Mají pozitivní listy podporu poslanců?

MUDr. Vít Kaňkovský,

KDU‑ČSL

Je třeba si ujasnit, o jakých pozitivních listech mluvíme. Pokud se týká pozitivních lékových listů v nemocnicích, pak je považuji za velmi dobrý nástroj k vnitřním úsporám nemocnic. Mají‑li na základě výběrového řízení dobře vysoutěžené dodávky některých léčivých přípravků, pak je zavedení pozitivních listů velmi dobrým ekonomickým nástrojem.

Bavíme‑li se o pozitivních listech zdravotních pojišťoven, tedy zejména VZP, mám z této aktivity poněkud rozpačitý dojem. Naprosto chápu prvotní myšlenku – dosáhnout úspor v úhradách za léčivé přípravky a omezit šedou zónu těžko sledovatelných zpětných bonusů.

To je samozřejmě chvályhodná snaha, protože dosavadní opatření, kterými se pojišťovny snažily dosáhnout v této oblasti úspor, se příliš neosvědčila – snaha o snížení úhrad nepřinesla kýžený efekt, navíc se zvýšilo riziko reexportů atd. Bohužel současný model pozitivních listů zdravotních pojišťoven je vzhledem k absenci zákonné opory v některých aspektech rizikový a dle mého názoru i právně napadnutelný. Navíc se velmi liší odhady v jeho skutečném ekonomickém přínosu. Osobně podporuji snahu, aby byl vytvořen zákonný rámec pro využívání formy pozitivních listů jako nástroje zdravotních pojišťoven k efektivnímu využívání finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění na úhrady léčivých přípravků. S kolegou Skalickým jsem o jeho legislativním záměru krátce hovořil, v písemné podobě jsem neměl možnost jej prostudovat – nemám jej k dispozici, nemohu se tedy ani vyjadřovat ke konkrétnímu zákonnému řešení této problematiky, jak je mají kolegové zpracováno. Pevně věřím, že bude‑li vůle parlamentu dát pozitivním listům zákonný rámec, bude vyřešena právě i sporná otázka výběrových řízení na zařazení konkrétních léčivých přípravků na seznam pozitivních listů v kontextu zákona o zadávání veřejných zakázek i v kontextu evropského práva. Stanovení jasných pravidel a nastavení transparentnosti výběrových řízení v oblasti pozitivních listů považuji za klíčový úkol tohoto legislativního záměru. V opačném případě by se ČR v budoucnu mohla dočkat velmi nepříjemných soudních sporů i mezinárodních arbitráží, což jistě nechceme. Kromě otázky výběrových řízení je ale třeba najít řešení i dalších otázek, které v souvislosti s pozitivními listy vyvstávají. Dle mého názoru je to nutné opatření, tak aby byl celý proces transparentní. Otázkou je, jak široký by měl být okruh oprávněných osob s přístupem k těmto informacím – i s ohledem na cenové reference, rizika reexportu atd.

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

TOP 09

Proces, který se týká veřejných prostředků a běží bez zákonného zmocnění, je problematický, ale nikdo ho formálně nenapadl. Určitou polehčující okolností je fakt, že díky (legálnímu) přeceňování léčiv i pokusům o pozitivní listy se podařilo snížit náklady na běžné léky na předpis v r. 2014 dle údajů MZ a SÚKL asi o 2 mld. Kč. Dále je potřeba konstatovat, že VZP má sice možnost určovat ceny zdravotnických prostředků a také zde výrazně ušetřila, ale ani tato cesta již neodpovídá současným ústavním požadavkům a bude muset být změněna.

Znamená to, že situace u zdravotnických prostředků je celkem analogická stavu v roce 2007, kdy Ústavní soud zrušil kategorizační komisi pro léčiva, která byla poté nahrazena transparentním procesem stanovení cen a úhrad léčiv zákonem. MZ, pokud vím, pracuje na nějakém podobném mechanismu i pro zdravotnické prostředky poté, co pozastavilo první pokus, který byl připraven v r. 2013 v rámci zákona o zdravotnických prostředcích.

Problém transparentní cenotvorby však prochází napříč celou naší zdravotnickou legislativou. Dokresluje to i verdikt Ústavního soud nad „lázeňskou indikační vyhláškou“; a je jen otázka času, kdy dojde i na ten nejproblematičtější pilíř cenotvorby, kterým je Seznam zdravotních výkonů. Alespoň malý krůček vpřed v tomto ohledu se snažím tč. připravit jako pozměňovací návrh k otevřenému zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Aktuální spory okolo protonové terapie či léčby kmenovými buňkami nevyřešené zákonné mechanismy dobře dokladují a způsob, jak se mají transparentně tvořit úhrady výkonů a jak mají vstupovat do úhrad nové technologie, je nutno též zákonem upravit lépe než dosud.

Ano, je to jedna z významných součástí širokého komplexu transparentní cenotvorby ve zdravotnictví. Žádné aktuální návrhy nemám k dispozici a myslím, že celá věc je stále na úrovni přípravných diskusí, které vede posl. PharmDr. Jiří Skalický se SÚKL a VZP. Starší návrhy jdou jeden až dva roky nazpět a byly kritizovány právě kvůli absenci transparence, zejména standardních mechanismů při rozhodování, tj. možnosti pro účastníky podat opravný prostředek. Stávající situace skutečně není ideální a „legální posvěcení“ bez nějaké formy veřejného výběrového řízení s možností odvolání už dnes není možné.

MUDr. Jiří Štětina,

Úsvit přímé demokracie

Pozitivní listy určitě mají svůj význam a mohly by přispět k lepšímu hospodaření zejména nemocnic. Můžeme tak ušetřit poměrně dost peněz. Také mohou hrát významnou roli při výběrových řízeních. Nesmí se však zapomenout na kvalitu léků – tedy originálních a hlavně generik. Víme přeci, že mnoho léků nemá takovou kvalitu, jak garantuje výrobce. Nemyslím si, že to musí být přímo zákonem. Vyhláška ministerstva zdravotnictví má také svoji právní váhu a musí být dodržována její vymahatelnost. Návrh jsem zatím nečetl a určitě budou reklamace, protesty, odvolání, dovolání těch, kteří tendr nevyhrají. Ano, to přirovnání s dálnicí je výstižné a hlavně korupční. Na velkou zakázku, tedy centrálně objednávané léčivo, musí být výběrové řízení. Nemyslím si, že právě cena musí být na prvním místě, ale nemůže vyhrát firma, která je nejdražší. Primární musí být kvalita a reference, tedy laboratorní a hlavně léčebné výsledky a minimální vedlejší reakce. Bude‑li to však zákon, tak výběrové řízení musí být vždy a jiný způsob nákupu již není možný. Ještě mě také napadá – co takhle komoditní burza? Tam by měla být záruka poctivosti i dobré ceny. V tomto případě bych možná i výběrové řízení oželel. Ale právní předpis by musel znít: „buď výběrové řízení, anebo komoditní burza“.

MUDr. Jiří Koskuba,

ČSSD

Podstatu nápadu chápu. Ale, bohužel, z běžné praxe vím, že nás zdravotníky a hlavně lékaře spíše zatěžují. Jako mnoho dalšího. Pacient se díky administrativě jaksi vytratil. Z výše uvedených důvodů tedy nesouhlasím s tím, aby byly tzv. pozitivní listy uzákoněny. Předběžné návrhy předkladatelů záměru jsem zatím nečetl. Není to má specializace. Jsem pouhý lékař‑zaměstnanec. Záměru rozumím, ale praxe bývá „zvláštní“. Stejně jako je zvláštní, že všude bují dravý kapitalismus, ale i představitelé pravicových stran vidí zdravotnictví poněkud „socialisticky“.

Zdroj: Medical Tribune