Ad „Zdravý“ rostlinný olej zvýšil úmrtnost. Lékaři přehodnocují studie

MT 12/2016, str. D6

Minnesota Coronary Experiment (MCE) byla dvojitě zaslepená randomizovaná studie, která probíhala v letech 1968 až 1973 v šesti státních nemocnicích a jednom domě s pečovatelskou službou. Zahrnovala 9 570 účastníků (mužů a žen).

Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Intervenovaná skupina dostávala kukuřičný olej a speciálně připravený margarín na bázi kukuřičného oleje místo jiných olejů či másla. Originální článek s výsledky studie byl publikován Franzem a kol. v roce 1989. U intervenované skupiny výrazně poklesla koncentrace celkového cholesterolu, nebyl však prokázán přínos z hlediska snížení celkové mortality ani kardiovaskulární. Autoři poukázali na zvýšené riziko úmrtí v intervenované skupině u účastníků nad 65 let věku.

Studie měla velkou ztrátu účastníků. Pouze cca 25 procent z 9 570 probandů setrvalo na dietních opatřeních déle než jeden rok, což je období, které se projeví na koncentraci krevních lipidů, ale výrazně neovlivní kardiovaskulární onemocnění. Okolo 60 procent úmrtí (309/517) se vyskytlo v prvním roce hospitalizace a většina úmrtí byla ve věkové skupině nad 65 let (Franz, 1989). Původní práce Franze a kol. rovněž ukazuje na pozitivní důsledky změny stravy na mortalitu, probíhala‑li intervence v delším časovém období než dva roky a u nižších věkových skupin. Počet úmrtí byl nižší než u kontrolní skupiny.

Kohorta 2 355 účastníků, která byla sledována v rámci studie déle než jeden rok (průměr 2,9 roku) nebyla randomizovaná, ale vznikla institucionálním zařazením do intervenované a kontrolní skupiny na základě délky hospitalizace. Celkový počet úmrtí v této skupině byl nízký na to, aby bylo možno dělat statisticky prokazatelné závěry. V průběhu studie nebyly analyzovány koncentrace LDL ani HDL cholesterolu, což by vedlo k přesnějšímu zhodnocení rizikovosti lipoproteinů. Studie se rovněž nezabývala dalšími příčinami úmrtí. Zvýšená úmrtnost vykazovala například vazbu na ztrátu hmotnosti u starších pacientů, pokles cholesterolu před úmrtím mohl do jisté míry souviset se zdravotním stavem, nikoli s intervencí v rámci stravy. Studie rovněž nesledovala další faktory (alkohol, kouření, deprese, zhoubné onemocnění apod.) a některé klíčové parametry skladby stravy, zejména obsah transmastných kyselin, které byly ve větší míře přítomné jak u kontrolní, tak i u intervenované skupiny, což mohlo mít významný vliv na výsledky. Analytické metody z této doby nebyly schopné rozlišit transmastné kyseliny v potravinách, zejména izomery kyselin C18:2. Proto bývají transmastné kyseliny C18:2 u starších studií započítány mezi polynenasycené mastné kyseliny, přitom jejich fyziologický účinek je zcela odlišný. Zdrojová data pro opětné statistické zpracování starších studií z šedesátých až osmdesátých let minulého století jsou již od počátku zatížena systematickou chybou. Starší studie z tohoto období je nutno brát z těchto důvodů s rezervou.

Kukuřičný olej má výraznou převahu omega‑6 mastných kyselin a intervenované skupině ve stravě výrazně chyběly zdroje omega‑3 mastných kyselin. Strava tudíž neodpovídá současným výživovým doporučením. Z tohoto pohledu dělat závěry z výsledků do dnešní praxe je značně zavádějící. Navíc existují i jiné studie z dřívější doby (Los Angeles Veterans Administration – LAVA trial nebo Finnish Mental Hospital – FMH trial), které trvaly déle než pět let a dospěly k závěru, že nahrazení nasycených mastných kyselin nenasycenými snižuje jak koncentraci cholesterolu v krvi, tak i rizika ischemické choroby srdeční (Turpeinen, 1979; Dayton, 1969).

Metaanalýzy z různých studií často dávají jiné výsledky v závislosti na tom, jak jsou uspořádány a zdrojová data zpracována. Ramsden a kol. zahrnuli do metaanalýzy jen několik dalších, spíše menších studií. Z hlediska počtu účastníků váhově převládala studie MCE. Mezi studie nebyla například zahrnuta FMH, což by výsledky výrazně posunulo jiným směrem. O tom ostatně vypovídá i obdobná metaanalýza (Mozaffarian, 2010), která dospěla k závěru, že nahrazení nasycených mastných kyselin nenasycenými snižuje koncentraci cholesterolu a je prospěšné i z hlediska snížení rizik kardiovaskulárních onemocnění. V této studii byla zařazena i MCE.

Ramsden a kol. rovněž vyslovují hypotézu o oxidačních změnách kyseliny linolové a jejím prozánětlivém působení v organismu. To nebylo v rámci studie potvrzeno a není to ani v souladu s vědeckými poznatky vyplývajícími z populačních studií (Johnson, 2012).

V České republice rovněž existují data, která ukazují na prospěšnost nahrazení nasycených mastných kyselin ve stravě nenasycenými, a to nejen na snížení koncentrace cholesterolu v krvi v rámci celé populace, ale i na výrazné snížení mortality na kardiovaskulární onemocnění (Brát, 2015). Vím, co jím a piju

Literatura:

Brát J, Vrablík M, Herber O. Změny stravovacích návyků ve vztahu k rizikovým faktorům a kardiovaskulární mortalitě. Vnitř Lék. 2015;61(9):815–820

Dayton S, Pearce ML, Hashimoto S, Dixon WJ, Tomiyasu U. A Controlled Clinical Trial of a Diet High in Unsaturated Fat in Preventing Complications of Atherosclerosis. Circulation. 1969;40(1 Suppl II):II‑1:II‑63

Frantz ID, Dawson EA, Ashman PL, Gatewood LC, Bartsch GE, Kuba K, Brewer ER. Test of Effect of Lipid Lowering by Diet on Cardiovascular Risk. The Minnesota Coronary Survey. Atheriosclerosis. 1989;9:129–135

Johnson GH, Fritsche K. Effect of dietary linoleic acid on markers of inflammation in healthy persons: a systematic review of randomized controlled trials. J Acad Nutr Diet. 2012 Jul;112(7):1029–1041, 1041.e1–15

Mozaffarian D, Micha R, Wallace S. Effects on coronary heart disease of increasing polyunsaturated fat in place of saturated fat: a systematic review and meta‑analysis of randomized controlled trials. PLoS medicine. 2010;7(3):e1000252

Turpeinen O, Karvonen MJ, Pekkarinen M, Miettinen M, Elosuo R, Paavilainen E. Dietary prevention of coronary heart disease: the Finnish Mental Hospital Study. Int J Epidemiol. 1979 Jun;8(2):99–118

Zdroj: