Adenoviry pro léčbu diabetu?
Douglas Melton z Harvard University se rozhodl pro třetí cestu – diferenciaci beta buněk in vivo z buněk pankreatu, které leží mimo Langerhansovy ostrůvky. K tomu je zapotřebí změnit spektrum genů, jež v buňkách pankreatu pracují. Douglas Melton prověřoval více než tisíc bílkovinných molekul transkripčních faktorů a nakonec z nich vybral devět. Vědci vytvořili pomocí genového inženýrství adenoviry, jež fungují jako vektory pro přenos genů do buněk pankreatu, a vyzkoušeli je na myších. Přitom zjistili, že k navození produkce inzulinu stačí, aby buňka získala tři geny pro transkripční faktory specifické pro beta buňky Langerhansových ostrůvků.
Po injekci adenovirových vektorů se v pankreatu myší objevily nové buňky produkující inzulin. Tyto buňky byly schopné do značné míry kompenzovat problémy myší postižených diabetem. Buňky vydržely plnit své nové funkce bez výpadku po dlouhé měsíce.
Za velice důležitý považuje Douglas Melton fakt, že pro nastartování genů v buňkách mohl použít adenovirové vektory, které na rozdíl od běžně užívaných retrovirových vektorů svou dědičnou informaci nezabudovávají přímo do DNA buněk. To výrazně snižuje riziko závažných komplikací, např. nádorového bujení. Zprávu o úspěšných pokusech Meltonova týmu přinesl prestižní vědecký časopis Nature.
Melton nyní pracuje na rediferenciaci lidských buněk slinivky a jater. Větší naděje vkládá do hepatocytů, protože injekce adenovirových vektorů do pankreatu provází zvýšené riziko zánětů. Analogický typ léčby by mohl pomoci pacientům, kteří trpí nemocí vyvolanou zánikem určitého typu buněk. Uplatnění by mohl najít i při léčbě následků závažných poranění.
Zdroj: