Nasazují lékaři v Česku na léčbu psoriázy biologickou léčbu málo?

Psoriázou trpí v Česku zhruba čtvrt milionu lidí, z nich 85 procent má lehkou či středně těžkou formu, kterou lze zvládnout zevní léčbou nebo kombinací zevní léčby a fototerapie, v některých případech celkovou perorální léčbou. „Biologickou léčbu má nasazenu 1 500 pacientů, podle odborných odhadů je teoretických kandidátů na ni v extrémním případě až 30 000,“ říká v rozhovoru pro MT prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

• Znamenají tato čísla, že lékaři v Česku biologickou léčbu pacientům málo nasazují?

Základní podmínkou je, že u pacienta selhala celková perorální léčba, pak se podle definovaných podmínek může stát kandidátem na biologickou léčbu. Není tedy pro každého pacienta s tímto chronickým autoimunitním onemocněním kůže. Rezervuje se pro ty nejtěžší případy, které selhávají nejen na zevní léčbě, fototerapii, ale i na klasické tabletové léčbě, kterou vždy nasazujeme a vždy se k ní vracíme, pokud se pacient zase zhorší. To je další důvod, proč u každého pacienta nenasazujeme vždy to nejúčinnější, protože tam není indikace, zbytečně bychom ho zatěžovali systémovou léčbou, a přitom to třeba můžeme zvládnout šetrnější zevní léčbou, která ošetřuje jenom konkrétní ložiska a nezasahuje celý organismus.

• Co všechno lékař musí při rozhodování o nasazení biologické léčby zvažovat?

Pokud zvažujeme systémovou léčbu, zkušenost za víc než deset let podávání biologické léčby u psoriázy ukazuje, že je to jedna z nejšetrnějších léčeb. Druhou stranou mince ale je, že biologická léčba nejde v zásadě už vysadit. Když ji u pacienta se závažným onemocněním nasadíme, tak už ji při neúčinnosti jen vyměňujeme za jinou. K tomu dojde zhruba do tří až pěti let, zvažujeme nasazení jiného biologika a pacient musí být léčen trvale. To je další důvod k tomu, abychom tento typ léčby zvažovali opravdu důkladně.

• Je Česko v počtu léčených výrazně horší než jiné země, nebo je to jinde podobné?

V Rakousku dostává biologickou léčbu zhruba dvojnásobek pacientů oproti Česku, ale ani tam to není desetinásobek, který by byl optimální. Čili i tam je bariéra, kdy lékaři zvažují léčbu tak, aby se nasazovala jenom těm nejpotřebnějším pacientům, kteří už jinou léčebnou možnost nemají.

• Nepřispívají k nižšímu počtu léčených i obavy pacientů z biologické léčby?

Někteří pacienti skutečně biologickou léčbu nechtějí, jsou zvyklí na zevní léčbu a nenutí lékaře k nasazení systémové léčby, jejíž selhání nebo neúčinnost nebo snížená bezpečnost teprve pacienta kvalifikuje pro léčbu biologickou. Je malá předléčenost – otázka je, zda dermatologové jsou natolik opatrní, že ji dávají jen při jednoznačné indikaci a hraniční případy nechávají na klasické zevní léčbě nebo fototerapii, anebo je to tím, že ani pacienti se do systémové léčby nehrnou – s lupénkou žijí řadu let a akceptují někdy i žalostný stav své kůže.

• Rozhodují se lékaři častěji pro tuto léčbu u rozsáhlých postižení kůže?

Pochopitelně u rozsáhlých postižení musíme zvažovat, zda máme v kůži ponechat tak masivní zánět, kdy už uvolňování cytokinů a dalších mediátorů nadmíru zatěžuje organismus. Bohužel u systémových projevů, kdy psoriáza postihuje větší plochu kůže, registrujeme, že dochází i ke změnám vnitřních orgánů. Dřív se mluvilo jen o postižení kloubů, o artropatické formě psoriázy jako varovném prstu k tomu, aby se nasadila systémová léčba. Dnes už víme, že těžká forma lupénky zatěžuje i kardiovaskulární systém, poškozuje cévy, urychluje aterosklerózu, urychluje riziko vzniku infarktu myokardu. Statistiky ukazují, že pacienti s těžkou formou psoriázy umírají na kardiovaskulární onemocnění asi o tři až čtyři roky dříve než běžná populace. Se systémovou léčbou, a do ní patří i léčba biologická, bychom podle těchto studií měli začít o něco dřív, než jsme byli zvyklí.

