by vzdělávání v této problematice probíhat již v pregraduálním období,“ vysvětlila MUDr. Kohoutová. Primářka Jurašková bude pokračovat v obhajobě akutní geriatrie jako takové, vzdělávání ostatních odborností v oblasti geriatrie, obhajobě geriatrické sestry, která v primární péči chybí, a vzdělání seniorů. Primář Stern by chtěl navázat na simulační kursy a pokusit se o začlenění simulační výuky do postgraduálního vzdělávání. MUDr. Vojanec se připravuje na vedení nefrologických kursů ultrasonografie a nových kursů ve spolupráci s dialyzačním centrem. „Před třemi lety jsem nevěřil, že bude možné uskutečnit laparoskopické kursy, protože investice do fantomového vybavení přesahuje možnosti klinického pracoviště. Tyto kursy jsou dnes základní součástí nabídky vzdělávacích akcí Aesculap Akademie. Na podzim vyškolíme dalších dvanáct gynekologů v laparoskopických dovednostech, bylo by však potřeba uspokojit šedesát zájemců ročně. Možná se nám podaří zprovoznit kursy v novém centru v Olomouci a pokusím se zasadit o větší otevření postgraduálního systému v gynekologii. V současné době se rezidenti přesunují z menších pracovišť na větší, ale bylo by užitečné, kdyby se recipročně dostali i rezidenti z klinik do menších nemocnic,“ míní profesor Pilka. Aesculap Akademie má tedy před sebou řadu úkolů. Pokud se podaří uskutečnit alespoň část z nich, bude možné za dva roky, stejně jako letos, sfouknout svíce na slavnostním dortu a připít si šampaňským na její další úspěchy.

Zdroj: