Kubek: cílem jednotné záchranky jsou vyšší platy

Deník Aktuálně.cz uvedl, že návrh ČLK na centralizaci záchranky souvisí s hrozbou teroristických útoků. Reaguje komora na aktuální dění v Evropě nebo by přišla s tímto návrhem i kdyby nezažila Paříž nedávné útoky islamistů?

Sloučení zdravotnických záchranných služeb je podle našeho názoru nevyhnutelné. Zhoršující se bezpečnostní situace samozřejmě zvyšuje naléhavost tohoto logického kroku.

Odpůrci návrhu poukazují na to, že provoz státní záchranky by byl dražší než záchranka provozovaná kraji. Mají pravdu? Dá se odhadnout, jak nákladná by řádově tato změna byla?

Dost by mne zajímalo, o jaké důkazy se taková tvrzení opírají. Z logiky věci naopak vyplývá, že jednotné řízení sníží počet administrativních pracovníků a jednotné nákupy zboží a služeb sníží jejich jednotkové ceny. Cílem našeho návrhu však není primárně ušetřit peníze, snad jen s nimi lépe hospodařit. Zdravotnická záchranná služba naopak potřebuje větší finanční podporu od státu, aby mohla lépe platit lékaře a záchranáře za jejich extrémně náročnou práci. Za práci, na jejíž rychlosti a kvalitě může kdykoliv záviset život každého z nás.

Kritikové návrhu návrhu říkají, že v ostatních zemích je systém krajských záchranek podobně zavedený jako v ČR a funguje bez problémů. Český systém zdravotnické záchranné služby je také na vysoké úrovni, tak není třeba ho měnit. Co na tyto námitky říká ČLK? 

Záchranáři dělají, co mohou a zasloužili by si od státu větší podporu. V pořádku však všechno není ani náhodou. Dojezdové časy stanovené zákonem nejsou všude dodržovány. Stále častěji jezdí posádky bez lékařů a následné převozy pacientů na vyšetření do nemocnic pak zbytečně zatěžují jejich urgentní příjmové ambulance. Poskytování neodkladné lékařské péče se tak prodražuje a navíc roste nespokojenost zdravotníků i pacientů.

A vyřeší tyto problémy centealizace? Krajské záchranky jsou podle některých kritiků nyní už i tak dostatečně velké, že vznikají potíže s jejich řízením. A celý systém prý bude méně efektivní, pokud vznikne „státní moloch.“  

To je nesmysl. Policie i armáda jsou mnohem větší a přesto fungují jako jednotné státem řízené organizace.

Ve kterých zemích systém státní záchranky funguje a s jakými výsledky?

Analýzu kvality, dostupnosti a efektivity zdravotnických záchranných služeb v rámci Evropy lékařská komora k dispozici nemá. Nejsem si jist, zda taková studie vůbec existuje. Spíše očekávám, že s ohledem na mnohotvárnost zdravotnických systémů budou v Evropské unii existovat záchranné služby státní i regionálně organizované. A každý si pochopitelně pro podporu svého názoru bude vybírat ten příklad, který se mu bude hodit. I já si však dovolím položit otázku, co dobrého přineslo pacientům rozbití jednotné záchranné služby?

Jak se konkrétně změní bezpečnost tím, že bude sloučeno 14 krajských záchranek? Můžete uvést na příkladu krizové situace (například teroristickém útoku), jaká by byla rizika komunikace v současném systému a jak by naopak lépe fungovala v systému jednotné záchranky?

Jednotné velení usnadní spolupráci posádek z různých výjezdových míst. Vždyť v současnosti spolu čtrnáct samostatných krajských záchranných služeb není schopno ani společně komunikovat na stejné radiové frekvenci. A co teprve úroveň komunikace s policií či hasiči. V žádném případě bych nechtěl, aby toto vyznělo jako kritika práce záchranářů, kterých si naopak nesmírně vážím. Sjednocení záchranné služby a větší podpora ze strany státu jsou podmínkou pro to, aby lékaři i ostatní záchranáři dostali za svoji tvrdou práci více zaplaceno a aby se konečně dočkali benefitů srovnatelných s výhodami vojáků, policistů či hasičů.

V čem konkrétně vidíte negativa stávajícího systému, kdy leteckou záchranku vlastní různé soukromé firmy? Jsou zde nějaká rizika i z hlediska bezpečnosti?

V každém případě považuji za nesmysl, že k převozu pacientů nejsou využívány stroje a piloti armády a policie. To je vyslovené plýtvání prostředky i lidskými zdroji. Nasazení policie a armády pro tyto účely údajně brání nějaké předpisy Evropské unie. Podrobnosti nevím, ale považuji za hloupost, platit soukromým firmám za to, co by mohla policie a armáda zajišťovat v rámci svého povinného výcviku. Když už stát helikoptéry má a piloty platí, tak proč je nevyužít pro potřeby obyvatel i v mírových podmínkách. A pokud se ptáte na bezpečnostní rizika, pak především považuji za chybu, že stát nemá v ruce všechny potřebné nástroje, kterými by v krizových situacích zajišťoval bezpečnost svých občanů. V případě záchranné služby nejde o byznys, jde o život!

Které aspekty bude muset dořešit legislativní ukotvení návrhu? 

V první řadě je třeba změnit zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, zejména jeho § 8. Otázkou k diskusi bude majetkové vyrovnání krajů se státem a odpovědět bude nutné se rozhodnout, zda sjednocená státní zdravotnická záchranná služba bude podléhat ministerstvu zdravotnictví, což je logické, nebo zda bude fungovat pod ministerstvem vnitra tak, aby všechny tři složky integrovaného záchranného systému státu měly jednotné řízení. I toto by mělo své výhody.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz