“Tajemný” visfatin více u obézních adolescentů
Visfatin je poměrně nedávno objeveným proteinovým hormonem preferenčně syntetizovaným ve viscerálním tuku a jen v malé míře produkovaným v tuku podkožním. Tento adipocytokin, jehož jméno vzniklo zkrácením slovního spojení “visceral fat”, se chová podobně jako inzulín -- snižuje koncentraci glukózy v krvi.
Mingdao Chen z čínské Shanghai Jiaotong University a jeho tým studovali souvislosti mezi obesitou adolescentů a výší koncentrace visfatin u skupin 76 jedinců s normální tělesnou hmotností a 72 obézních účastníků studie ve věku 11 až 18 let.
Zkoumali také korelace mezi koncentrací visfatinu a jinými faktory jako jsou například plazmatická koncentrace lipidů, BM index, věk, pohlaví a insulinová resistence.
Zjistili, že průměrné sérové koncentrace visfatinu byly u obézních účastníků signifikantně zvýšené (34,68 ng/ml) oproti neobézním jedincům (28,67 ng/ml).
Chen a jeho kolegové rovněž pozorovali signifikantně významný inverzní korelaci mezi koncentrací visfatinu a věkem a signifikantně významnou positivní korelaci mezi koncentrací visfatinu a koncentrací HDL cholesterolu nezávisle na pohlaví a hodnotě BM indexu. Avšak v případě ostatních sledovaných faktorů lékaři žádné korelace neidentifikovali.
Mnohé účinky visfatinu jsou pro vědce stále záhadou
Specifický mechanismus korelace koncentrace visfatinu a koncentrace HDL cholesterolu však zůstal dosud neznámý. Nicméně je již známa stopa, jež může spojení visfatin – HDL cholesterol naznačovat. Visfatin je totiž činný v procesu produkce koenzymu nikotinamid adenin dinukleotid, jenž vystupuje také jako substrát pro HDL cholesterol. Výzkumníkům se nepodařilo nalézt asociaci mezi parametry insulinové sensitivity a koncentrací visfatinu ve skupině obézních účastníků studie.
“Koncentrace visfatinu klesají s věkem a jsou spojeny s metabolismem HDL cholesterolu u obézních adolescentů. Je třeba dalších prospektivních studií s velkým počtem účastníků, které by objasnily roli visfatinu v organismu," uzavírají autoři.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2008, strana C6
Zdroj: