Financování postgraduálního vzdělávání zůstává neřešené

Uspokojivě zatím nejsou vyřešena ani přechodná ustanovení. Není tedy zřejmé, jakou kvalifikaci budou mít lékaři, kteří atestovali v oborech, které budou sloučena s jinými či proměněny ze základních na nástavbové.

Komora navrhuje, aby v případě sloučení získal lékař specializovanou způsobilost v celém novém oboru. To znamená, aby například nemocniční pediatr mohl pracovat na obvodě a současný praktický lékař pro děti a dorost byl kvalifikován k práci v nemocnici. Lékaři menších oborů vycházejících z interny by měli mít základní kvalifikaci ve vnitřním lékařství obdobně, jako by se stali obecnými chirurgy lékaři jejích podoborů.

Cílem komory je především zajistit lepší dostupnost vzdělání tím, že akreditaci bude moci získat co největší počet zdravotnických zařízení. Mladí lékaři již nebudou lacinou pracovní silou pro fakultní nemocnice, ale budou moci praktické znalosti a zkušenosti získávat v regionálních nemocnicích blízko svého bydliště. Je třeba zkrátit vzdělávací programy na úroveň vyžadovanou Evropskou unií a realisticky stanovit obsah vzdělávacích programů. Současný systém je založený na lži, když akreditační komise stanoví nerealistické požadavky a přitom je mlčky tolerováno jejich neplnění.

Je třeba si uvědomit, že složením atestace nabytá specializovaná způsobilost neznamená nic víc, než právo pracovat samostatně. Podmínky pro primáře a vedoucí lékaře bude i nadále stanovovat podle zákona o komorách ČLK. Na druhé straně nám EU nedovoluje, aby samostatně pracovali lékaři s pouhým základním kmenem, ten totiž atestaci nemůže nahrazovat, i když by se to některým manažerům možná líbilo.

Redukce specializačních oborů

Největší pozornost na sebe podle očekávání poutá plán redukovat současný přebujelý počet specializačních oborů. V obecné rovině s touto tezí souhlasí prakticky všichni, jen se změny nesmí dotýkat jejich oboru. To jde rozum stranou a vášně potom planou.

Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost spolu vlastní odbornou společností například straší maminky údajným rušením ordinací praktických pediatrů. Opak je pravdou. My se naopak v hodině dvanácté snažíme sloučením s pediatrií řešit demografickou katastrofu oboru, ve kterém pracuje desetkrát více odborníků starších šedesáti let než těch mladších čtyřiceti. Naším cílem je zachovat pro děti dostupnou ambulantní pediatrickou péči. Co je cílem bojovníků proti logickému znovusjednocení pediatrie, to se můžeme jenom domýšlet.

Obdobně kontraproduktivní je boj za uchování dětské psychiatrie v podobě základního oboru. Jde pouze o prestiž pánů profesorů. Do špatně ohodnoceného oboru tím mladé lékaře nepřilákají. Naopak, těch pár zájemců spíše odradí. Nevím jak vám, ale mně připadá logické, aby se lékař nejprve stal kvalifikovaným psychiatrem a teprve poté se mohl rozhodnout, zda si přidá jako subspecializaci gerontopsychiatrii, pedopsychiatrii, adiktologii nebo třeba sexuologii. Samozřejmým předpokladem je ukočírovat představy odborných společností, aby takové nástavbové vzdělávání nebylo zbytečně dlouhé. A právě kvůli takovým případům se komora snaží získat větší vliv v akreditačních komisích.

Asociace záchranných služeb zase prosazuje, aby na záchrance nemohl pracovat žádný lékař, který nebude mít atestaci z urgentní medicíny podmíněnou pěti lety praxe. Každý, kdo to zkusil, přitom ví, že zatím co ve třiceti je práce na záchrance adrenalinový sport, ve čtyřiceti rutina, tak v padesáti se to již prakticky nedá fyzicky zvládnout. Jen hlupák by se tedy hlásil do oboru, který mu nedává jinou perspektivu. Výsledek přemrštěných požadavků je nasnadě, většina posádek bude jezdit bez lékaře.

Korunu všemu pak nasazují představitelé geriatrické společnosti, kteří argumentují stárnutím populace a snaží se veřejnosti namluvit, že o miliony seniorů se snad dokáže postarat několik desítek geriatrů. To už je naprostý nesmysl. O seniory se přece musí starat především kvalifikovaní praktičtí lékaři ve spolupráci s internisty a dalšími specialisty. A každý z těchto lékařů by samozřejmě měl znát geriatrické minimum.

Uvedený výčet odborníků, kteří se snaží zlikvidovat svůj vlastní obor, samozřejmě není vyčerpávající. Jde spíše o ty zatím nejkřiklavější příklady. Skutečné mela se nepochybně strhne při projednávání ve Sněmovně.

MUDr. Milan Kubek, www.tribune.cz

prezident České lékařské komory

Zdroj: www.tribune.cz