Jednodenní chirurgie – proč v našich nemocnicích nefunguje?

Zatímco v zemích Evropské unie a USA se provádí 60 procent plánovaných operací v režimu jednodenní chirurgie, v České republice je to pouze 5 -10 procent výkonů.

„Mezi hlavní výhody jednodenní chirurgie patří menší náklady na poskytovanou péči, méně hnisavých komplikací a lépe organizovatelný provoz,“ uvádí prof. MUDr. Miroslav Ryska, předseda České chirurgické společnosti.

Řeč je o nekomplikovaných chirurgických výkonech typu operace kýly, chirurgické odstranění cizího tělesa, odstranění některých nádorů, cílené punkce orgánů a další. Pacient při nich dnes stráví v nemocnici dva až tři dny a stojí pojišťovnu podstatně více, než pokud by byl pacient ošetřen v rámci jednodenní chirurgie.

Ministerstvo financí provedlo kalkulaci, kolik by pojišťovny ušetřily za vybrané výkony jednodenní chirurgie, pokud by neplatily za současné ceny DRG, ale za ceny, které někteří zájemci o provozování jednodenní chirurgie nabízejí. Jde přitom pouze o hrubý odhad - ne všechny uvedené výkony lze v nemocničním režimu v rámci jednodenní chirurgie vykonávat. Navíc je vhodná pouze pro pacienty bez komplikujícího onemocnění nebo pacienty s lehkým onemocněním bez omezení výkonnosti.

Například výkon „venter pendulus s diastázou“ (výrazné povolení břišní stěny s rozstupem) platily v roce 2013 pojišťovny v rámci ceny DRG za jeden výkon 30 902 Kč. Nabízená cena soukromých subjektů v rámci jednodenní chirurgie činí 14 190 Kč. U synovektomie zápěstí a ruky je cena DRG celkem 20 664 Kč za výkon, v režimu jednodenní chirurgie 8961 Kč. A protože celkem bylo v roce 2013 provedeno 123 těchto výkonů v rámci zdravotního pojištění, proto vypočítaná úspora jen pro tento výkon by podle MF činila 1. 4 milionů korun.

Nemocnice jednodenní chirurgii nerozšiřují

O rozšíření jednodenní chirurgie usilovala také Česká chirurgická společnost. V roce 2012 uzavřela dohodu s VZP ke zhruba čtyřiceti výkonům, které lze provádět v rámci jednodenní chirurgie. Patří sem například excize tumoru mammy, odběr tkáně pro biopsii, operace kýly s použitím štěpu či implantátu, operace kýly nebo kýly v jizvě s použitím štěpu či implantátu, chirurgické odstranění cizího tělesa a další.

Jak zjistila redakce MT, v nemocnicích většinou dnes tyto výkony v rámci jednodenní chirurgie většinou vykonávány nejsou.

„Samostatné oddělení jednodenní chirurgie nemáme, protože na takové oddělení není uzavřená smlouva s pojišťovnou a nepokryli bychom ho personálně, chybí hlavně sestry. I když do budoucna bychom takové oddělení určitě chtěli otevřít. Základem práce naší chirurgické kliniky jsou úrazy, traumatologie, onkochirurgie a podobné velmi náročné výkony. Všechny výkony na chirurgii provádíme v rámci klasické hospitalizace, ale pokud to zdravotní stav pacienta umožňuje, dochází k maximálnímu zkracování doby hospitalizace. V mnoha případech jde běžně o dvou až třídenní hospitalizace,“ odpovídá mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice Martina Štanclová. „Jednodenní chirurgii v naší nemocnici neprovádíme, nemáme ji ani smluvně řešenou se zdravotními pojišťovnami,“ sděluje mluvčí FN Ostrava Tomáš Oborný.

Proč tomu tak je? „Příčina stavu, že plátci zdravotní péče od původního zámyslu ustoupili a nedošlo tak k výraznějšímu procentuálnímu nárůstu operačních výkonů provedených v režimu jednodenní chirurgie, není výboru České chirurgické společnosti známa,“ uvádí prof. Ryska a dodává: „Výbor České chirurgické společnosti uzavřel dohodu s plátci zdravotní péče týkající se jednodenní chirurgie s vědomím, že by měl podpořit chirurgická pracoviště k efektivnímu využívání lůžkového fondu a personálního zajištění. Původně se jednalo především o malá chirurgická pracoviště. Nicméně v průběhu jednání se ukázalo, že i pro velká chirurgická pracoviště zvýšení procenta podílu jednodenní chirurgie bude přínosná. V průběhu posledního období platby za menší chirurgické výkony jsou však výhodnější při krátkodobé hospitalizaci než v režimu jednodenní chirurgie.“

