TBC – máme se bát, anebo ne?

Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem infekce TBC na světě. A je proto třeba pochválit systematickou práci našich pneumologů, kteří dobře diagnostikují a léčí. Ale i u nás musíme počítat s výskytem multirezistentních forem nemoci, kterou naši odborníci nacházejí u osob ze zemí bývalého SSSR. Zároveň se před několika lety změnil systém vakcinace proti TBC. Nejen na důvody této změny jsme se zeptali prof. MUDr. Václava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.

| Jaký je praktický dopad zrušení celoplošné vakcinace proti TBC?

Celoplošná vakcinace se u nás prováděla od 50. let minulého století a měla svůj význam v době vysoké incidence tuberkulózy. V České republice byla zrušena v r. 2010 podle doporučení Světové zdravotnické organizace jako v jednom z posledních evropských států s nízkým výskytem této nemoci. Očkujeme dále, ale jen rizikové děti. Tato změna se neprojevila negativně na základním trendu poklesu TBC. U dětí je nadále výskyt zcela minimální. V loňském roce onemocnělo pět dětí ve věku do 15 let.

| Je v důsledku demografických změn česká populace nyní ohrožena multirezistentními kmeny nemoci?

Česká republika je státem, který velmi přísně dodržuje epidemiologická pravidla dohledu a dozoru. I když se situace v různých zemích kolem nás mění, u nás je TBC stále pod kontrolou. Pokud se týká multirezistentní TBC, její výskyt mírně stoupá, v loňském roce bylo zjištěno jedenáct případů této nemoci. Nemocní jsou nejčastěji ze zemí bývalého Sovětského svazu, kde není systém režimové léčby TBC dodržován. Česká republika je ale velmi dobře připravena a v Thomayerově nemocnici existuje specializovaná jednotka, která zajišťuje diagnostiku i velmi nákladnou léčbu těchto nemocných.

| Dokázal byste odhadnout, kolik pacientů (osob bez zdravotního a sociálního pojištění, kteří se vymykají systému zdravotní péče) uniká diagnóze?

Tuberkulóza je nemoc s povinným hlášením a případy, které mohou uniknout, jsou jistě zcela výjimečné. Nicméně mezi nemocnými jsou i lidé bez stálého domova a vyšetřování těchto skupin obyvatel je obtížné.

| Základní otázka – proč se očkují jen některé děti, když tu TBC stále je a ve vyšším počtu než jiná infekční onemocnění (například spalničky), proti kterým se očkuje?

Očkování proti TBC je velice specifické, jedná se o oslabenou živou vakcínu, která byla vyvinuta ve 20. letech minulého století. Při očkování proti tuberkulóze se potencuje buněčná imunita, především dendritické buňky, a její účinnost nesouvisí s tvorbou protilátek. Její účinek není trvalý a poskytuje jen omezenou ochranu proti nemoci. Vakcína v dříve provedených studiích prokazovala svou účinnost pouze proti generalizovaným formám tuberkulózy a neměla vliv na epidemiologické trendy. Při plošné vakcinaci měla navíc poměrně hodně negativních reakcí. Bylo to až 50 procent reakcí na všechny očkovací látky, které byly u nás aplikovány. Proto se zvažuje přínos i negativní stránky tohoto očkování při zachování maximální zodpovědnosti. Očkují se jen rizikové skupiny dětí, které byly stanoveny administrativně z pohledu nejvyššího rizika a podle zkušenosti ze zahraničí. Jsou to děti z rodin, kde člen domácnosti měl nebo má TBC, děti rodičů ze zemí s vysokým výskytem TBC a děti, které se krátce po narození s nemocným s tuberkulózou setkaly. I když má ČR jednu z nejnižších incidencí TBC v Evropě, bylo rozhodnuto tento systém neměnit ani po selhání dovozu dříve používané dánské vakcíny. Po dohodě Ministerstva zdravotnictví, SÚKL i odborných společností byla dovezena polská vakcína BCG‑10, která byla vyhodnocena jako reálně dostupná a praxí ověřená vakcína v sousední zemi EU. Její snášenlivost je zatím dobrá a nežádoucí účinky jsou ojedinělé.

Jaká je situace v České republice

MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, říká k situaci u nás: „Zatím se nepotvrdily obavy z přílivu uprchlíků ze zemí, kde se tuberkulóza vyskytuje častěji a není tak dobře kontrolovaná jako v ČR. Loni onemocnělo 340 mužů a 146 žen, průměrný věk nemocných je 53 let. Zemřelo 29 osob. U dětí se nemoc objevila v pěti případech. Kromě Prahy je nad celorepublikovým průměrem Ústecký, Liberecký a Jihomoravský kraj. Podíl TBC u osob narozených mimo naši republiku je 20,6 procenta (100 případů), z toho je například 25 narozených na Slovensku, 21 na Ukrajině, devět ve Vietnamu, osm v Rumunsku. Z rizikových skupin přetrvává vyšší výskyt TBC u bezdomovců, především v Praze (18 případů), byly ohlášeny dva případy TBC u HIV pozitivních. Celkem jedenáct případů má podle údajů z roku 2015 multirezistentní TBC.“

MUDr. Pavel Zbořil, zástupce ředitele Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra ČR, k tomu dodává: „Loni jsme TBC objevili pouze u dvou běženců. Sledujeme uprchlíky, kteří o azyl žádají řádnou cestou, nebo ty, které nám dodá cizinecká policie. Nemonitorujeme osoby, které do země putují přes humanitární a křesťanské organizace.“

Chybějí lůžka na Bulovce

Hlavní město má na starosti největší počet nakažených, přesto Nemocnice Na Bulovce nedávno uzavřela specializované oddělení pro TBC, a tak tyto nemocné přijímá pouze Thomayerova nemocnice, jejíž kapacita je omezená. „Máme 35 lůžek, ale patnáct z nich je vyhrazeno pro pacienty s multirezistentní formou TBC, která nereaguje na běžně užívané léky a pacienti musejí ležet na uzavřeném oddělení se speciálním režimem,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice

Zdroj: Medical Tribune