Kauza Tronevia – hrozí další Diag Human?

Ministr zdravotnictví a ředitel SÚKL musejí do konce ledna zdravotnímu výboru Poslanecké sněmovny vysvětlit, kdo a do jaké míry nese přímou odpovědnost za současný velmi problémový stav IT v lékovém ústavu. Spor SÚKL s firmou TRONEVIA a. s., který začal v prosinci, totiž může skončit podobně jako kauza Diag Human.

Kontroverze týkající se IT oblasti lékového ústavu se datují již od doby budování centrálního úložiště elektronických receptů (CÚeR) a úložiště pro sběr údajů o vydaných léčivých přípravcích, tedy od roku 2008–2009. Již tehdy média i odborná veřejnost upozorňovaly na rozpory mezi tím, co SÚKL deklaroval, a realitou. Navzdory tomu, že lékový ústav tvrdil, že od 1. 1. 2009 je systém e‑receptu funkční a do CÚeR jsou zasílány elektronické recepty, kontrolní protokol Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) z 30. 7. 2009 doslova uvádí: „… vystavování elektronických receptů doposud nebylo realizováno, a tedy neprobíhá ani následný výdej LP na základě elektronických receptů.“ Média se zpočátku věnovala hlavně funkčnosti celého systém e‑preskripce a ochraně citlivých dat, postupně se ale začala zajímat i o podmínky zadávání zakázek jednotlivým IT firmám.

Před třemi lety redakce MT jako první upozornila na to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv zadává IT zakázky za kontroverzních okolností. V roce 2012 uzavřel SÚKL smlouvu se společností TRONEVIA a. s. Ukázalo se, že tuto firmu založil bývalý IT zaměstnanec tohoto ústavu Miloš Klápště se svým společníkem. Zakázky v hodnotě desítek milionů získala firma jen pár měsíců po svém založení. Vedení SÚKL postupně připouští, že ústav se stává na Tronevii závislý – klíčové aplikace (e-recept, LEK 13, DIS 13, ESB a další) drží právě tato firma. Kvůli této závislosti zadal SÚKL zakázky této firmě bez soutěže už v minulosti. Za poslední čtyři roky si firma Tronevia díky spolupráci s lékovým ústavem přišla na více než 108 milionů korun.

Ještě loni v listopadu žádal ministr zdravotnictví vládu o to, aby firmě Tronevia schválila další zakázku bez soutěže za 50 milionů korun. „Ředitel SÚKL provedl podrobnou analýzu. Její výsledky indikovaly určitou závislost na společnosti Tronevia,“ vysvětlila začátkem listopadu mluvčí SÚKL Lucie Šustková, proč ústav žádá vládu o zakázku v režimu JŘBU. Vládě se tento návrh nezamlouval, nicméně dala souhlas k tomu, aby firma Tronevia získala zakázku na pokračování servisní podpory softwarových aplikací v minulosti dodaných na SÚKL v hodnotě zhruba 42 milionů korun. Domluvu na této další spolupráci však Tronevia podmiňovala uznáním autorských práv k některým softwarovým aplikacím. To ovšem SÚKL odmítl, a proto se v polovině prosince Tronevia obrátila na soud s tím, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) neoprávněně používal její software při provozování Centrálního úložiště elektronických receptů a Registru pro léčivé přípravky s omezením. Z rozhodnutí soudu tak přestaly fungovat například elektronické recepty a další funkcionality. Objevily se obavy, že tento „blackout“ ztíží sledování pohybu léků na trhu a lékový ústav navíc ztratí přehled o hlášení závad v jakosti léků.

SÚKL: Jsme na Tronevii nezávislí, nedáme jí už ani korunu

Začátkem ledna, tedy několik týdnů poté, co ministr zdravotnictví žádal o 50 milionů pro firmu TRONEVIA a. s. kvůli údajné závislosti, vydal nečekané prohlášení. Ministr Němeček a ředitel SÚKL Blahuta společně oznámili, že se SÚKL nenechá firmou vydírat a společnosti už nebude platit žádné další peníze. Vládou schválená zakázka se nekoná a SÚKL si bude celé IT obhospodařovat sám, vlastními silami.

Prohlášení ministra zdravotnictví a ředitele SÚKL pobouřilo poslance ze zdravotního výboru. „Já tomu nerozumím. Ještě před vánočními svátky lékový ústav tvrdí, že je na firmě závislý a potřebuje dalších 50 milionů korun na novou zakázku bez soutěže. Nyní se s firmou nepohodl a říká, že si celé IT zvládne sám. Tak buď nemá SÚKL prostředky a odborníky na to, aby si IT zajišťoval vlastními silami, nebo zaplatil dodavatelské firmě zcela zbytečně více než sto milionů korun,“ uvedl na lednovém jednání zdravotního výboru jeho předseda prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Současný ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta mu odpověděl, že problémy s firmou Tronevia „zdědil“ po svém předchůdci. Podobně mluvil také ministr zdravotnictví: „Pan ředitel po svém nástupu našel na SÚKL řadu nastražených min a chvilku mu trvalo, než se v úřadu zorientoval. Jakmile problém zjistil, ihned ho začal řešit.“

Redakci MT se ale podařilo získat dokument, ze kterého vyplývá, že předchozí vedení SÚKL (za vedení Pavla Březovského) upozorňovalo příchozího ředitele Blahutu na problematickou firmu Tronevia. V protokolu z května 2014 předává někdejší šéf IT Zdeněk Vodička agendu novému vedoucímu Ing. Vilibaldu Knobovi a upozorňuje příchozí vedení na problém:

„V oblasti aplikací je pro SÚKL klíčové vyřešit fatální závislost na dodavateli Tronevia, který drží klíčové aplikace SÚKL. Vzhledem k netransparentnosti dodavatele i veřejných zakázek, kterými převzal podporu těchto aplikací, představuje závislost na tomto dodavateli podstatné riziko pro fungování SÚKL,“ upozorňuje bývalé vedení SÚKL.

