Platforma zdravotních pojištěnců přináší statistiky o vykázané péči související s porodem. Data získaná z Národního referenčního centra ukazují konkrétní informace z jednotlivých porodnic - jde například o počty porodů, procento provedených císařských řezů, či procento porodů vykázaných s komplikacemi.

"Za pozornost stojí zejména statistiky o četnosti císařských řezů, které se v jednotlivých porodnicích pohybují od cca 10% do 40% všech porodů. Vyšší procento císařských řezů přitom není omezeno jen na specializované porodnice, naopak vyskytují se i v porodnicích střední a menší velikosti. Je tedy zjevné, že se císařské řezy provádějí v alespoň některých případech na žádost rodičky (elektivně), bez medicínské příčiny. Je otázkou k diskusi, zda je tento stav žádoucí z hlediska veřejného zdraví a zda je správné, že systém zdravotního pojištění hradí vícenáklady s tím spojené," domnívá se JUDr. Ondřej Dostál.  

Biostatička Mgr. Markéta Pavlíková, která se na tvrobě analýzy podílela, ke zjištěným datům uvádí: "Za skutečně významnou informaci pro rodičky v ČR považuji zjistění, že existují objektivní rozdíly ve způsobu poskytované péče nejen mezi různými zdravotnickými zařízeními, ale i uchopitelné rozdíly regionální. Tyto rozdíly jsou přitom takové povahy, že je nelze vysvětlit pouhou náhodou (zůstávají konzistentní v průběhu let) nebo výhradně velikostí a specializací pracoviště. Je zřejmé, že v nich bude hrát výraznou roli jednak geografická tradice, jednak lokální vedení zdravotnického zařízení. Například v Jihomoravském kraji je zřetelně nižší míra ukončování porodů císařským řezem a vyšší preference ukončování i složitějších těhotenství – poloha koncem pánevním, dvojčata – vaginálně v porovnání například se Středočeským krajem včetně Prahy. Jižní Morava a Zlínsko si přitom udrželo i tradici silné role porodní asistentky jako hlavní pečovatelky o rodící ženu. Vliv konkrétního vedení porodnického oddělení je přitom ještě silnější. Jak jinak si vysvětlit, že porodnice ve Vyškově užívá císařského řezu v míře nižší než 10% všech porodů, zatímco porodnice v Neratovicích v míře přes 40%? Obě zařízení jsou přitom podobně veliká a podobně daleko od krajského centra specializujícího se na riziková těhotenství a porody," poznamenává Mgr. Pavlíková.

Reakci České gynekologické a porodnické společnosti na tuto analýzu najdete v článku ČGPS: Hodnotit data o císařských řezech není tak jednoduché

Analýza dat z NRC o porodech - analýza porodnických výkonů

Císařský řez

Za období 2009-2013 stoupla míra císařských řezů dle evidence NRC o 4 procentní body. Evidence ÚZIS ukazuje prakticky stejné hodnoty.

Tabulka výše ukazuje, jak se od roku 2009 posunuly porodnice v kategoriích dle míry císařských řezů. Kategorie jsou zvoleny následovně (v závorce je barva podkreslení v přidružené tabulce v excelu): míra 10% a méně + 15% a méně (doporučení WHO, sytě zelená), 15-20% (dle WHO optimální i pro větší zařízení, světle zelená), 20-25% (pod celostátním průměrem, světle žlutá), 25-30% (nad celostátním průměrem, světle oranžová), nad 30% a nad 35% (sytě oranžová) - tady už by se měla pohybovat maximálně specializovaná pracoviště, což například neplatí o neratovické Almedě.

Ukazuje se, že pod 15% císařských řezů zůstalo pouze 5 zařízení ze 17, zatímco do skupiny 30% a více se přesunulo ke třem zařízením v roce 2009 dalších 11.

Je přirozené očekávat, že vysoké míry císařských řezů budou mít zejména perinatální centra. Není to však nutností. Následující tabulka ukazuje, že i mezi perinatálními centry byly v roce 2013 rozdíly až dvojnásobné. Dvě z perinatálních a polovina (nyní) intermediárních je pod celostátním průměrem.

[1] “Perinatální centra”

[1] “Intermediární centra”

Celkový vývoj míry císařských řezů podle krajů je možné sledovat v přiložené tabulce. K největšímů nárůstu došlo v Olomouckém kraji, kde průměrná míra císařských řezů (tedy nejen v perinaálním centru, ale v celém kraji) přeekročila v roce 2013 30% a je jen o dva procentní body nižší než v Praze. Nejnižší míra CŘ je dlouhodobě v Jihomoravském kraji, kde jsou pod republikovým průměrem všechna porodní zařízení včetně perinatálního centra FN Brno.

 .

Praha: s výjimkou ÚPMD a VFN se pražské porodnice pohybují v pásmu průměru, Na Bulovce a Thomayerova spíše pod průměrem, nikoli však pod 15%.

Středočeský kraj: Míra CŘ se pochybuje v širokém pásu okolo republikového průměru, pod 15% ale není žádné ze zařízení. Výjimku tvoří Kolín s 30%, Kladno se zvláštním jednoročním výkyvem z běžných 25% na více než 40% v ruce 2012 a zejména Neratovice se setrvale více než 30% a v letech 2011 a 2012 více než 40% porodů císařskýcm řezem. Přitom jde o menší porodnici, která není ani intermediárním centrem a neočekává se, že by se starala o rizikově těhotné.

V Jihočeském kraji má nejnižší míru CŘ Krumlov, žádné zařízení však pod 15%.

V kraji Vysočina se všech pět porodnic pohybuje těsně okolo průměru, včetně intermediárního centra v Havlíčkově Brodě. Všechna zařízení mají míru CŘ pod 30%, žádné pod 20%.

V Plzeňském kraji mají nejnižší míru CŘ Domažlice, všechna porodní zařízení se pohybují mezi 15 a necelými 30%.

V Karlovarském kraji si udržuje nízkou míru CŘ Ostrov nad Ohří a také nově Sokolov. Intermediární centrum v Karlových Varech se udržuje okolo průměru.

V Libereckém kraji mají všechna zařízení včetně intermediárního centra v Liberci míru CŘ pod republikovým průmerem, žádné pod 15%.

V Ústeckem kraji si nízkou míru CŘ pod 15% udržuje zejména Chomutov a Litoměřice, ale i ostatní zařízení jsou pod republikovým průměrem, včetně perinatálního centra Most. K 30% CŘ má perinatální centrum Ústí nad Labem a také překvapivě malá zařízení v Rumburku a Žatci (okolo 500 porodů ročně).

V Královéhradeckém kraji má nad průměr ke 30% perinatální centrum Hradec Králové, ostatní centra jsou pod průměrem. Pod 15% se drželo Vrchlabí, kde ale míra CŔ setrvala před uzavřením stoupala. Překvapivé je navýšení podílu CŘ v Rychnově nad Kněžnou v roce 2013.

V Pardubickém kraji má nejvíce CŘ intermediární centrum v Pardubicích, ostatní zařízení jsou pod průměrem, pouze Ústí nad Orlicí se však pohybuje blízko 15%.

V Jihomoravském kraji má všech osm zařízení míru CŘ pod celorepublikovým průměrem, zpravidla těsně okolo 20%, včetně největšího perinatálního zařízení v ČR, FN Brno. Zařízení ve Vyškově je jediným porodním zařízením v ČR, které si míru CŘ udržuje pod 10%.

Ve Zlínském kraji má pouze Uherské Hradiště míru CŘ okolo 15%, ostatní zařízení, včetně perinatálního centra ve Zlíně, se pohybují přesně na republikovém průměru.

Naopak v Olomouckém kraji mají všechna centra kromě Prostějova míru císařských řezů nad republikovým průměrem, zhusta nad 30%. Je to po Praze kraj s největší mírou císařských řezů v republice, a to přesto, že má jen jedno perinatální centrum v Olomouci.

Porodní zařízení v Moravskoslezském krají patří také spíše mezi ty s nadprůměrnou mírou CŘ. Všude je míra CŘ nad 15%, všude kromě Havířova nad 20%. Perinatální centrum ve FN Ostrava se udržuje okolo 30%, podobná situace je i ve Vítkovicích a Karvinné.

www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz