Budou zrušené poplatky lékařům a lékárníkům skutečně refundovány?

V případě ambulancí by nemělo být problém zavedení nového „signálního“ kódu nebo použít stávající kód 09543. U lékáren patrně bude situace složitější. Lékárníci se obávají, že nebude jednoduché připravit a namodelovat spravedlivý návrh, ať už se bude jednat o kombinaci marže/výkon, či výkon samostatný. V každém případě bude rozhodující ochota ministerstva zdravotnictví lékařům a lékárníkům chybějící příjmy dorovnat.

MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů

Když vidím, jak letos probíhá pomalu, resp. jak zatím neproběhlo kompenzování výpadku příjmů z RP u nemocnic, mám samozřejmě obavu, že i my budeme příští rok čekat na kompenzaci dlouho nebo marně. Na druhou stranu nám již ale i od samotného ministra zdravotnictví bylo tolikrát a i velmi důrazně slibováno, že kompenzace bude a že bude kompletní, že už věřím, že tyto sliby budou splněny.

Příjem z RP znamená pro ambulanci o jednom lékaři v průměru 100 000 Kč ročně. Jsou ale i ambulance, u nichž to dělá až 200 000 Kč ročně. Výpadek takovéto částky z příjmů by znamenal buď významné finanční problémy dotčeného poskytovatele, nebo dokonce jeho krach. Nesmíme zapomenout, že k 1. 1. 2008, tj. k datu, kdy byly zavedeny RP, došlo k poklesu hodnoty bodu o 5 %, což dosud nebylo navráceno zpět.

Nejčistším řešením by bylo zavedení nového „signálního“ kódu, který by měl hodnotu 30 Kč, vykazoval by se současně s klinickým vyšetřením a nebyl byl krácen žádným úhradovým limitem. Samozřejmě by bylo také možné využít k tomuto účelu stávající kód 09543 (tím vykazujeme ZP výběr RP). Jakékoli jiné řešení by znamenalo buď nedostatečnou kompenzaci, nebo odvedení peněz mimo ohodnocení klinických vyšetření. A to, myslím, zde není žádoucí.

MUDr. Václav Šmatlák,

předseda Sdružení praktických lékařů České republiky

Předně je v této souvislosti třeba upozornit, že na zrušení regulačních poplatků doplatí především sami pacienti. A nyní zpět k položené otázce. S kompenzací zrušených regulačních poplatků skutečně počítáme. Usnesla se na ní vláda a byla nám opakovaně přislíbena panem ministrem Němečkem. Tyto závazky bereme vážně. Regulační poplatky jsou řádně daněny a zcela reinvestovány v našich praxích. Pokud by závazek nebyl dodržen, byl by to opravdu problém, který by vedl k omezení služeb, na něž si pacienti velmi rychle zvykli a které dnes považují v ordinacích praktických lékařů za standard. Jedná se zejména o tzv. rychlou diagnostiku, nákup moderní zdravotnické techniky a vybavení ordinací. Díky příjmům z regulačních poplatků jsme mohli navýšit mzdy sestřičkám a alespoň částečně přiblížit jejich mzdy příjmům sester v nemocnicích. Není také bez zajímavosti, že stagnace základní kapitační platby od roku 2009 byla zdůvodňována mj. i příjmem z regulačních poplatků.

Jsem přesvědčen, že regulační efekt poplatků po jejich zrušení zcela zmizí. Tím se zvýší frekvence kontaktů a opět bude méně času na ty pacienty, kteří pomoc lékaře skutečně potřebují. O technologii refundace je nutno ještě diskutovat a najít to nejspravedlivější řešení. Nabízí se např. zavedení signálního kódu, který by byl hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Závěrem si nemohu odpustit postesknutí nad politickým populismem, který vedl k rozhodnutí vlády regulační poplatky zrušit. Vždyť peníze, které budou vynaloženy na jejich kompenzaci, by mohly být v systému využity racionálně ve prospěch zdravotnických zařízení i pacientů.

PharmDr. Lubomír Chudoba,

prezident České lékárnické komory

Bohužel stále není jasné, jakým způsobem a v jaké výši bude lékárnám po 1. lednu 2015 kompenzován zrušený regulační poplatek za recept. Poslední schůzka s vedením MZ proběhla ve čtvrtek 3. 7. a další setkání je naplánováno na středu 30. 7. Teoreticky jsou možné tři mechanismy kompenzace regulačního poplatku za recept:

1. změnou Cenového předpisu, tj. zvýšení společné obchodní přirážky

Jde o rychlé řešení podzákonnou normou v kompetenci MZ. Skutečný finanční přínos lékárnám může být ale zcela zanedbatelný. Důvodem jsou obrovské propady v tržbách lékáren způsobené snižováním úhrad a cen Rx léků v revizích SÚKL (loni minus 3,5 mld. Kč, letos je dle údajů MZ očekáváno minus 2 mld. Kč). Nebezpečím je zároveň společná marže výrobce s distribučním oprávněním, velkodistributorů léčiv a lékáren, rizikové z pohledu příjmů lékáren jsou i DTP modely. Za ochranu příjmu lékárny bychom při volbě této metody proto považovali striktní oddělení marže distribuční a lékárenské.

2. zavedení dispenzačního poplatku hrazeného zdravotními pojišťovnami ve výši 30 Kč za recept od 1. 1. 2015

Jde o předvídatelný příjem a peníze skutečně půjdou lékárnám. Principiálně se jedná o obdobné řešení, kterým bude zrušení poplatků refundováno nemocnicí a ordinacím praktických lékařů, ambulantním specialistům a stomatologům. Je nutná podpora poslanců při novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.

3. zavedení výkonového systému ohodnocení lékáren již od 1. 1. 2015

Jde o nejčistší řešení podpory ČLnK preferovaného výsledného stavu. Na druhou stranu nebude jednoduché napoprvé připravit a namodelovat spravedlivý návrh (ať již kombinace marže/výkon, či výkon samostatný). A nejsme si ani jisti ochotou MZ pro flexibilní úpravu v případě nutné změny. Pravděpodobně bychom zároveň řešili zavedení výkonu pro přípravu ZNLF v nemocničních lékárnách, výkony klinických farmaceutů a dispenzace v lékárnách (nadstavbové činnosti lékárny by zdravotní pojišťovny nyní pravděpodobně „neocenily“). Je nutná podpora poslanců při novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Kompenzace lékárnám musí být spuštěna od 1. 1. 2015, jinak bude mít propad v příjmech lékáren, odhadovaný na cca 1,7 mld. Kč, opravdu fatální ekonomické důsledky a povede ke ztrátě důvěry lékárníků ve vládní prohlášení a sliby ministra zdravotnictví.

Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,

Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze

Jestliže vláda takto rozhodla, spoléhám na to, že po zrušení poplatků dojde k symetrické alokaci chybějících prostředků do ústavní i ambulantní péče. Ekonomika ordinace, ve které pracuji, je nastavena na příjem z regulačních poplatků ve výši zhruba 100 000 Kč ročně. To rozhodně není zanedbatelná částka. Pokud by nedošlo k refundaci, ordinace by musela snížit náklady nebo zvýšit jiné příjmy. Jediná položka, na které lze v ordinaci ušetřit, jsou mzdové náklady. To by kvalitě péče neprospělo. Naopak lze zvýšit ceny za placené služby v ordinaci – administrativní výkony, vstupní prohlídky, ev. jiné placené služby. Kritika by se nakonec snesla na politiky, kteří zrušili poplatky.

Z hlediska technického řešení – pojišťovny mají data a nebude pro ně problém vyřešit refundaci paušálem podle úhrad z minulých let a počtu registrovaných osob. Další variantou je úhrada existujícího a vykazovaného kódu regulačního poplatku ve stejné výši.

Chtěl bych zdůraznit, že zrušení poplatků má také jiná rizika, která refundace nevyřeší. Opětné navýšení počtu návštěv u praktických lékařů sníží čas na konzultaci, nabourá zavedené objednací systémy a přinese nárůst indukované péče. To sníží kvalitu péče a zdraží systém. Je možné, že regulační poplatek splnil svou historickou funkci a změna chování vydrží pacientům i do budoucna. Pokud se ovšem tento optimistický výhled nenaplní, opatření nás vrátí o několik let zpět.

Mgr. Marek Hampel,

předseda představenstva GML

V lékárnách nejde jen „o zrušené regulační poplatky“, ale jedná se také o trvalý pokles tržeb od zdravotních pojišťoven směrem k veřejným lékárnám. Regulační poplatky představují nezanedbatelnou část příjmů lékárny a byli jsme ujištěni ze strany ministerstva zdravotnictví, že tyto poplatky budou kompenzovány. Nejčistší řešení je zavedení poplatku za výdej léků na recept, který by platily zdravotní pojišťovny lékárnám. V tomto poplatku bude zahrnuto jednak poskytování odborných informací při výdeji léků, jednak zpracování administrativních údajů z receptu do elektronické podoby. Tímto mechanismem se dostanou peníze přímo lékárnám. Současně je nutné upravit Cenový předpis, protože stále klesající cena léků, kterou platí zdravotní pojišťovny veřejným lékárnám, již nestačí na zabezpečení stále se zvyšujících běžných provozních nákladů lékárny. Tímto mechanismem se alespoň částečně dorovnají klesající příjmy lékáren od zdravotních pojišťoven. Pokud by nebyly zrušené regulační poplatky kompenzovány, pak očekávám postupný zánik cca 200–400 individuálně vlastněných lékáren v průběhu příštího roku a bude tak ohrožena dostupnost lékárenské péče na vesnicích a malých městech, tam se totiž veřejná lékárna již neuživí.

Zdroj: Medical Tribune