Ad Nové očkování proti TBC pomáhá všem dětem
K doporučení bezpečného očkování proti TBC v běžné praxi, jak je prezentuje článek MUDr. Vojtěcha Thona, Ph.D., MT obdržela reakci také od zástupců České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Tuberkulóza je nepochybně globálním problémem, kolem očkování BCG vakcínou však existuje řada mýtů. Vakcína má rozdílnou účinnost v různých geografických podmínkách s účinností mezi 0 až 80 % podle různých studií, v našich podmínkách by se však měla blížit horní hranici tohoto intervalu. Lepší vakcína však není a mohla by se objevit až někdy kolem roku 2015. Je rovněž nepochybné, že vakcína je vysoce reaktogenní, komplikace po její aplikaci mohou vést k posunu očkovacího kalendáře (zejména hexavakcíny), ohrozit tak neočkovaného i úmrtím na pertusi, a rovněž přináší vysoké a tolik v současnosti diskutované riziko pro skupinu s primárním imunodeficitem. Potud snad existuje shoda.
Řešení však ani zdaleka není geniálně jednoduché, jak je předkládá článek MUDr. Thona. Posun očkování do 7. měsíce je jistě možností, ale česky specifickou a ne zcela respektující ostatní složité vazby. Vzhledem k tomu, že řada osob hájících tento posun zároveň hájí revakcinaci, která je na základě dostupných a publikovaných studií a doporučení celosvětových autorit zcela zbytečná, vkrádá se myšlenka, zda je skutečně jejich motivace dána čistě zájmem o českou populaci či snahou udržet systém kalmetizačních stanic stůj co stůj. Máme-li vycházet z medicíny založené na důkazech a opět z mezinárodních doporučení, Česká republika splňuje všechny parametry ke zrušení plošné vakcinace a přechodu na selektivní vakcinaci rizikových skupin. Ano, i toto řešení má svá rizika. Jsou jimi: obtížné vytypování rizikových skupin, důsledné naplňování této strategie a pravděpodobný nárůst aviárních mykobakterióz, naopak riziko importovaných tuberkulóz se nezdá být hrozbou.
Posun vakcinace představuje rizik mnohem více. V praxi není příliš ověřen. Zkoušel se sice asi ve dvou zemích, nicméně tato cesta byla opuštěna a plošné očkování bylo následně zrušeno. Argumenty identického posunu u rizikových novorozenců ve vztahu k hepatitidě B nejsou podloženy zcela validními údaji, protože sledování nebylo systematické. Posun očkování může snížit účinnost, protože WHO sice doporučuje očkování v prvním roce života, ale čím dříve, tím lépe, neboť účinnost vzhledem k interferenci s environmentálními mykobakteriemi klesá. Nežádoucí reakce se ve variantě s posunem sice sníží, ale nevymizí a stále by docházelo k posunům v očkovacím kalendáři. Existují dokonce i práce, které hodnotí možnost ovlivnění diabetu, a ty vidí v posunu primovakcinace rovněž riziko. Z výše uvedených důvodů jednoznačně doporučujeme zrušení jak přeočkování, tak primovakcinace. Přesto kalmetizační stanice musí hrát svou roli i v budoucnu, nově by se mohly uplatnit právě v selektivním očkování rizikových skupin a důsledné kontrole imigrantů, kterou zatím prakticky neprovádíme.
Zdroj: Medical Tribune