Jsou malé dávky alkoholu protektivní, nebo škodlivé?
Alkohol je v otázce zdravého životního stylu, prevence nemocí a obecně z medicínského hlediska značně složitou a kontroverzní záležitostí. O škodlivosti nadměrné konzumace snad nikdo nepochybuje, ale přiměřené konzumaci, resp. pití malých dávek alkoholu byly přisuzovány pozitivní účinky na kardiovaskulární systém. Práce publikované v aktuálním čísle časopisu Addiction však hypotézu o protektivním efektu malých dávek alkoholu u srdečních onemocnění zpochybňují.
Prestižní odborný časopis Addiction publikoval editorial šesti předních světových epidemiologů (Chikritzhs a spol., 2015). V nadpisu se autoři ptají, zda se nezřítila nakloněná věž hypotézy o protektivním efektu malých dávek alkoholu u kardiovaskulárních onemocnění. Odvolávají se na práci autorů Fillmora a spol. (2006). Zmíněný tým doložil, že studie, které zkoumaly protektivní efekt malých dávek, se dopouštěly systémové chyby. Mezi abstinenty totiž zařazovaly osoby, které začaly abstinovat pro zdravotní poškození vyvolaná alkoholem nebo dokonce střídaly abstinenci s masivním zneužíváním alkoholu.
Chikritzhs a spol. (2015) kromě toho poukazují na výsledky rozsáhlé multicentrické studie autorů Holmese a spol. (2014), která protektivní efekt alkoholu jednoznačně popírá. Studie se zabývala rizikem srdečních onemocnění u osob, které z genetických důvodů špatně tolerují alkohol, a proto od něj abstinují nebo ho pijí v jen velmi omezené míře. Riziko kardiovaskulárního onemocnění bylo u těch osob statisticky signifikantně nižší než v běžné populaci včetně skupiny osob, které pily alkohol zdrženlivě. Autoři doslova uvádějí, že „snížení spotřeby alkoholu i u lehkých a mírných konzumentů alkoholu prospívá jejich kardiovaskulárnímu zdraví“ (Holmes a spol., 2014).
Příznivý efekt tzv. středomořské diety lze snadno přičíst jiným vlivům, než je alkohol (Chikritzhs a spol., 2015). K nim patří např. vyšší konzumace zeleniny, vlákniny a rostlinných olejů. Řada novějších výzkumů také zpochybňuje pozitivní vliv malých dávek alkoholu na rizikové faktory srdečních onemocnění (přehled viz Chikritzhs a spol., 2013). Tito autoři dále zdůrazňují, že alkohol je jednou z hlavních celosvětových příčin předčasných úmrtí. V epidemiologických studiích týkajících se úmrtnosti v důsledku pití alkoholu by se s protektivním efektem alkoholu nemělo počítat. Lékař by nikdy neměl pacientům doporučovat pití alkoholu. Uvedená fakta by podle citovaných autorů měli brát v úvahu i politici.
S prací Chikritzhse a spol. (2015) souvisí kratší text autorů Roerecka a Rehma (2015) v témže čísle časopisu Addiction. Roerecke a Rehm (2015) uvádějí, že vliv malých dávek alkoholu na srdce je v současnosti nejasný.
K tomu lze dodat, že i malé dávky alkoholu představují velké riziko v dopravě i v řadě dalších situací. Jsou zvláště nebezpečné u těhotných žen, dospívajících, lidí s násilnými sklony, u osob se zhoršeným sebeovládáním, u těch, kteří trpí řadou onemocnění včetně návykových nebo jsou léčeni léky, které vstupují s alkoholem do nebezpečných interakcí. Trvalá abstinence od alkoholu se také doporučuje lidem, jejichž matka nebo otec byli závislí na alkoholu.
Literatura
Fillmore K, Kerr W, Stockwell T, Chikritzhs T, Bostrom A. Moderate alcohol use and reduced mortality risk: systematic error in prospective studies. Addict Res Theor. 2006;14:101–132. Holmes M, Dale C, Zuccolo L, Silverwood R, Guo Y, Ye Z et al. Association between alcohol and cardiovascular disease: Mendelian randomisation analysis based on individual participant data. BMJ. 2014;349:g4164. Chikritzhs T, Stockwell T, Naimi T et al. Has the leaning tower of presumed health benefits from ‘moderate’ alcohol use finally collapsed? Addiction. 2015;110(5):726–727.
Roerecke M, Rehm J. Alcohol and ischaemic heart disease risk – finally moving beyond interpretation of observational epidemiolog. Addiction. 2015;110(5):723–724.
Zdroj: Medical Tribune