100 let časopisu Rozhledy v chirurgii

Zatímco úmrtí prince Philipa dva měsíce před dovršením jeho stoletého životního jubilea bylo důvodem týdenního smutku ve Velké Británii, stoleté výročí založení časopisu České chirurgické společnosti ČLS JEP je důvodem k oslavě a možná k zamyšlení. Prince Philipa si Britové považují mimo jiné pro jeho aktivity směřující nejen k ochraně životního prostředí, ale také, a to se málo zmiňuje, k podpoře vědy. A tady je ta paralela – Rozhledy v chirurgii přes všechny peripetie času, finančních, organizačních a jiných problémů vždycky směřovaly k tomu, aby prezentovaly výsledky práce českých chirurgů a také pomáhaly mladým adeptům našeho královského medicínského oboru v jejich odborném a publikačním růstu.

Jako současný editor považuji za svoji povinnost tak významný okamžik zaznamenat. Požádal jsem šéfa Ústavu dějin lékařství 1. LF UK doc. Karla Černého o souhrnné sdělení zaměřené na historii vydávání časopisu. Přispěl historickým rámcem vzniku časopisu v roce 1922 po založení Československé republiky. Mapovat následnou stoletou historii Rozhledů v chirurgii považuji za nadlidský úkol, a tak mi dovolte alespoň pár poznámek.

Pokud si otevřeme první ročník Rozhledů v chirurgii a gynaekologii vydávaný Československou společností chirurgicko‑gynaekologickou (ČSCHG) pod vedením prof. O. Kukuly z roku 1922, první, co najdeme v úvodu, je vysvětlení důvodu založení časopisu a jeho vymezení oproti již vydávanému Časopisu lékařů českých (ČLČ) z pera vedoucího editora. „S velikým vděkem vůči ČLČ… Leč v úzkém rámci jeho nebylo dnes již dostatek půdy pro dvě rozsáhlá odvětví lékařská, doznávající také v naší vlasti značného rozmachu“…

Větší část prvního ročníku je pak věnována 103 referátům z prvního sjezdu ČSCHG z 2.–4. dubna 1921, kde byly zakládajícím členům odevzdány legitimace a první výtisk provizorního časopisu.

Jednotlivá sdělení byla vždy doprovázena podrobným resumé ve francouzštině, což byl tehdy z historických a politických důvodů jazyk preferovaný v akademických kruzích. Články zachycovaly zkušenosti z chirurgie, gynekologie a traumatologie z pražských a brněnských pracovišť, např. diagnostiku a ošetření hlíz, hydronefrózy, poranění kloubu kolenního s doporučením intraartikulárních výplachů, operativní léčba prolapsů rodidel. Zajímavá je práce prof. R. Jedličky s návrhem nové metody pancreato‑gastrostomie. Prof. A. Jirásek připravil příspěvky, které uvádějí referáty na V. kongresu německé urologické společnosti ve Vídni v roce 1921.

O deset let později, v roce 1931, bylo vydáno šest sešitů. Je patrné větší zaměření na rentgenovou diagnostiku a postupné oddělování chirurgie od gynekologie. Desáté výročí založení Rozhledů v chirurgii se příliš neslavilo. Struktura časopisu byla stále poměrně volná, souhrny najdeme ve francouzštině, angličtině a němčině. V časopise se hojně objevovala osobní sdělení a kongresové zprávy. Jednotlivé články jsou zaměřeny kazuisticky s poměrně rozsáhlým literárním doprovodem – např. trombóza pravé horní končetiny při zlomenině klíční kosti, abrupce trochanteru, léčení pyelitid lokální aplikací antiviru podle Besredky, uskřinutí tenkého střeva v dutině společného okruží apod.

Okupace a léta padesátá Další desetiletí Rozhledů v chirurgii bylo poznamenáno okupací. Je patrna snaha časopis udržet i v podmínkách arizace, která zasáhla také lékařskou obec. Jednatel České chirurgické společnosti doc. E. Polák konstatuje, že na základě politických přesunů zůstalo ve společnosti pouze 359 členů, z toho 247 chirurgů. Ze Slovenska 37 členů, z toho 25 chirurgů. Kuriózně uvádí, že árijská prohlášení potvrdila tři členy židovské příslušnosti. Sám publikuje původní práci o významu mediální sternotomie v léčbě intrathorakální strumy. Odpovědný editor prof. A. Jirásek si posteskl na slabou publikační aktivitu. Nepochybně těžká doba… nicméně časopis se stal měsíčníkem a byl doplněn pečlivě provedeným rejstříkem obsahovým i jmenným.

V padesátých letech se stal vedoucím redaktorem doc. B. Špaček, akademik Jirásek byl předsedou redakční rady. Titulní strana časopisu změnila design, který byl v podobných barevných modifikacích dodržen až do osmdesátých let včetně rozměru sešitu. Časopis náležel Československé chirurgické společnosti, sekci ČLS JEP. Ve třetím čísle roku 1955 je velmi obsažná a zajímavá promluva akademika A. Jiráska při zahájení VIII. sjezdu České chirurgické společnosti věnovaná paměti K. Maydla. I dnes stojí za přečtení. Výroční dubnové číslo téhož ročníku bylo věnováno neurochirurgii a uvedl je doc. Z. Kunc z chirurgického oddělení ÚVN prací o pooperačním mozkovém edému.

Léta šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá

Čtyřicátý ročník Rozhledů v chirurgii je poměrně obsáhlý. Má 852 stran včetně rejstříků. Vedoucím redaktorem byl nadále B. Špaček. Výročí časopisu se nezmiňuje. Členění článků nebylo stále podle dnešních standardů ustálené, souhrny najdeme v ruštině a angličtině. Papír byl nekvalitní, ale rentgenologické snímky i fotografie oslavenců (např. šedesátiny prof. E. Poláka) byly vytištěny na křídovém papíře. Práce zahraničních autorů se překládaly do češtiny. V šestém čísle se k otázkám perspektiv československé chirurgie obšírně vyjádřil prof. J. Knobloch. Zabývá se však spíše organizačními otázkami chirurgické péče v socialistickém státě.

Ani padesáté výročí časopisu nebylo v dubnovém čísle v roce 1971 zmíněno. Na úvodní straně prof. Málek blahopřeje šéfredaktorovi Rozhledů v chirurgii prof. B. Špačkovi (t.č. prozatímně pověřeného – sic!) a řediteli Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Praze k jeho šedesátinám. Celé číslo je vyplněno příspěvky o ICHS, chirurgii glomus caroticum, vředové chorobě, laseru, průniku PNC do ohraničeného zánětu a další z jeho pracoviště. Zajímavé je také první číslo celé tematicky věnované dětské chirurgii. Ve třetím čísle upoutá sdělení V. Rapanta o rakovině žaludku s operační letalitou 12 procent, v pátém čísle příspěvky z vinohradského pracoviště při příležitosti sedmdesátin prof. Poláka. Lze najít poměrně hodně příspěvků ze Slovenska (Trnava, Košice, Bratislava).

Ročník 1981 má téměř 900 stran. I nadále je vedoucím redaktorem prof. B. Špaček, zástupcem doc. K. Typovský. Redakční rada se výrazněji rozrostla. Řada prací je z chirurgické kliniky Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, dále z Centra výzkumu transplantací orgánů IKEM, ale například i z Havířova. Strukturou se jednotlivé příspěvky již blížily těm dnešním, byť celkově jednotlivá čísla strukturu ještě nezachovávají. Je viditelné zestručnění, zpřehlednění, snaha o jasný závěr.

Po úmrtí prof. B. Špačka v roce 1986 převzal štafetu vedoucího redaktora na úctyhodných 30 let prof. M. Hájek s redakční radou složenou z předních českých a slovenských chirurgů. Byla dodržována struktura příspěvků, většinu obrazové dokumentace najdeme i nadále na vložených tiskařských stránkách z křídového papíru. Recenzi zaslaných příspěvků si dělal sám vedoucí editor nebo mu pomáhal jeho spolupracovník doc. V. Vlasák, ev. požádaní spolupracovníci.

Od devadesátých let do současnosti

V průběhu druhé poloviny minulého a na počátku 21. století se v chirurgii stále intenzivněji projevovala diferenciace, specializace se oddělovaly a zakládaly si vlastní časopisy, což publikační potenciál Rozhledů oslabovalo. Jejich zaměření se postupně více koncentrovalo na chirurgii a traumatologii.

Po změně politického systému se stále naléhavěji projevoval negativní dopad neschopnosti přizpůsobit se novým podmínkám – tj. psát články v angličtině, a tím dosáhnout větší citovanosti. Dalším faktorem, který Rozhledy ovlivnil, byla vzniklá podmínka pro mladé doktorandy publikovat v časopise s impakt faktorem. Časopis tak postupně přicházel o příspěvky s potenciální citovaností. Chirurgické kliniky, které na to měly potenciál, začaly usilovat o publikování svých článků v zahraničních impaktovaných časopisech, čímž dále snižovaly pro Rozhledy v chirurgii možnost získat impakt faktor. Inu, jak je to v českých zemích zvykem – bližší košile než kabát. A tak zatím co polští, rakouští a další kolegové mají národní časopisy s IF, Rozhledy o to budou zřejmě usilovat marně.

Můžeme být pyšní na to, že se nám podařilo zažehnat finanční kolaps časopisu.

Majitelem titulu je Česká lékařská společnost JEP, která nicméně nebyla schopna udržet vyrovnané hospodaření časopisu. Česká chirurgická společnost proto smluvně převzala před deseti lety vydávání časopisu na svá bedra, do dvou let se jí podařilo splatit všechny dluhy. V současné době má časopis vyrovnaný rozpočet. Dobrá finanční situace dovolila vytvořit nový modernější layout a posléze také redakční systém, se kterým však stále ještě nejsme spokojeni.

Ve snaze zvýšit odbornou úroveň časopisu byl od roku 2011 byl zaveden standardní recenzní proces, pevná struktura článků i časopisu, dodržování etického kodexu a další náležitosti běžné v zahraničních odborných časopisech. V posledních třech letech máme roční ediční plány, které mají na starosti přední odborníci různých specializací. Pomáhají nejen organizačně zajistit vydávání časopisu, ale dávají možnost autorům připravit příspěvky s dostatečným předstihem. Časopis bylo proto možné dostat do seznamu recenzovaných časopisů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Dlouhodobě jsou anglické recenze, nyní povinně strukturované, uváděny v šesti světových databázích. Každý příspěvek má identitu doi.

Vzpomínkou na všechny naše chirurgy, kteří se podíleli na pravidelném vydávání Rozhledů v chirurgii v průběhu celých 100 let, mnohdy v situacích, kdy bylo obtížné udržet nejen odbornou úroveň, ale i samotnou existenci časopisu, mi dovolte připomínku výročí Rozhledů v chirurgii zakončit. S vírou, že se národní chirurgický časopis podaří zachovat i v dalších letech, spoléhám na úsilí autorů, recenzentů i redakce.

Zdroj: MT; Editorial z časopisu Rozhledy v chirurgii 2021/100/4 převzat a redakčně upraven s laskavým svolením autora.