OECD: V ČR je podíl zdravotnictví na HDP nízký, spoluúčast také
Také soukromé výdaje, kam se řadí spoluúčast pacientů, jsou v ČR s 16,3 procenty jedny z nejnižších mezi evropskými zeměmi OECD. Nejvyšší jsou v USA, 52,2 procenta, v Maďarsku 38,1 procenta, a Švýcarsku, 34,2 procenta. ČR zaostává i ve výdajích zdravotnictví na jednoho občana podle parity kupní síly.
Data OECD zahrnují 34 členských zemí, tedy vybrané země Evropy, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiko, Chile a Izrael. Čeští statistici je dnes zveřejnili s tím, že vyšší podíl nevypovídá o efektivitě využití vynaložených prostředků.
Soukromé výdaje, kam se řadí přímá vydání obyvatel, výdaje neziskových institucí, dary, výdaje firem na zdraví zaměstnanců či soukromé zdravotní pojištění, dosahovaly v roce 2012 v ČR podle dat OECD 16,3 procenta, to je meziroční nárůst o půl procenta. Z toho 15,3 procenta byly přímé platby, mezi něž se řadí regulační poplatky či doplatky za léky. Spoluúčast letos klesla, lidé neplatí 100 korun za den v nemocnici a od příštího roku nebudou platit ani 30 korun v ordinacích a lékárnách.
V Evropě vedle nejvíce zatíženého Maďarska byly soukromé výdaje vysoké v Portugalsku, 37,4 procenta, Švýcarsku, 34,2 procenta a Polsku 34 procent. Nejnižší byly v Dánsku, 14,8 procenta a vedle Česka také v Lucembursku, 17,5 procenta, a Švédsku, 18,8 procenta.
Valnou většinu peněz zdravotnictví tvoří veřejné výdaje, v ČR to v roce 2012 bylo 83,7 procenta, což je meziroční pokles o půl procenta. Ve veřejných výdajích, které meziročně klesly o 1,3 na 4,5 procenta, byly výdaje státního a územních rozpočtů a 79,2 procenta tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění, což je meziročně nárůst o jedno procento.
Všechny evropské země OECD vykazují nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy úhrn veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. Nejvyšší podíl veřejných financí v evropských zemích OECD za rok 2012 měly Nizozemsko, 85,8 procenta, Dánsko, 85,2 procenta, Česko 83,7 procenta a Lucembursko 82,5 procenta.
V Dánsku, Finsku, Portugalsku a Švédsku pochází převážná část veřejných prostředků na zdravotnictví z veřejných rozpočtů, naproti tomu ve Francii, Lucembursku, Německu a Nizozemsku jde rozhodující část veřejných financí z veřejného zdravotního pojištění.
Při porovnání celkových výdajů na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v jednotlivých zemích ČR převyšuje blízké země Polsko a Maďarsko, nedosahuje ale úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD, včetně Slovenska, které ještě v roce 2011 bylo za ČR. Obdobný žebříček platí i pro veřejné výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele, kde Česká republika Slovensko předstihla.
Pokud se pomine extrém USA, kde jsou tyto výdaje více než čtyřikrát vyšší než v ČR, pak ČR předstihují Nizozemsko, Švýcarsko a Norsko, kde jsou vyšší 2,5 krát a více oproti ČR.
Statistici upozorňují, že porovnání podle parity kupní síly může ukazovat vedle poměřování objemu peněz do zdravotnictví také míru nákladnosti zdravotnických systémů, což platí zejména pro USA, Norsko a Švýcarsko. Nesvědčí tedy podle nich tolik o úrovni a výsledcích péče, které z jiných mezinárodních srovnání vycházejí v ČR relativně příznivě.
Podíl zdravotnictví na HDP a soukromé výdaje v procentech, výdaje podle parity kupní síly a index ČR - výběr zemí OECD
HDP 2009 | HDP 2012 | přímé úhrady obyvatel 2012 | celkové výdaje podle parity kupní síly | index ČR=100 | |
ČR | 7,8 | 7,5 | 15,3 | 2077 | 100 |
Belgie | 10,7 | 10,9 | 20,4 | 4419 | 213 |
Dánsko | 11,5 | 11 | 12,9 | 4698 | 226 |
Finsko | 9,2 | 9,1 | 19,6 | 3559 | 171 |
Francie | 11,6 | 11,6 | 7,8 | 4288 | 206 |
Maďarsko | 7,7 | 8 | 29,1 | 1803 | 87 |
Německo | 11,8 | 11,3 | 12,2 | 4811 | 232 |
Polsko | 7,2 | 6,8 | 24,3 | 1540 | 74 |
Portugalsko | 10,8 | 10,2+ | 31,7 | 2457 | 118 |
Slovensko | 9,2 | 8,1 | 23,2 | 2105 | 101 |
Švédsko | 9,9 | 9,6 | 17,4 | 4106 | 198 |
Švýcarsko | 11 | 11,4 | 26 | 6080 | 293 |
USA | 17,1 | 16,9 | 12,5 | 8745 | 421 |
+2011
Zdroj: OECD Health Data 2014
ČTK
Zdroj: ČTK