Odpůrci jednodenní chirurgie

Otázka zkracování pobytu v nemocnici při chirurgických výkonech však rozděluje i samotnou chirurgickou obec. „Myslím, že blbneme moc, nic podstatného neušetříme. Protože z 2500 chirurgů plná polovina funguje v ambulantních či poloambulantních provozech soukromého typu se zaměřením spíše na menší a salónní výkony, lobují samozřejmě za systém, který jim umožní se vyhnout robustnímu lůžkovému provozu a zvýšit si obrat malých operací,“ říká chirurg a onkolog prof. MUDr. Jan Žaloudík, kterého redakce požádala o názor.

„Obložnost na chirurgických pracovištích je mezi 70 – 85 procent, je zde tedy při dobré rezervě možno nechat pár lidí po nebanální operaci přespat. Do jednodenní chirurgie nemluvím, asi bych tím mnoha kolegům bránil v jejich bohulibé menší chirurgii  bez lůžkové základny . Ale znám jen výkony jasně ambulantní a pak operace malé pro krátkou hospitalizaci, pak samozřejmě ty větší. Myslím, že na chirurgii se už nedá ušetřit. Stačí si projít seznam operačních výkonů a jejich cen - respektive bodových hodnot. Protože ceny chirurgické péče mnohde v zahraničí jsou násobně vyšší, lze si také vysvětlit tamní chuť k úsporám cestou jednodenní chirurgie.  Odstranění  ledviny má však u nás hodnotu 3048 bodů (ani ne korun), operace rakoviny prsu 2534 bodů, odstranění konečníku s nádorem 5713 bodu a podobně. Jednodenní chirurgie je tedy jen podnikatelský rámec pro část chirurgie za určitých podmínek spojený nezřídka s větším obtěžováním pacienta,“ míní prof. Žaloudík, který poukazuje také na větší diskomfort pacienta při jednodenní chirurgii:

„Jednodenní či ambulantní operace nebanálního rozsahu předpokládají kontroly rány a stavu v následujících dnech. Předpokládá se, že se ví, kdo a kde bude řešit případné komplikace (časté krvácení z rány, rané infekce), ostatně i diskomfort, který plyne z pooperační bolesti, omezení hybnosti. Předpokládá se, že pacient bude nějak dopravován, jde-li o operaci omezující chůzi. Kdybych měl mít provedenu kýlu, větší excizi čehokoliv, velmi rád si poté zdřímnu, nechám se večer obsloužit čajem a analgetikem a v dalších dnech už velmi rád ze špitálu vypadnu. Ale jen tak, abych nemusel hned další den cestovat autem k převazům, tahání drenů či řešení komplikací,“ domnívá se chirurg a onkolog prof. Žaloudík.

Podobný názor má také chirurg z FN Královské Vinohrady MUDr. Miloš Voleman: „Jednodenní chirurgie je mnoho povyku pro nic. Specializovaná soukromá pracoviště to již provozují a pro klasické nemocnice to nemá žádný přínos, protože z organizačního hlediska to znamená víc škody než užitku. Dále také platí, že pacienti o tento typ péče nemají zájem, resp. stávající kapacity zjevně postačují,“ domnívá se MUDr. Voleman.

Jak dál?

Je tedy zřejmé, že jednodenní chirurgie se v českém zdravotnictví zatím neujala. Ministerstvo financí nechápe, proč pojišťovny a nemocnice nevyužívají možnosti, jak díky rozšíření jednodenní chirurgie ušetřit: „V jednodenní chirurgii vidíme velký potenciál pro snižování nákladů ve zdravotnictví. Navíc jde o trend i v jiných zemích, neboť kromě nižší ceny z toho profituje i pacient, pro kterého je tento způsob léčby bezesporu komfortnější a existuje i nižší riziko infekce,“ říká ministerstvo financí.

Šéf České chirurgické společnosti  prof. Miroslav Ryska oponuje: „Finanční úspory jsou pouze jedna strana mince a nemusí představovat to nejdůležitější. Větším přínosem může být nastavení specializace chirurgických pracovišť a s tím spojené zachování provozu především malých chirurgických pracovišť, která se již dnes potýkají s nedostatkem kvalifikovaných chirurgů. Režim jednodenní chirurgie může znamenat personální úsporu tím, že nemusí mít zajištěnou službu všechny dny v týdnu.“

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz