Vláda sanuje zdravotnictví poklesem DPH i penězi SÚKL

Vláda na svém jednání 2. července schválila zavedení druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 10 % na knihy, léky a kojeneckou výživu. Ministři také odsouhlasili zrušení tzv. regulačních poplatků v lékárnách a ambulancích a schválili částečné krytí výpadků těchto příjmů lékařů a lékárníků pomocí přesunu financí ze SÚKL do státního rozpočtu.

Lékárníci se shodují, že chystané snížení daní se opravdu projeví v cenách, a to jak regulovaných, tak pravděpodobně i neregulovaných položek. „U regulovaných léků by bezpochyby došlo ke snížení o tolik procentních bodů, o kolik se sníží DPH. To se týká celkové ceny, tedy úhrady ze zdravotního pojištění i doplatku,“ vysvětluje Aleš Krebs z České lékárnické komory. U neregulovaných léků pak bude výsledná cena záležet na chování výrobců, popř. samotných lékárníků.

Navrhovaná změna DPH přinese úsporu nejen pacientům, ale především pojišťovnám. VZP počítá zhruba s miliardou korun ročně. „Pokud se nezmění současné úhradové mechanismy, mohla by očekávaná úspora díky snížení DPH u léků představovat pro VZP asi 1,1 až 1,3 miliardy korun,“ uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Celkové úspory pro všechny zdravotní pojišťovny a nemocnice se odhadují na cca dvě miliardy korun. Podle lékárníků však nižší DPH přinese i zlevnění medikamentů, jejichž cena není regulovaná a stanovuje ji pouze trh. Na trhu s léčivy totiž panuje velká konkurence a řada lékáren bojuje o zákazníky nízkými cenami. Podle prodejců tak většina z nich zlevní, pokud se jim k tomu díky nižší dani otevře prostor.

Snížení DPH na léky vítá také Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Podle jejích představitelů tento krok respektuje evropský trend. Léky se v zemích EU daní téměř vždy sníženými sazbami s průměrem hluboko pod 10 %. Podle přehledu výše sazeb DPH vydaného Evropskou komisí v lednu 2014 má Česko pátou nejvyšší sazbu daně na léky. Vyšší sazbu mají jen Dánsko se Švédskem (25 %), Bulharsko (20 %) a Německo (19 %). Naopak nulová sazba je ve Velké Británii, Irsku a na Maltě. Pod pět procent si účtují DPH ve Španělsku, Francii a Lucembursku. Pětiprocentní sazba je v Chorvatsku, na Kypru, v Litvě a v Maďarsku. Sazba DPH na léky ve výši 10 % tak bude v rámci Evropy stále nad průměrem.

Zdravotní pojišťovny a nemocnice platí za léky zhruba 50 miliard Kč ročně včetně DPH. Pokud tedy dojde ke snížení DPH o pět procentních bodů, ušetří dohromady kolem dvou miliard Kč, většinu z toho zdravotní pojišťovny. Vzhledem k existujícímu systému tzv. jádrových úhrad nevznikne podle ČAFF snížením DPH žádný přínos farmaceutickým firmám.

Ruší se poplatky i hrozba povinné e‑preskripce

Vláda rovněž s účinností od 1. ledna 2015 zrušila takzvaný regulační poplatek za recept a za ošetření v ambulantní sféře. Výpadek příjmů z výběru těchto poplatků by měl pomoci sanovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Vláda totiž souhlasila s návrhem ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka přesunout v příštím roce 1,7 miliardy korun z rezervního fondu SÚKL do státního rozpočtu.

SÚKL má nyní na zvláštním účtu cca 2,01 miliardy korun. Přesun peněz zakotví novela zákona o léčivech, podle které si stát bude moci vzít z tohoto účtu peníze i v budoucnu. Transakce s náhradou poplatků tedy nebude jednorázová a zdravotnictví by mohlo z účtu SÚKL čerpat vždy, když bude potřebovat. Bývalý ministr zdravotnictví doc. Leoš Heger však upozorňuje, že vláda by měla peníze investovat spíše do „problémových sfér“ a ne do „populistických opatření“, tedy že regulační poplatky pro pacienty zruší a pak výpadek nahradí z rezerv. S využitím finančních rezerv SÚKL se původně počítalo při modernizaci IT infrastruktury, jež byla podle IT expertů podmínkou pro bezproblémové zavedení povinné elektronické preskripce. Ta se měla stát realitou od 1. ledna 2015. Podle novely zákona o léčivech, kterou ministerstvo už v červnu poslalo do vnějšího připomínkového řízení, by tato povinnost ze zákona měla s účinností od 1. ledna 2015 vypadnout. Preskripce léků by tak i v příštím roce měla podle navrhované legislativní úpravy zůstat zachována v současné podobě. Ministerstvo ústup od povinné elektronické preskripce zdůvodňuje tím, že přibližně 20 % předepisujících lékařů doposud ordinuje bez počítače nebo nemají přístup k rychlému či bezpečnému internetovému připojení, což by v praxi, počínaje 1. lednem 2015, pro tyto lékaře znamenalo nemožnost pro své pacienty předepisovat léčivé přípravky. V tomto případě se zpravidla nejedná o lékaře ve velkých nemocnicích, ale naopak o starší lékaře, kteří provozují své soukromé praxe velmi často v odlehlejších regionech, v nichž je dostupnost zdravotních služeb (a často i internetového připojení) značně problematická. Ministerstvo nechce zatížit tyto lékaře dalšími administrativními povinnostmi spojenými s elektronickou preskripcí v obavách z ukončení činnosti řady z nich a s tím spojeného snížení úrovně poskytované zdravotní péče.

Není divu, že kriticky se k zavedení povinné e‑preskripce v minulosti opakovaně vyjádřili představitelé ČLK. Naopak její větší rozšíření podporovalo mj. Grémium majitelů lékáren (GML). „Tím hlavním důvodem je centrální úložiště elektronických receptů a centrální úložiště pod správou státu. Máme velmi neblahé zkušenosti s tzv. lokálními úložišti receptů, kdy v praxi docházelo k omezování svobodného výběru lékárny pacientem, což považujeme za projev nekalé soutěže. Dalším důvodem je úspora administrativních nákladů na straně lékárny. V současné době neseme největší náklady na elektronizaci zdravotnictví jen my – převádíme tzv. papírové recepty na ‚elektronické‘, které předáváme zdravotním pojišťovnám a SÚKL.

Díky modelaci pro všechny lékárny máme spočítáno, že jen na administrativních nákladech by roční úspora v lékárně mohla dosáhnout až výše 300 000 korun. Významné úspory lze očekávat na straně zdravotních pojišťoven, které dnes musejí mimo jiné skladovat všechny papírové recepty, což může představovat i nemalou finanční zátěž. Podstatné úspory by však mohly vzniknout zabráněním duplicitním či vícenásobným výdejům léků se stejnou účinnou látkou, odhalením falešných receptů či špatně zadaných rodných čísel. Odhadujeme, že v této oblasti by se mohlo jednat o úsporu až jedné či dvou miliard korun ročně,“ upřesňuje Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva GML.

Zdroj: Medical Tribune