Dva roky předsedou Purkyňky

K bilančnímu rozhovoru MT přiměla prof. MUDr. Štěpána Svačinu, DrSc. Jak vnímá změny v ČLS JEP a co plánuje pro nejbližší období? Jaký je přínos české medicíny té světové a jakou mají čeští diabetici šanci dostat se k moderní terapii – o tom všem jsme hovořili s předsedou ČLS JEP a přednostou 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

• Pane profesore, jste už ve funkci předsedy ČLS JEP takřka dva roky. Jak úspěšné z vašeho pohledu bylo toto období v historii společnosti?

Za jeden z největších úspěchů považuji restart Časopisu lékařů českých, který měl velmi malou předplatitelskou základnu. V současnosti jej posíláme v elektronické verzi všem členům České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, a dokonce vzrůstá zájem i o předplatné tištěné verze. Svým členům posílá společnost elektronický newsletter, čímž se zlepšila komunikace.

Zahájili jsme i rekonstrukci Lékařského domu, kde ČLS JEP sídlí, a to zejména zázemí přednáškového sálu, vstupní haly a vylepšení informačního systému. V letošním roce chystáme rekonstrukci samotného sálu. Musíme si být vědomi skutečnosti, že Lékařský dům je památkově chráněný objekt, a podle toho citlivě postupovat při jeho rekonstrukci.

Podařilo se i zajistit lepší využití Lékařského domu: přestěhovalo se sem sídlo Společnosti všeobecného lékařství a České internistické společnosti.

Za velký úspěch považuji i navázání vztahů s pacientskými organizacemi a laickou veřejností prostřednictvím pravidelných tiskových konferencí, na nichž se představitelé našich odborných společností vyjadřují k aktuální problematice zdraví a zdravotnictví.

• Jak se daří obnovit vztahy se společnostmi, které se ocitly mimo ČLS JEP?

Dobré vztahy se společnostmi, které kdysi opustily ČLS JEP nebo vznikly již jako nové a samostatné, považuji jak sám osobně, tak i předsednictvo společnosti za velmi důležité. Proto jsem velmi potěšen tím, že se tyto vztahy podařilo obnovit či navázat nové. Jde celkem o dvanáct odborných společností, z nichž je pět velkých. S mnoha jsme utvořili společné pracovní skupiny, které se zařadily po bok již historických pracovních skupin, jako je například Pracovní skupina frankofonních lékařů či například Pracovní skupina pro elektronické zdravotnictví.

• Stala se ČLS JEP partnerem pro jednání s Ministerstvem zdravotnictví ČR a dalšími institucemi?

Ano, je to velmi náročný úkol účastnit se vnitřního připomínkového řízení Ministerstva zdravotnictví ČR, které připravujeme zpravidla ve velmi krátkém termínu. Příkladem může být kauza elektronického zdravotnictví, kdy jsme měli k návrhu Ministerstva zdravotnictví ČR zásadní připomínky, v podstatě jsme celý dokument přepracovali a nyní čekáme, že se elektronizace zdravotnictví konečně posune tím správným směrem.

Naše odborné společnosti jsou nyní žádány o poskytování posudků pro Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Odbornou veřejností doslova „hýbe“ novelizace zákona o postgraduálním vzdělávání – tzv. atestační zákon. Podílela se ČLS JEP na jeho připomínkování?

Do zákona o vzdělávání jsme zasáhli velmi kvalifikovaně. Ve shodě s předsednictvem ČLS JEP jsme navrhovali celkem zhruba dvacet základních oborů, přičemž specializace pro další obory by spadaly do nástavbové atestace. Tento model je nejbližší nejčastějším postgraduálním systémům vzdělávání ve státech Evropské unie. Vládním projednáním však nakonec prošel návrh, který čítá přes třicet oborů, což jsme s děkany všech fakult považovali za nevyvážené, neboť stejně významné obory se ocitly některé mezi základními a jiné mezi nástavbovými obory. Finální návrh tedy zahrnoval kolem čtyřiceti atestačních specializací, k nimž byly na senátním zasedání připojeny ještě angiologie a traumatologie. Tento návrh však nebyl přijat, takže Parlament ČR bude schvalovat původní návrh, ke kterému byl však bohužel připojen dovětek o možnosti zaměstnat cizince‑lékaře bez náležitých jazykových zkoušek.

Vnímám to jako tragickou situaci, protože naše příhraniční oblasti – a nejen ony – se potýkají s katastrofálním nedostatkem lékařů. Znám případy, kdy primář – již v důchodu – vede oddělení, kde pracují jen absolventi a cizinci. Jde o důsledek po dlouhá léta neřešené situace po tom, kdy se rozbil původní funkční model postgraduálního vzdělávání. V současnosti neodcházejí lékaři z Česka jen pro ekonomické důvody, ale mnohdy také proto, že v Německu nebo Rakousku získají atestaci snadněji a v kratší době.

• Můžete prozradit, co chystáte pro následující rok?

V letošním roce uplyne 230 let od narození Jana Evangelisty Purkyně a při této příležitosti bychom chtěli uspořádat sjezd na téma, které by mohlo zajímat všechny odborníky různých specializací: Jaký je váš názor na vývoj vašeho oboru v příštích padesáti letech?

K tomu mne inspirovala jedna novinářská otázka a také osobní zkušenost z kardiochirurgického kongresu. Při této příležitosti se rozebíral průzkum mezi americkými kardiochirurgy, zda by svým potomkům doporučili věnovat se profesně kardiochirurgii. Přestože považujeme kardiochirurgii za obor, jemuž ubyly některé indikace, přesto většina odborníků této specializace prohlásila, že považují nadále kardiochirurgii za perspektivní obor a svým dětem a vnukům by jej doporučila.

Bohužel, musím podotknout, že diabetologii v horizontu padesáti let tak optimisticky nevidím. Diabetes postihuje značné procento světové populace a do jeho výzkumu proudí velmi významné finanční zdroje. Jsem přesvědčen, že za padesát let nebude diabetes představovat ohrožení zdraví stamilionů jedinců světové populace.

• Je ještě předčasné hovořit na toto téma, ale budete se ucházet o předsednictví i za dva roky?

Ano, je to předčasné. I když můj předchůdce, prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., byl předsedou ČLS JEP od roku 1991, tedy celkem 24 let, v současnosti mají odborné společnosti velkou autonomii a volby pro ně představují žhavé téma. Nechci nyní řešit svou příští kandidaturu a šance na zvolení, ale chtěl bych vyzdvihnout fakt, že se nám podařilo zpřesnit předpis o volbách a následně zavést i pravidla elektronických voleb. Zajišťuje je externí nezávislý subjekt – společnost, kterou založili pracovníci Akademie věd České republiky. Elektronické volby vnímám jako příspěvek k demokratizaci voleb, protože nabízí většímu počtu volitelů možnost dát svému kandidátovi svůj hlas. Ovšem těm, kteří se elektronických voleb neúčastní, je poslán dopis s volebním lístkem.

• V poslední době sílí hlasy příznivců takzvané alternativní medicíny. Co děláte proto, abyste tyto omyly uvedli na pravou míru?

Boj s nevědeckými postupy nás stojí mnoho času. Za ČLS JEP se této problematiky ujal prof. MUDr. Jiří Beneš, který je současně předsedou Pracovní skupiny proti nevědecké medicíně. Ve spolupráci s Českou lékařskou komorou usilujeme o to, aby byla vydána vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR s pokynem, aby ti, kteří poskytují „alternativní“ léčebné postupy, vedli záznamy, z nichž by bylo dohledatelné případné poškození pacienta.

• Jak vidíte přínos české medicíny pro tu světovou?

Jistě nelze pominout historické objevy Jana Evangelisty Purkyně, Johanna Gregora Mendela a z posledního století profesora Otty Wichterleho s objevem očních čoček a profesora Antonína Holého a jeho léčivých antivirotických přípravků. Za zmínku stojí ne zcela známá skutečnost, že za diagnostickou metodou pozitronové emisní tomografie stojí český vědec, profesor RNDr. Josef Pacák.

Když však listuji seznamem habilitačních prací, které byly předloženy v uplynulých desetiletích, musím konstatovat, že 95 procent z nich bylo vývojem zařazeno na „slepou cestu medicíny“.

• Jak hodnotíte současnou českou diabetologii a přístup českých pacientů k novým lékům? Dovolte malý historický úvod: Existují literární údaje, že rok po přípravě inzulinu (1922) byl první český (dětský) pacient inzulinem již léčen. Do přehledu používaných léčiv se však zařadil až sedm let poté a až do 2. světové války se inzulin používal jen v léčbě akutních stavů.

Nové léčivé přípravky se k českým pacientům dostávají poměrně rychle. Za velmi perspektivní považuji léčbu glifloziny a inkretinovými analogy. Zatím diabetologii míjí biologická léčba monoklonálními protilátkami. Možná je to i tím, že diabetes je choroba hromadného výskytu a zavedení biologické léčby by mohlo znamenat zhroucení financování zdravotních systémů z veřejných zdrojů. Musela by se vyselektovat skupina nemocných, kteří budou léčeni biologickou léčbou.

O různých přístupech svědčí i koncepce amerického a evropského systému uvádění přípravků do praxe. V USA se používají dvě nová antiobezitika, ale nikoli v EU.

• Nyní z jiné stránky, jak všechno stihnete?

Před Vánocemi jste křtil své dvě knížky, vedete kliniku, přednášíte, jste předsedou prestižní České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Zbývá vám čas na osobní zájmy a sport?

Mnoho lze stihnout. Nejtěžší, s čím se potýkám, jsou personální záležitosti, a to i v rámci ČLS JEP. Když lidé odcházejí a jsou nahrazeni jinými, pak je nejdůležitějším kritériem, zda to odborné společnosti prospělo, či nikoli. Velmi důležité je, aby se na chodu společnosti podílely všechny věkové skupiny, nikoli jen ti „nejzkušenější“.

Sport je součástí mého denního režimu. Dokonce jsem se v posledním roce zlepšil v golfu, v tenisové čtyrhře vyhráváme a plánuji zlepšit se i v běhu, abych vylepšil svůj výsledek v Kunratickém závodě.

Zdroj: MT