Ad Jak je to se „zázračnou léčbou“ RS
Děkuji za publikaci příspěvku na téma Chronická cerebrospinální venózní insuficience (CCSVI), který se snaží o objektivní pohled na celou problematiku.
Z pohledu intervenčního angiologa však musím poopravit některé dojmy. Intervenční léčba v žilní cirkulaci je prováděna na řadě pracovišť intervenční radiologie a angiologie. Jsou to výkony zcela bezpečné. Jde zejména o trombózu v různých oblastech cirkulace, nejčastěji na dolních končetinách, jejíž příčinou je velmi často May-Turnerův syndrom, stenóza levé společné pánevní žíly (zřídka pravé) křížením s ilickou tepnou. V těchto situacích je trombolýza často doplněna o implantaci samoexpandabilního stentu.
Metoda je zcela bezpečná a je prokázána její efektivita v mnoha studiích z hlediska prevence sekundárních potrombotických komplikací a zejména vývoje chronické žilní nedostatečnosti. Dalšími zavedenými technikami jsou implantace kaválních filtrů nejrůznějších typů k prevenci tromboembolické nemoci, dále implantace stentu a balonková angioplastika u syndromu horní duté žíly, jehož etiologií je většinou tumorózní stenóza horní duté žíly. Zde jsou zpravidla implantovány jak balonexpandabilní, tak samoexpandabilní stenty.
Další indikací je Budd-Chiariho syndrom při stenóze teminálního úseku dolní duté žíly, často těsně před ústím do pravé síně v subhepatálním prostoru. Častou indikací jsou stenózy odvodné žíly v oblasti podklíčkové nebo brachiocefalické cirkulace u selhávajících dialyzačních shuntů. Pokud se týká mozkové cirkulace, velmi závažným stavem jsou cerebrální venózní trombózy, které mohou končit fatálně, pokud není žilní drenáž mozku zejména z hlubokých struktur mozku obnovena co nejdříve a pacient nereaguje na standardní léčbu heparinizací.
V těchto případěch jsou rovněž standardně využívány techniky intervenční neuroradiologie. Nezřídka je využívána mechanická revaskularizace balonkovou angioplastikou a extrakce trombu z žilního řečiště. Další indikací pro zavedení stentu jsou durální arteriovenózní zkraty v oblasti mozkových sinů, a to zejména u osteodurálních typů v oblasti sinus sigmoideus.
Zdroj: Medical Tribune