Šťáva v Právu: Pohledávku postoupím známé světové bance.
Josef Šťáva, vlastník firmy Diag Human, s níž Česko prohrálo arbitráž a musí jí zaplatit přes osm miliard korun, postoupí pohledávku jedné z nejznámějších světových bank, se kterou jedná. Stát pak může začít s bankou jednat, řekl Šťáva v rozhovoru pro dnešní Právo. Jméno banky ale nesdělil. Šťávova firma za to, že jí stát na počátku 90. let zničil lukrativní obchody s krevní plazmou, původně požadovala 14 miliard korun.
"Po předchozích zkušenostech s politiky se nyní spokojím s morální satisfakcí v podobě verdiktu rozhodčího senátu. Pohledávku, tedy rozhodci vyčíslený a potvrzený nárok na odškodnění, postoupím jedné z nejznámějších světových bank, s níž jednám. Stát pak může začít s bankou jednat - a tam existuje celá řada způsobů, jak celou věc ukončit co nejméně bolestivě," sdělil Šťáva Právu.
"Pro banku to bude dobrá investice. Součástí smlouvy s bankou by měl být i můj závazek mlčenlivosti, aby závěrečná jednání se zástupci státu proběhla v klidu. Pokud však stát bude pokračovat v obstrukcích, bude se znovu odvolávat, odvoláme se i my. Ale v té chvíli už proti státu nebude stát soukromá osoba, ale mezinárodní banka, pro kterou zdržování a nárůst úroků budou jen příjemnou investicí," řekl dále Šťáva Právu.
Prohlásil, že na suverénním rozhodnutí banky bude okamžik, kdy se rozhodne zveřejnit transakci a svůj vstup do jednání se státem. "Do toho žádným způsobem nemíním zasahovat," zdůraznil. Peníze od banky chce mimo jiné využít na pokračující opravy bechyňského zámku a rozvoj své firmy Panství Bechyně.
Kauzu odstartoval v roce 1992 dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara adresovaný dánské společnosti Novo Nordisk, po němž firma přerušila s Diag Human spolupráci. Rozhodčí senát v roce 1998 přiznal Diag Human nárok na odškodnění a omluvu za to, že ji stát v rozporu se zákony a dobrými mravy vytlačil z trhu. Od té doby se spor vede už jen o výši škody. Nyní arbitři rozhodli, že jako náhradu škody má stát zaplatit zhruba 4,1 miliardy. Zbytek do sumy 8,33 miliardy korun tvoří úroky z prodlení.
Zdroj: ČTK