K čemu by vedla připravovaná změna vzdělávání sester?
Legislativním procesem úspěšně prochází návrh ministerstva zdravotnictví, podle kterého by bylo napříště možné získat kvalifikaci všeobecné sestry podle tzv. modelu 4 + 1 – tedy po absolvování střední zdravotnické školy a jednoho roku studia na vyšší zdravotnické škole.
Podle ministerstva takový krok napomůže k posílení prořídlých ošetřovatelských týmů, aniž by došlo ke snížení kvality péče. Kolem tohoto záměru však zatím přetrvává mnoho nejasností a jeho dopad do praxe lze jen odhadovat. Jestli systém profesní přípravy sester byl dosud nepřehledný, zcela jistě to s touto legislativní úpravou lepší nebude. Proto se tentokrát v diskusním fóru ptáme: Pokud bude pro kvalifikaci všeobecných sester přijat model 4 + 1, k čemu podle vás povede?
Ministerstvo připouští, že nad jeho návrhem nepanuje všeobecná shoda. Ve skutečnosti je obtížné najít někoho, kdo by tak masivní zásah do vzdělávání schvaloval. „Obáváme se jednak omezení pravomocí sester, jednak zhoršení zdravotní péče. Je třeba zdůraznit, že zkrácení doby studia jde proti současným trendům v zahraničí, kde se naopak odborná způsobilost všeobecných sester neustále zvyšuje a podporuje. Navíc je novela schvalována v době, kdy neznáme podobu ročního vzdělávacího programu, nevíme, jakou část bude tvořit teoretická příprava a jakou praktická. Podle nás není příčinou nedostatku sester délka jejich vzdělávání, ta je především v demografii, nezájmu o toto povolání a v nedostatečném finančním ohodnocení ve srovnání s vyspělými západními zeměmi. To přirozeně vede k odlivu českých sester do zahraničí,“ říká např. prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová. S tímto názorem není sama: „Je to jednoznačně krok zpátky, pravděpodobně dojde k chaosu ve vzdělávání sester, ke snížení kvality péče, k degradaci sesterské profese (stačí jeden rok?), k odklonu od evropského trendu, od účasti na mezinárodních projektech a přístupu k zahraničním poznatkům, ke zvýšení tlaku na studenty atd.,“ myslí si PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK.
Legislativním procesem úspěšně prochází návrh ministerstva zdravotnictví, podle kterého by bylo napříště možné získat kvalifikaci všeobecné sestry podle tzv. modelu 4 + 1 – tedy po absolvování střední zdravotnické školy a jednoho roku studia na vyšší zdravotnické škole. Podle ministerstva takový krok napomůže k posílení prořídlých ošetřovatelských týmů, aniž by došlo ke snížení kvality péče. Kolem tohoto záměru však zatím přetrvává mnoho nejasností a jeho dopad do praxe lze jen odhadovat. Proto se tentokrát v diskusním fóru ptáme: Pokud bude pro kvalifikaci všeobecných sester přijat model 4 + 1, k čemu podle vás povede?
| PhDr. Martina Šochmanová, MBA,
prezidentka České asociace sester, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu IKEM
Podle České asociace sester je takové zkrácení délky studia všeobecných sester jednoznačně změnou, která nepřivede více sester do systému. Obáváme se jednak omezení pravomocí sester, jednak zhoršení zdravotní péče. Je třeba zdůraznit, že zkrácení doby studia jde proti současným trendům v zahraničí, kde se naopak odborná způsobilost všeobecných sester neustále zvyšuje a podporuje. Navíc je novela schvalována v době, kdy neznáme podobu ročního vzdělávacího programu, nevíme, jakou část bude tvořit teoretická příprava a jakou praktická.
Podle nás není příčinou nedostatku sester délka jejich vzdělávání, ta je především v demografii, nezájmu o toto povolání a v nedostatečném finančním ohodnocení ve srovnání s vyspělými západními zeměmi. To přirozeně vede k odlivu českých sester do zahraničí.
Podle ohlasů, které máme od samotných sester, se zkrácení délky studia spíše obávají. Je třeba si uvědomit, že práce všeobecné sestry je dnes vysoce kvalifikovaná, zdravotnický systém je stále komplikovanější. Používají se modernější přístroje a technologie, nové postupy a metody. Na sestry jsou kladeny stále vyšší nároky. A právě tříleté pomaturitní studium dává všeobecným sestrám odbornou způsobilost, která jim umožňuje provádět stále složitější úkony a přebírat určité kompetence lékařů. Zkrácení délky studia by mohlo kompetence sester negativně ovlivnit a v neposlední řadě se projevit právě i zhoršením péče o pacienty.
| Mgr. Kamila Slabáková,
vrchní sestra neurochirurgie, Krajská nemocnice T. Bati Zlín
S návrhem vzdělávání tzv. 4 + 1, který je v současné době ve schvalování, nesouhlasím. Není statisticky možné doložit (dle MZČR), kolik procent absolventek středních zdravotnických škol jde do praxe a kolik absolventek z vysokých škol. Jsou to pouze domněnky navrhovatelů tohoto modelu. Neustálé změny ve vzdělávání zdravotních sester vedou k destabilizaci profese, k nedůvěře potenciálních žadatelů o studium a také jejich rodičů. Studenti a jejich rodiče netuší, co budou studovat, jaké budou jejich kompetence, plat apod. Nehledě na skutečnost, že pro absolventy vysokých škol ošetřovatelství je to neskutečně nespravedlivé a snižuje to i kredit těchto škol. A už vůbec neřeším v tomto krátkém vstupu porovnání učebních osnov středních a vysokých škol. Různé vzdělávání povede všeobecně ke zhoršení úrovně znalostí absolventů. Tuto problematiku řešily s navrhovateli legislativní změny paní prof. Tóthová a dr. Krátká.
Tyto legislativní změny dle mého vedou k destabilizaci, degradaci a snížení prestiže profese zdravotní sestry.
Abychom nalákali studenty do praxe a zvýšili prestiž tohoto povolání, musíme tuto práci náležitě finančně ocenit, a to v současné době znamená vyrovnat platy ve státních a nestátních zdravotnických zařízeních a navýšit je nejméně o 30 procent. Dalším krokem je stabilizovat situaci ve vzdělávání sester a nastavit důstojné požadavky pro přijetí k tomuto studiu. Jedině tyto kroky povedou k získání ztracené prestiže českých zdravotních sester. S těmito stanovisky se ztotožňuje Iniciativa sester, která v současné době oslovuje sestry po celé ČR a nabádá je k aktivnímu postoji při řešení vzdělávání a kompetencí sester a jejich finančního ohodnocení.
| Bc. Dagmar Žitníková,
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR
Nejdříve bych se chtěla vyjádřit k tomu, k čemu změna, která je představována jako zásadní řešení akutního nedostatku zdravotnického personálu a zvláště sester, nepovede. Problém, který má kořeny jinde, zkrácení délky studia nemůže vyřešit a nevyřeší. Odbory již čtyři roky opakovaně a na všech fórech upozorňují, že se ve zdravotnictví zhoršují pracovní podmínky a že sestry z nemocnic vyhání jejich frustrace, přepracovanost, nedostatečné finanční ohodnocení a enormní fyzická a psychická zátěž. Většina českých nemocnic je nastavená na minimální personální standardy – a to je hlavní problém. Nízké úhrady za poskytovanou zdravotní péči v kontextu úspor dopadly nejvíce na zaměstnance. Chyběly peníze na provoz, tak se našlo řešení ve snížení počtu personálu. Legislativa to umožnila a plody, které byly zasety v roce 2012, sklízíme dnes. V extrémních podmínkách, kdy se jedna sestra stará o třicet a více pacientů, se dá pracovat pouze určitou dobu. Člověk obecně potřebuje k životu (a to i k pracovnímu) jistotu, řád a výhled, že se situace, pokud je špatná, zlepší. Jistota a výhled zatím sestrám chybějí. Pokud absolventka zdravotnické školy dostane v nemocnici nižší nástupní mzdu než v obchodním řetězci, není šance na zlepšení. A to je také jeden z důvodů, proč je a bude sester nedostatek. A co přinese změna systému vzdělávání obecně? Existuje několik zahraničních studií, které se zaměřily na kvalitu poskytované zdravotní péče a které jednoznačně prokazují, že pokud má sestra vyšší vzdělání, je péče o pacienta kvalitnější.
| Lenka Šnajdrová,
www.osetrovatelstvi.info
Připravovaná novela má jistě pozitivní body, ale změna ve vzdělání k nim nepatří. Roční studium na VOŠ zní sice lákavě, ale neumím si představit, jak se studenti dokáží během jednoho roku (což je ve skutečnosti cca osm měsíců) připravit na závěrečné zkoušky a napsat a obhájit absolventskou práci, aniž by utrpěla kvalita studia. Notabene to budou studenti s různými vstupními znalostmi. A upřímně mě děsí, že ročním studiem by se zdravotnický asistent mohl kvalifikovat na dětskou sestru.
Co se týče zvýšení počtu sester díky systému 4 + 1, ani to nevidím nijak růžově. Dá se předpokládat, že o roční studium na VOŠ budou mít zájem především ZA, porodní asistentky a záchranáři již v praxi. Jenže tihle lidé už v systému jsou, často pracují nelegálně jako sestry. Sester tedy přibude jen na papíře, další ruce k práci to nebudou.
Sestry si často stěžují, že jejich kompetence nejsou nijak diferencované podle vzdělání, a bohužel ani tato novela zákona to neřeší. Budeme mít stále různě vzdělané sestry s naprosto stejnými kompetencemi – jen k VŠ a VOŠ přibude ještě 4 + 1. Problém bude mít možná i praktická sestra, která bude stejně zneužitelná jako zdravotnický asistent, protože za menší peníze půjde snadno natlačit do kompetencí všeobecné sestry.
A nakonec, kdo zaručí, že sestra po ročním studiu na VOŠ jako DiS. zamíří na lůžkové oddělení interny a ne třeba do prvního ročníku VŠ, na hotelovou recepci nebo do šroubárny?
| Mgr. Petr Máca,
Přípravný výbor České komory zdravotnických pracovníků
Zejména věřím, že otázka je hypotetická. Snad PSP tak špatný, špatně odargumentovaný a účelový zákon odmítne.
Především zákon neřeší jen všeobecné sestry, ale téměř všechny nelékařské profese. U všech mění podmínky celoživotního vzdělávání – to fakticky ruší.
Pozoruhodné je, že jsem namísto důvodové zprávy k zákonu nalezl průzkum názorů odborné veřejnosti – namátkově, mimo rámec odborných společností, z roku 2009. To je novátorský přístup, pro mě je důvodová zpráva klíčová. Tady se musím spokojit se sedm let starým průzkumem veřejného mínění a pocity předkladatelů. Třeba pro tvrzení, že celoživotní vzdělávání se neosvědčilo, jsem čekal nějaký argument.
Bude‑li zákon přijat v této podobě, pak:
| okamžitě zjednoduší další studium zdravotnických asistentů, kteří nechtějí vykonávat tuto profesi; nezkrátí dobu studia všeobecné sestry, ta je dnes tři roky (oproti obecně deklarovaným nepravdám),
| namísto dnes kritizované dvojkolejnosti profesní přípravy všeobecné sestry bude trojkolejná,
| název profese zdravotnický asistent bude nahrazen atraktivnější praktickou sestrou,
| po čase povede zřejmě ke stabilizaci počtu všeobecných sester, neboť pravděpodobně opět ztíží jejich uplatnění v zahraničí (vyjma Německo je studium zpravidla terciární),
| po čase povede k finančním úsporám systému, nebude už žádný důvod, aby zdravotní sestra byla v platové třídě vysokoškoláků. Dnes je 60 procent populace vzděláváno terciárně – podle předkladatelů tedy asi všeobecná sestra patří mezi 40 procent profesí s nejmíň náročnou přípravou a bez potřeby předcházejícího všeobecného vzdělání.
Vláda se rozhodla kvantitativní problém jedné profese vyřešit kvalitativní změnou. Větší prestiž a tím i větší zájem o povolání tato změna nepřinese. Pokud je zájmem snížení úrovně pregraduální přípravy, pak je to v rozporu s cílem vyšší úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb.
Pevně ale věřím ve zdravě kritický náhled poslanců PSP a v odmítnutí této normy.
| PhDr. Hana Svobodová, Ph.D.,
přednostka Ústavu ošetřovatelství, 3. LF UK
Je to jednoznačně krok zpátky, pravděpodobně dojde k chaosu ve vzdělávání sester, ke snížení kvality péče, k degradaci sesterské profese (stačí jeden rok?), k odklonu od evropského trendu, od účasti na mezinárodních projektech a přístupu k zahraničním poznatkům, ke zvýšení tlaku na studenty atd.
Příčinou nedostatku sester není systém vzdělávání, ani neustále omílaná nepravda, že sestra studuje sedm let, aby získala kvalifikaci. Sestra studuje tři roky po ukončeném středoškolském vzdělání, tečka. (Lékař také nestuduje deset let na to, aby byl lékařem!) Je jedno, jaké je to středoškolské vzdělání, zda gymnázium, SZŠ nebo průmyslovka. Tím je splněna jedna z podmínek směrnice EU 55/2013/EU o uznávání kvalifikací v rámci EU na terciární úrovni a podmínka vstupu věk 17 let. Má to svoji logiku (zralost a jasnější motivace) a sestry jsou pro praxi dobře připravené. Představa, že do jednoho roku se najednou vměstná počet hodin chybějící praxe, chybějící odborné předměty či prohloubení těch, které na SZŠ studenti již v nějaké podobě měli, je mechanicky snad nemožná.
Specializovaná a superspecializovaná zdravotnická pracoviště stále více potřebují vzdělané pracovníky; vyšší vzdělání sester je zdrojem stabilních kvalifikovaných sil, které moderní medicína potřebuje. Už v poválečných letech se u nás řešil problém nedostatku sester a čtyřleté studium se zredukovalo na tříleté. Zvýšení počtu sester v praxi se nekonalo, naopak, studenti odcházeli, neboť byli přetíženi výukou. Nechtějme opakovat zbytečné chyby…
K řešení nedostatku sester se nabízejí jiná témata než změna ve vzdělávání, neboť významným faktorem současného nedostatku je odliv sester do jiných odvětví, odchod do zahraničí, a to nejen z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení, ale jak samy sestry uvádějí, důvodem jsou nedobré vztahy na pracovištích a neustálé přetěžování za neadekvátní odměnu. Respekt k povolání sestry, adekvátní finanční ohodnocení a nepřetěžování jsou významnými faktory, které ovlivňují již samotný výběr profese a pozdější setrvání v ní. Toto by měly být impulsy k systémovému řešení, které hrají již významnou roli v rozhodování o studiu a poté výběru pracovního místa. Kromě toho, že vznikla pozice zdravotnického asistenta, měla by mu být věnována pozornost, a to jak ve změně vzdělávání, tak v jeho zařazení do ošetřovatelského týmu. Zdravotnický asistent má své důležité místo, jen se k němu mylně přistupuje jako k sestře s téměř všemi kompetencemi. To by se mělo řešit spíše než již roky prověřené a osvědčené sesterské vzdělávání.
Zdroj: Medical Tribune