• Musí psoriázu léčit pouze dermatolog, nebo může o pacienta pečovat jeho praktický lékař?

Pacienti většinou chodí s kožními chorobami rovnou k dermatologovi. Je to logické. Jakékoli zaléčení před stanovením odborné diagnózy zkomplikuje její přesnost. Na druhou stranu zevní léčbu může na doporučení dermatologa předepisovat i praktický lékař. Když dochází ke změnám, navštíví pacient opět kožního lékaře. V rámci obecného vzdělávání má praktický lékař měsíc i na kožním, to je dobrý základ, pak už záleží na něm, jak ho kožní baví. Ten měsíc určitě nestačí na bravurní zvládnutí těch více než dvou tisíc kožních chorob, které mohou na první pohled vypadat často velmi podobně. Jinak dermatologie by praktického lékaře v zásadě bavit měla, protože některé statistiky říkají, že v jeho ordinaci je zhruba třicet procent pacientů s kožními onemocněními. Dermatologické akce jsou otevřeny i praktickým lékařům a my je na nich rádi uvítáme. Jen pro inspiraci – ve čtvrtek 16. února 2017 pořádáme v pražském Grandioru celodenní Dermatologický update a 8. až 10. června 2017 v olomouckém Clarionu již 13. kongres českých a slovenských dermatovenerologů.

• Jaké jsou náklady na biologickou léčbu a vyplatí se systému je vynakládat?

Biologická léčba jednoho pacienta stojí kolem 200 000 korun za rok, zevní léčba krémy podle rozsahu postižení – tuba vyjde na 100 až 200 korun, při velmi malém rozsahu tedy tisícovku ročně. Pokud je rozsah velký, jdou náklady do desetitisíců. Pokud ale neléčíme těžkou psoriázu biologiky a posuzujeme zdravotní a sociální dopady onemocnění, jako jsou časté hospitalizace a pracovní neschopnosti, tak pro státní finance je takový pacient velkou zátěží. Tím, že stále jsou odděleny náklady na zdravotnictví a na sociální péči, tak to tak markantní není. V těžkých případech je i drahá léčba, jak ukazují statistiky, z celkového pohledu mnohem levnější, než když je pacient stále na neschopence a užívá levnější léčbu.

MĚLI BYSTE VĚDĚT...

Mobilní aplikace Lupénka usnadňuje život pacientům

Mobilní aplikace Lupénka usnadňuje život pacientů s tímto chronickým autoimunitním kožním onemocněním. Ke stažení je na Google Play a App Store. S pomocí této aplikace najdou pacienti nejbližšího specialistu pro léčbu lupénky dle svého bydliště a mohou se k němu přímo objednat, najdou kontakt na centra biologické léčby nebo si založí deník o průběhu choroby i s fotodokumentací, což pomůže jejich lékaři při stanovení správné léčby. Psoriázou trpí v Česku zhruba 250 000 lidí, na celém světě 100 milionů. Nedá se vyléčit, ale je možno ji léčit a zcela zbavit pacienta všech obtěžujících příznaků. K včasnému odhalení choroby i určení správné terapie má pomáhat aplikace pro mobil.

Pacient si může na svém mobilu vyplnit test závažnosti onemocnění BSA a test kvality života DLQI. Největším přínosem aplikace je možnost přímého objednání ke specialistovi dermatologovi na léčbu lupénky, a to dle místa bydliště. Aplikace nabízí mapu specializovaných pracovišť, jejichž lékaři prošli cílenou edukací na léčbu lupénky a následnou certifikací České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP. Ve svém mobilu si pacient může vést deník o každodenním průběhu nemoci. Dozví se, co je to psoriáza, proč vzniká, jaké nemoci jsou s ní spojeny a jaké formy psoriáza má. Najde informace o efektivních metodách léčby, rady a tipy a v rubrice zajímavosti například i vysvětlení, co jsou to biologické léky, které se k léčbě psoriázy využívají. Projevy nemoci se může pacient mobilem vyfotografovat a uložit do aplikace. Data z deníku i fotografie může stáhnout a zaslat e‑mailem lékaři, který díky těmto informacím může individualizovat léčbu.

Podporou aplikace jsou webové stránky www.mamlupenku.cz, jejichž součástí je také internetová poradna, kde mohou pacienti i jejich okolí pokládat konkrétní dotazy lékaři.

Zdroj: