Lékaři to s antibiotiky stále přehánějí, stěžují si odborníci
Místo penicilinu předepisují lékaři v ambulancích na angínu stále častěji modernější antibiotika. "Přitom proti bakterii, která angínu vyvolává, je penicilin nadále velmi účinný," řekla pro MfDnes Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
S ní je zajedno i Michal Prokeš ze společnosti Infopharm. Například pro angínu má být první volbou penicilin s úzkým spektrem. „Naopak plýtváme drahým chráněným penicilinem, který se v Česku užívá dokonce patnáctkrát častěji než ve Švédsku. Měl by být přitom určen jen pro vybrané infekce,“ uvedl Prokeš pro LN.
Navíc by se tím snížily i náklady na léčbu. „Pokud by se specializovaná antibiotika předepisovala jen tam, kde jsou potřeba, a navíc správně, mohly by na nich pojišťovny ušetřit miliardu korun,“ vysvětlil Michal Prokeš ze společnosti Infopharm.
Čím častěji se tyto nové skupiny antibiotik používají, tím rychleji se blíží postantibiotická éra, kdy lékaři nebudou mít, co nasadit v boji proti bakteriálním infekcím. "Už dnes na nezvládnutou infekci v evropských nemocnicích umírá 25 tisíc lidí ročně," upozornila v MfDnes Alena Šteflová, vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace.
Přesto však praktičtí lékaři předepisují penicilin o polovinu méně než v roce 1989, přestože celková spotřeba antibiotik vzrostla. Nahrazují ho modernějšími variantami, jejichž užívání může mít méně vedlejších účinků a bývá také jednodušší, některé z nich stačí na rozdíl od penicilinu a příbuzných léků užívat jen dvakrát denně, což vyhovuje pacientům.
Podporují je v tom i výrobci léků. "Výrobci vědí, že když se jim lék nezaplatí do tří let, prodělají na něm, ‚staré‘ léky nepodporují," uvedla Žemličková. Z jejich hlediska je to logický postup. Podle oborníků na antibiotika, kteří s rostoucím znepokojením sledují, jak rychle přibývá případů, kdy antibiotika při léčbě selhávají, je to další důvod ke znepokojení.
"Pacienti na nás antibiotika chtějí"
Praktičtí lékaři se ale brání, že pacienti na nich tyto novější léky vyžadují. "Vysvětlovat jim, že trpí virovou infekcí, na kterou antibiotika nezabírají, je velmi těžké. Musím to dělat každý druhý den," stěžuje si praktický lékař, který si nepřál být jmenován.
Podle Jiřího Vlčka z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy by měla být zárukou především zkušenost lékaře." Lékaři chybují ve chvíli, kdy antibiotika předepisují opakovaně a nehledají jinou příčinu potíží.
"Stává se to i u malých dětí. Lékař předepisuje antibiotika na kašel, aniž by zjistil, že příčinou je alergie," dodává Vlček pro MfDnes.
Avšak bylo by mylné se domnívat, že by měl lékař před každým nasazením antibiotik vždy nechat udělat laboratorní vyšetření výtěru z krku. Schopný lékař umí posoudit, zda jde o virovou, nebo bakteriální infekci, i jiným způsobem. Může využít např. CRP rychlotesty, které je možné udělat přímo v ordinaci.
"Tam, kde jsou antibiotika namístě, může být čekání na laboratorní výsledky zbytečným rizikem. Pak by se pacient mohl lékaře pro změnu ptát, proč nenasadil antibiotika včas," podotýká Vlček.
Nový případ rezistence děsí
Nepříznivou zprávu v poslední době přinesla nová studie převážně čínských vědců publikovaná v prestižním časopise Lancet Infectious Diseases. V Číně se objevil u některých bakterií vyskytujících se jak u dobytka, tak u lidí, nový gen MCR-1. Ten u nich způsobuje, že jsou imunní vůči kolistinu, jednomu z antibiotik poslední záchrany.
MCR-1 byl nalezen v některých kmenech bakterií Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa.
Nový gen děsí vědce rychlým šířením. Poprvé se totiž prokázalo šíření rezistence vůči tomuto antibiotiku horizontálním přenosem. Podle jednoho z autorů studie, profesora Timothyho Walshe, v případě jeho globálního šíření nastanou podmínky pro nástup post-antibiotického světa.
www.tribune.cz
cin
Zdroj: www.tribune.cz