Proč tedy ředitel Blahuta tvrdí, že se o problémech dozvídal postupně? A o jakých nastražených minách mluví ministr Němeček, když bylo vedení na problémy jasně upozorněno?

„Ředitel Blahuta se otázce možné závislosti na externích subjektech intenzivně věnoval od svého nástupu. Zároveň je třeba zdůraznit, že otázka tvrzených autorských práv ze strany společnosti Tronevia byla deklarována až koncem června 2015, tedy v době termínu pro podávání nabídek do otevřené veřejné zakázky,“ odpovídá mluvčí SÚKL Lucie Šustková.

Jenže i předseda zdravotního výboru prof. Vyzula tvrdí, že SÚKL začal problémy řešit až nyní. „My jsme se ministra opakovaně v předchozích měsících ptali, jak se situace v oblasti IT na lékovém ústavu vyvíjí, a byli jsme ujištěni, že je vše v pořádku. A nyní čelíme situaci, kdy se zdá, že SÚKL vynaložil desítky milionů úplně zbytečně,“ uvedl pro MT prof. Vyzula.

Ministr a ředitel SÚKL musejí podat výboru vysvětlení

Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny považuje situaci na SÚKL za natolik závažnou, že žádá Svatopluka Němečka a Zdeňka Blahutu, aby do konce ledna odpověděli na zhruba 25 detailních dotazů. Poslanci zdravotního výboru se mimo jiné obávají toho, aby se kauza Tronevia nevyvíjela jako Diag Human.

Společnost Tronevia se totiž s lékovým ústavem soudí o autorství zdrojových kódů. „Ve snaze chránit svá autorská práva a citlivá data před ohrožením a v zájmu ochrany práv a dobrého jména společnosti uplatnila společnost Tronevia svá práva soudní cestou. Oběma jejím návrhům na předběžné opatření přitom bylo obecnými soudy vyhověno, a to dvěma různými soudci,“ uvedl spolumajitel firmy Miloš Klápště v tiskovém prohlášení.

Ředitel SÚKL nevyloučil, že spor s firmou Tronevia může stát daňové poplatníky další peníze. Firma Tronevia totiž může ještě na SÚKL požadovat tzv. dohodu o narovnání a toto plnění za uplynulé roky může činit desítky milionů korun. Nehrozí tedy, že by SÚKL musel ještě doplácet firmě za tuto dohodu? „Z dostupných dokumentů to nejsem schopný posoudit,“ odpověděl pro MT ředitel Blahuta.

Podle informací MT zastupuje firmu TRONEVIA a. s. velká úspěšná advokátní kancelář Havel a Holásek, jejímiž klienty jsou mimo jiné velké státní instituce.

MĚLI BYSTE VĚDĚT…

Na jaké otázky budou muset odpovědět poslancům ředitel SÚKL a ministr zdravotnictví

Výbor pro zdravotnictví žádá ministra zdravotnictví a ředitele SÚKL o to, aby do konce ledna mimo jiné:

| Předložili všechny potřebné dokumenty vztahu lékového ústavu a firmy TRONEVIA a. s. Zdravotní výbor chce především vidět konkrétní doklady toho, že je SÚKL vlastníkem autorských práv k softwarovým aplikacím eRecept, systému hlášení o vydaných léčivých přípravcích a další infrastruktuře.

| Vysvětlili, proč před zasedáním vlády popisoval ředitel SÚKL situaci závislosti na společnosti TRONEVIA a. s. diametrálně odlišně než nyní.

| Odpověděli, zda SÚKL podal trestní oznámení ve věci IT (účelově vybudované závislosti na společnosti TRONEVIA a. s., VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a. s., AQUASOFT spol. s r. o. a dalších v letech 2007 až 2015).

| Vysvětlili, jakým způsobem se SÚKL zbaví závislosti na společnosti TRONEVIA a. s. za několik měsíců, když za předchozí dva roky v této oblasti nebyl činný a ještě v listopadu garantoval, že stavu nezávislosti nelze dosáhnout do konce roku 2017.

| Odpověděli, zda je pravda, že ukončením spolupráce se společností TRONEVIA a. s. mohou přestat fungovat i další běžící aplikace a služby.

| Vysvětlili, proč ředitel SÚKL půl roku po svém nástupu dne 16. 10. 2014 podepsal bez otevřeného výběrového řízení další smlouvu pro společnost TRONEVIA a. s. na 11 měsíců za 20,6 mil. Kč bez DPH, následně dne 18. 9. 2015 podepsal opět formou JŘBU další zakázku pro stejnou společnost na dva měsíce za 3,1 mil. Kč bez DPH a poté ještě prostřednictvím ministra Němečka navrhl vládě další JŘBU pro stejnou společnost do konce roku 2017 za 50 mil. Kč bez DPH.

| Objasnili, proč ministr Němeček 17. 12. 2015 veřejně uložil řediteli SÚKL vyřešit spor se společností TRONEVIA a. s. v řádu dnů (v úvahu v takovém termínu přicházela jen dohoda o pokračování spolupráce), zatímco nyní hovoří o dvouletém boji proti vysávání veřejných prostředků soukromou společností.

| Uvedli, zda je pravda, že ukončením spolupráce se společností Tronevia mohou přestat fungovat i další aplikace a služby.

Zdroj: