Velikost dětského mozku závisí na postavení rodičů
Neurovědci už dávno vědí, že děti pocházející z rodin s vyšším socioekonomickým statusem vykazují oproti svým vrstevníkům z rodin se společensko‑ekonomickým postavením nižším lepší výsledky v řadě kognitivních testů, včetně skóre IQ, schopnosti vyjadřování, čtení i psaní, a také v testech tzv. exekutivních funkcí, odrážejících schopnost soustředit pozornost na plnění zadaných úkolů. Příčiny těchto rozdílů zkoumali a hodnotili politici, ekonomové, sociologové – a naštěstí i lékařská věda. Právě ta nyní potvrdila, že uvedené rozdíly nejsou pouhým důsledkem horšího přístupu ke vzdělání a povolání, nýbrž že přímo korelují s velikostí mozků vyvíjejících se dětí a adolescentů. To může mít dalekosáhlé dopady nejen vědecké, ale i praktické, neboť jde o další argument ve prospěch časných intervencí zaměřených proti bídě a chudobě. Několik studií potvrdilo, že klíčové oblasti lidského mozku, zejména ty, které se podílejí na paměťových a řečových schopnostech, jsou u dětí ze vzdělanějších a lépe postavených rodin větší, vyvinutější (eventuálně obojí) než u potomků rodičů chudších a hůře postavených.
Je ovšem zřejmé, že podobné studie mají některá omezení. Jen málo z nich např. hodnotilo příjem rodiny a úroveň vzdělání jako dva navzájem nezávislé faktory, třebaže každý z nich může na vývoj dětského mozku působit nezávisle. Tak např. rodinný příjem může být lepším indikátorem materiálních zdrojů dítěti dostupných (např. zdravé stravy či lékařské péče), zatímco vyšší vzdělání rodičů může být lepším stimulem rozvoje intelektuálních schopností dítěte.
Výzkumný tým neurovědců Kolumbijské univerzity a Dětské nemocnice v Los Angeles, který vedou Kimberly Nobleová a Elizabeth Sowellová, se nyní ve své studii rozhodl tato omezení eliminovat. Ve spolupráci s dalšími devíti americkými univerzitami a nemocnicemi do ní zařadili celkem 1 099 dětí a mladých dospělých ve věku 3–21 let, u nichž pak pomocí magnetické rezonance měřili velikost povrchu mozkové kůry, v níž se odehrává největší část kognitivních procesů a jejíž zvětšování během dětství a dospívání lze na základě předchozích výzkumů považovat za velmi citlivý indikátor intelektuálních schopností. Kromě toho použil výzkumný tým u účastníků studie i baterii standardních kognitivních testů a za účelem standardizace vzhledem k rasové příslušnosti a genetické výbavě odebral i vzorky DNA.
Výsledky, publikované recentně v Nature Neuroscience, skutečně prokázaly korelaci mezi řadou ukazatelů socioekonomického statusu rodičů, jako je počet let jejich školní docházky, a velikostí povrchu mozkové kůry jejich potomků, zejména pak oblastí zapojených do řeči a exekutivních funkcí. U dětí rodičů s pouhým základním či středním vzděláním (12 a méně let) byla plocha tohoto povrchu v průměru o tři procenta menší než v případě dětí rodičů se vzděláním univerzitním (15 a více let).
Určitá korelace byla prokázána rovněž ve vztahu k výši příjmu jednotlivých rodin (rozpětí od méně než 50 000 do více než 300 000 USD ročně), nebyla však lineární. V nejnižších příjmových kategoriích vedl každý postupný vzestup k relativně větším přírůstkům velikosti mozkové kůry, než tomu bylo v kategoriích nejvyšších. Nicméně rozdíl mezi nižšími a vyššími příjmovými kategoriemi byl podle autorů studie zásadní – děti z rodin s nejnižšími příjmy (pod 25 000 USD za rok) měly povrch mozkové kůry o šest procent menší než děti rodičů s příjmy nejvyššími (více než 150 000 USD/rok). Výzkumný tým rovněž prokázal, že velikost povrchu mozku souvisí s výkonností v několika kognitivních testech, zejména pak těch, v nichž se hodnotí exekutivní funkce a paměť. A konečně bylo zjištěno, že uvedené korelace nijak neovlivňuje příslušnost k určité rase či etniku.
Nicméně i tato studie má své limity. Sami její autoři upozorňují, že navzdory jednoznačně prokázaným korelacím mezi socioekonomickým statusem rodičů a velikostí mozkové kůry jejich potomků nejsou všechny skutečné příčiny těchto korelací jasné. Nižší společensko- ekonomické postavení rodiny může např. inhibovat růst a vývoj mozku prostřednictvím stresových momentů v rodinném životě a působení environmentálních toxinů či nedostatečné výživy, zatímco postavení vyšší může dětem poskytovat větší „kognitivní stimulaci“. Podle psychologa Iana Dearyho z Univerzity v Edinburghu mohou velikost mozku a jeho povrchu ovlivňovat rovněž některé zatím neznámé genetické faktory, jež rovněž korelují se socioekonomickým statusem. Nicméně většina odborníků považuje studii za reálný krok vpřed při poznávání rozdílů ve vývoji mozku u dětí z lépe a hůře postavených rodin a podporu snahám o odstraňování chudoby a nevzdělanosti, jež nesporně významně zpomalují růst mozku i rozvoj intelektuálních schopností.
Zdroj: Medical Tribune