Lednové pozvání do Jihlavy se neodmítá
Zimní konference nemocničních lékárníků se letos konala v Jihlavě již pošesté. Během této doby si získala svoji tradici a především stálé účastníky. Ti mimo jiné oceňují, že zde dostávají zcela aktuální informace týkající se lékové politiky, a to přímo od těch, kteří se na její tvorbě podílejí.
Nemocniční lékárníci ve většině vyspělých evropských zemí představují mimořádně váženou profesi. Mohou, mají a dokonce musejí mluvit (téměř) do všeho, co se v daném zdravotnickém zařízení jakkoli týká farmakoterapie. Mají aktivní roli v lékové politice nemocnice a jejich hlas je slyšet při nákupu nejen léků, ale i zdravotnických prostředků. Na nedávné konferenci nemocničního lékárenství v Jihlavě bylo vidět, že i v České republice se objevuje sebevědomá generace lidí, kteří jsou schopni obor rozvíjet a mají chuť vědecky pracovat, a to i na mezinárodní úrovni. Jejich ambicím a potenciálu však ne vždy odpovídá běžná tuzemská realita. „Někdy se o nás ani neví. To, že vše běží hladce, všichni považují za samozřejmé. Mnohdy zdravotníci na oddělení zjistí, že existujeme, až když máme inventuru. Míra naší odpovědnosti a rizika je stejná s jakýmkoli medicínským oborem, přitom jsme asi jediným oborem bez jakéhokoli deklarovaného financování. Jde nám přitom o dlouhodobou jistotu, aby nás nadále neohrožovalo, když se změní kategorizace u tří skupin léčiv. Farmaceutická péče směrem do nemocnice je tak široká, že si zaslouží odpovídající ohodnocení,“ řekl v Jihlavě předseda Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti PharmDr. Petr Horák. Program kongresu měl mimořádně široký záběr. Nemocniční lékárníci si k diskusi pozvali zástupce všech klíčových hráčů – ministerstva zdravotnictví, plátců péče, SÚKL i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – a stává se tradicí, že pozvání do Jihlavy se neodmítá. Pokud jde o zcela aktuální otázky, je nejpalčivějším problémem výklad některých legislativních novinek, konkrétně způsob nastavení sazeb DPH nebo zatížení výkonů lékárenské péče DPH. Intenzivně se také hovořilo o výkonovém odměňování lékárníků. „Už dlouho a v současnosti stále intenzivněji pracujeme na nastavení jiného systému odměňování lékárenské péče, ať už jde o oddělení společné marže distributora a lékárny, případně jiného rozdělování financí, které v současnosti tvoří platbu za lékárenskou péči. To všechno zejména s ohledem na klesající cenu léčivých přípravků a s tím související klesající příjem z obchodní přirážky. A samozřejmě je v této souvislosti nutné zmínit celou agendu přípravy dalších výkonů farmaceutů. Hovoříme‑li dnes o širším zapojení lékárníků do systému poskytování zdravotní péče, nutně narazíme na otázku kompetencí k některým činnostem. Česká lékárnická komora si je vědoma své role v garantování kvality a odbornosti poskytované péče,“ uvedl prezident České lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba.
Glosy z jihlavské konference
Místopředsedkyně České farmaceutické společnosti PharmDr. Helena Rotterová o nabídce, která se neodmítá:
Úspěch nového vedení Sekce nemocničních lékárníků bude i úspěchem nás všech. Čeká je mnoho práce, hodně jejich sil si určitě vyžádá prosazování výkonů farmaceutů. To je úplně nová kapitola, se kterou souvisí i jednání o kompetencích. Měli bychom se ptát, jak jim my, ostatní nemocniční lékárníci, můžeme pomoci. Ti, kdo ještě nejsou členy ČFS, by možná měli zvážit své budoucí členství. Čím širší je členská základna, tím větší je vážnost výborů jednotlivých sekcí. Za registrační poplatek jednu korunu a 37 haléřů denně se můžete spolupodílet na prosperitě české farmacie. A to je náš společný zájem.
… o odměňování za lékárenskou péči:
Zásadní je pro nás definovat výkon v jeho plnohodnotné podobě a příprava výkonů dalších. A za žádoucí považuji i oddělit odměňování za lékárenskou péči a distribuční činnost.
Předseda Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti PharmDr. Petr Horák o předání vesla na IPVZ:
Jsem naprosto přesvědčen, že doktorka Marcela Heislerová je vhodným kandidátem na pozici vedoucí katedry lékárenství IPVZ, a už z jejích prvních kroků je zjevné, že se jí podaří tuto práci posunout o stupeň výše, než se podařilo mně.
Výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček o projektu Transparentní spolupráce:
Dopad projektu pravděpodobně bude u lékárníků daleko menší než u lékařů. Nepamatuji se na žádnou významnou negativní kauzu, která by se týkala vztahu farmaceutický průmysl – lékárník. Pokud někdo chce spolupracovat s farmaceutickým průmyslem, neměl by se za to stydět. Víme, že to může mít nepříjemné důsledky. Nemyslím si ale, že by takto zveřejněná data nějak enormně zajímala pacienty, spíše předpokládám, že do databáze sem tam nahlédnou kolegové.
Ing. Filip Dostál z Kemphoogstad.cz o tom, jak zbytečně nedráždit berňák:
Díky projektu Transparentní spolupráce se o existenci smluvního vztahu mezi zdravotníkem a farmaceutickou firmou třetí strana dozví snáze než dnes. Dříve tyto informace mohla daňová správa mít jen na vyžádání. K nepeněžním příjmům se přitom musí přistupovat úplně stejně jako k peněžním. Do základu daně z příjmů tak spadá například i úhrada dopravy a poplatku na kongres – ta u zaměstnance podléhá 15% zdanění. Pokud jste svým povinnostem dosud z jakýchkoli příčin nevěnovali pozornost, prosím začněte. Je zde určitá pravděpodobnost, že se na tyto příjmy mohou finanční úřady zaměřit.
PharmDr. Michal Krejsta, ředitel OMEGA Pharma, o falešných nadějích:
Celkové disponibilní zdroje zdravotního pojištění budou letos o deset miliard korun vyšší než vloni. Téměř polovina navýšení ale půjde na kompenzaci zrušených poplatků. U lékárníků jde asi o 700 milionů korun, pravděpodobně to bude podstatně méně. Na deklarovaný nárůst platů podle mého názoru zvýšení úhrad stačit nebude – v tom má Asociace českých a moravských nemocnic pravdu. Pro nulové saldo by musely být náklady navýšeny o maximálně 2,66 procenta, modelace a dopad úhradové vyhlášky na rok 2015 jsou však mnohem vyšší.
MUDr. JUDr. Petr Honěk, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči, o novém kódu:
Signálním výkonem 09552 lékárenství vstupuje do vyhlášky a do sazebníku se vším dobrým i vším špatným. Naši právníci jednoznačně řekli, že podmínkou pro vykázání tohoto kódu je uzavření úhradového dodatku. Přistoupili jsme k tomu maximálně liberálně. Deklarujeme, že dodatek nabídneme všem lékárnám, které mají rámcovou úhradovou smlouvu s VZP; s ostatními, kterých je jen několik desítek, jsme připraveni smlouvu uzavřít. Dodatek je nutné uzavřít co nejdříve, nejpozději do konce února. V tom vycházíme lékárnám vstříc, protože první faktury už přicházejí. Odvrácenou stranou jsou pochopitelně regulace, to je ale něco, na co jsou jiné segmenty zvyklé.
Zástupkyně ředitele SÚKL Mgr. Irena Storová o elektronické preskripci:
Současné řešení elektronického receptu přináší výhody zatím v omezené míře. Věřím však, že budou zřetelnější, jak si všichni budeme zvykat. Elektronický recept není možné vyplnit neúplně, dispenzace v lékárně je pro pacienta bezpečnější, je možnost ověřit, zda si pacient lék vyzvedl a jaký lék mu byl vydán. Slabiny systému, a já je nepopírám, pramení především z toho, že SÚKL je povinen řídit se platnou legislativou.
MUDr. Pavel Frňka, ředitel strategie České průmyslové zdravotní pojišťovny, o regulaci sítě lékáren:
Stávající síť lékáren je nevyvážená – na západní straně pražského Karlova náměstí je několik lékáren v odstupu 30 metrů, na druhou stranu máme oblasti, kde se nevejdeme do zákonem daného limitu, že každý občan se musí dostat do lékárny maximálně za 35 minut jakoukoli dopravou. V zahraničí se přitom síť reguluje, a to většinou nejen na základě jediného parametru. Například v Horním Rakousku může nová lékárna vzniknout, pokud bude sloužit populaci alespoň 5 500 lidí, je vzdálena alespoň 500 metrů od stávající a má návaznost alespoň na dva praktické lékaře. Dovedu si představit, že i my půjdeme podobnou cestou. Stávajících lékáren se ale optimalizace sítě lékáren týkat nebude.
Zdroj: Medical Tribune
