Ministr: Zvýšíme cenu lékařské práce. Rozpočet to nepocítí.

Komentář redaktorky MT

„Rozhodl jsem se navýšit cenu práce v seznamu zdravotních výkonů,“ prohlásil ministr Němeček ve čtvrtek před novináři. „Od nového roku se cena práce lékařů zvýší oproti současnému stavu o 10 procent. Reálné příjmy lékařů se budou postupně zvyšovat. Neprojeví se to hned v úhradách péče, protože jsou podrobovány regulaci. Bude se to projevovat postupně v jednotlivých letech. Dotkne se to všech lékařů – nemocničních, ambulantních i privátních lékařů. Je to dobrá zpráva pro všechny lékaře.“

Na dotaz novinářů, kolik korun celkově bude takové navýšení stát, ministr Němeček odpovídá: „Nepůjde o žádné skokové navýšení, v rámci úhradové vyhlášky bude ten nárůst regulován tak, jak to systém dovolí. V loňském roce jsme se pohybovali v řádu několika málo procent, myslím, že to bude i v letošním roce. Takže nějaké výrazné dopady do nákladů tam nevidím,“ říká Svatopluk Němeček.

Jinými slovy ministerstvo říká – lékařům přidáme peníze, ale rozpočet to nebude stát skoro nic. Jak si taková slova má novinář nebo zdravotník přebrat?

Úspory z revizí

A ministerstvo, pomažmo SÚKL, se chválí dál. Deklaruje úspory z revizí léčivých přípravků:

„Například ve skupině antihistaminik se díky zkrácené revizi od července letošního roku podaří dosáhnout odhadované úspory o 224 milionů korun ročně. Úspora v systému zdravotního pojištění automaticky neznamená, že pacienti budou doplácet více. Na základě zkušeností se stává, že se výrobci, distributoři a lékárny v rámci silného konkurenčního prostředí přizpůsobí. Stává se, že výrobce nečerpá maximální ceny a distributoři a lékárny plně nevyužijí distribuční rozpětí,“ uvedl ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.

Pokud uváděnou úsporu 224 milionů korun nezaplatí pacienti, dá se tedy říci, že o to méně získají výrobci či distributoři léčiv? Ředitel SÚKL namísto toho odpovídá: „To je jen hrubý odhad úspor. Pokud se těch antihistaminik předepíše více než loni, bude tato úspora menší.“  

Jinak řečeno, ministerstvo a jeho lékový ústav neumí odpovědět, na čí vrub úspory vlastně půjdou, zato umí vyčíslit odhady do koruny přesně. „Díky zkráceným revizím činí odhadovaná úspora 828 960 941 Kč,“ stojí v tiskových materiálech SÚKL.

Tajná jména firem vyvážející léky

Redakce MT se na tiskovce ptá ředitele Blahuty ještě na jeden důležitý problém – reexport léčiv. Medical Tribune před časem zjistil, že šéfové firem, které tento kontroverzní byznys provádějí, patří k největším sponzorům politických stran. Jména firem, které reexporty provádějí, jsou přitom tajná.

Je podle státního ústavu v pořádku, když veřejnosti nejsou přístupná jména firem, která se reexporty zabývají? „My nemůžeme zveřejňovat data z hlediska obchodního styku. Samozřejmě, že jsme schopni dodat data agregovaná, anonymizovaná. Já netvrdím, že reexporty nejsou problém, ano jsou problém. Nicméně každý nedostatek léku na trhu neznamená, že je masivně reexportovaný,“ říká šéf SÚKL.

Proč nemůže veřejnost znát jména firem, které léky reexportují, když ministerstvo deklaruje transparentnost zdravotnictví? trvá na svém dotazu redakce MT.

„Protože se tomu firmy prostřednictvím svých právních zástupců velmi brání,“ odpovídá ředitel Blahuta.

„Takže firmy mají navrch nad ministerstvem zdravotnictví?“

„My můžeme zveřejňovat data, která nám zákon o léčivech dovolí,“ vstupuje do diskuse ministr.

Na vině jsou tedy zřejmě zákonodárci. Oslovení poslanci z řad lékařů v anketě před dvěma lety svorně odpověděli, že výše uvedený zákon, který udržuje v tajnosti jména reexportujících firem, není správný a měl by být změněn - viz článek ZDE.

Tak vypadá typický Kocourkov v Česku. Celý záznam tiskové konference najdete na webu www.mzcr.cz.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: