Otazníky kolem velikonoční nadílky „pochybení“ SÚKL

Jedním z kroků, které učinil ministr Svatopluk Němeček po svém nástupu do funkce, bylo odvolání ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) MUDr. Pavla Březovského. Hlavním důvodem pro odvolání byla nespokojenost ministra s řízením SÚKL v oblasti cen a úhrad léků, odvolanému šéfovi lékového ústavu ministr vytýkal také nedostatky v dozorových činnostech a nedostatečnou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky.

Na uvolněné místo dosadil coby krizového manažera PharmDr. Zdeňka Blahutu, který krátce po svém jmenování informoval média o podezření z nehospodárného nakládání s finančními prostředky především v oblasti IT zakázek ústavu s tím, že zruší výběrová řízení za 47 milionů korun a další za téměř 280 milionů korun pozastaví a nechá přezkoumat forenzním auditem.

Ten v následujících týdnech zpracovávali auditoři společnosti Grant Thornton Advisory s. r. o. (GTA), kteří zkoumali více než 100 cenových poptávek, veřejných zakázek, smluv a dalších dokumentů z pohledu dodržování pravidel hospodaření s majetkem ústavu. Prověrka měla dále pomoci k identifikaci nestandardních transakcí a aspektů hospodaření a odhalit případné nedostatky i v personální oblasti.

Zatímco většina médií po oznámení výsledků forenzního auditu přinesla převážně vyjádření ministra zdravotnictví a ředitele SÚKL, není bez zajímavosti podívat se na to, co audit vypovídá, v širších souvislostech. Snaze o dodržování zásad řádného hospodáře a odhalení neefektivit při nakládání s veřejnými prostředky se dá jistě zatleskat, a pokud je tato snaha také uplatňována v praxi, vede oprávněně i k získání „politických“ bodů. Otázkou zůstává, zda k těmto případům patří také aktuální „kauza“ Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle mnoha indicií a zjištění redakce MT se zdá, že způsobů, jak číst výsledky forenzního auditu společnosti GTA, je více a úhel pohledu čtenáře je velmi závislý na množství informací ze zákulisí fungování lékového ústavu…

Podle výsledků forenzního auditu společnosti GTA, které veřejnosti prezentovali jen několik dní před velikonočními svátky ministr zdravotnictví a ředitel lékového ústavu na společné tiskové konferenci, docházelo v období únor 2012 až únor 2014 k mnoha pochybením, jež podle vyjádření ministra Němečka jednoznačně potvrzují správnost odvolání tehdejšího ředitele SÚKL MUDr. Pavla Březovského. „Bohužel se ukázalo, že podezření, která jsem měl, se nejen potvrdila, ale skutečnost je ještě mnohem horší. SÚKL se v uplynulém období choval velmi plýtvavě a hospodaření s veřejnými prostředky neodpovídalo zásadám řádného hospodaření. Nevýhodné smlouvy v SÚKL přesáhly všechny běžné hranice a jejich nastavení umožňovalo vydírání ústavu kvůli možnému odstoupení dodavatelů od smlouvy. Na základě výsledků auditu a dalších informací, které mám k dispozici, jsem přesvědčen, že celá věc skončí podáním trestního oznámení,“ doplnil ministr.

Na které konkrétní nedostatky kontroloři na SÚKL přišli a o čem přesně vypovídají? Forenzní audit ani jeho závěry zatím nejsou veřejné a prezentovaná pochybení jsou natolik nekonkrétní, že si nelze ověřit, nakolik jsou závažná a kdo za ně nese přímou odpovědnost. V tuto chvíli se SÚKL pouze odvolává na to, že přesný počet smluv, které byly auditem napadeny, včetně posouzené závažnosti pochybení, ústav veřejnosti sdělí po ukončení všech interních šetření.

Spor o nadbytečné zaměstnance

V čem tedy spočívala ona prezentovaná plýtvavost SÚKL? Podle PharmDr. Blahuty forenzní audit mimo jiné odhalil „neodůvodněné navýšení počtu úvazků bez zřejmého nárůstu agendy ústavu“. Za sledované období došlo k personálnímu posílení o 143 úvazků, což představovalo příchod 65 nových zaměstnanců. „K neodůvodněnému navýšení úvazků došlo především v sekci zdravotnických prostředků. Důvodem bylo předpokládané převedení agendy zdravotnických prostředků na SÚKL, nicméně v té době neexistoval žádný právní předpis, který by svěřoval tuto agendu do působnosti SÚKL,“ vysvětluje PharmDr. Blahuta.

Podle informací MT se však personální posílení týkalo téměř všech úseků a sekcí – od podpůrných úseků (IT, ekonomický úsek, veřejné zakázky) až po odborné agendy, především sekce registrací, cen a úhrad a zdravotnických prostředků. Navíc navyšování počtu pracovních míst bylo realizováno v loňském roce, když vstoupila v platnost novela zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.), jež SÚKL ukládala nové agendy. Vše se také dělo po projednání a se souhlasem vedení ministerstva zdravotnictví. Nebyla to tudíž libovůle vedení SÚKL, ale manažerské rozhodnutí, které odpovídalo nové koncepci SÚKL reagující na nové potřeby, regulační a dozorové agendy. Mezi dalšími agendami, kterými byl SÚKL pověřen dopisem ministra z loňského roku, byla i řada činností v oblasti regulace a dozoru v agendě zdravotnických prostředků.

Dá se říci, že okamžikem doručení pověřovacího dopisu ministra MUDr. Holcáta se rozsah vykonávaných úkolů SÚKL v oblasti zdravotnických prostředků prakticky zdvojnásobil. Navíc byl SÚKL pověřen k tomu, aby byl stoprocentně připraven na nové agendy a úkoly, které na něj bude klást nový zákon o zdravotnických prostředcích. Ten v současnosti čeká ve Sněmovně, nicméně loni v době před předčasnými volbami se počítalo s nabytím účinnosti tohoto zákona již k 1. lednu 2014.

Je poněkud paradoxní, že bývalé vedení je nyní kritizováno za to, že splnilo příkaz bývalého ministra zdravotnictví. Také je zvláštní, že na přímý dotaz, zda uvažuje o propuštění „nadbytečných“ pracovníků, uvedl ředitel Blahuta jen, že „SÚKL v nejbližší době nechystá výrazné snižování počtu zaměstnanců“, přitom pokud by nové vedení ústavu chtělo ušetřit na personálních nákladech, mohlo změnou organizačního řádu SÚKL nadbytečná pracovní místa zrušit a nově nastoupivším zaměstnancům rozdat výpovědi.

Většina z nich podle informací MT je (nebo do nedávné minulosti ještě byla) ve zkušební době, případně by jim pracovní místo zaniklo reorganizací, a tudíž by měli nárok jen na výplatu jednoměsíčního odstupného. Tato skutečnost by spíše nasvědčovala tomu, že nové vedení SÚKL i MZ si není ve skutečnosti nadbytečností nových zaměstnanců příliš jisto.

Pochybení v IT oblasti mají hlubší kořeny a starší genezi vzniku

Podobně sporná je situace v otázce zajištění bezchybného fungování systému 100% povinné elektronické preskripce, která by podle stále platné legislativy měla být uvedena v praxi od ledna 2015. Bývalé vedení SÚKL se v důsledku této povinnosti připravovalo na rekonstrukci a posílení stávající IT infrastruktury, aby všechny procesy související se spuštěním e‑preskripce dokázalo zajistit. Součástí toho byl mj. i plán na vybudování nového záložního datového centra a upgrade stávajícího centrálního úložiště dat.

V této souvislosti se zjistilo, že SÚKL v době budování stávající IT architektury, tedy v roce 2008, popř. v následujících letech, dostatečně neošetřil vypořádání všech licenčních nároků společnosti Oracle, která na základě auditu využívání licencí svých produktů na SÚKL loni vyčíslila dlužnou částku na 300 milionů korun. Bývalé vedení SÚKL v čele s MUDr. Březovským se snažilo vyjednat s Oracle dohodu o vyřešení licenčních požadavků SÚKL, která spočívala v optimalizaci počtu licencovaných databází a procesů s ohledem na zákonem dané potřeby SÚKL a snížení celkové dlužné částky až na 160 milionů. Navrhované řešení mělo být ministrovi Němečkovi představeno na prvním jednání s tehdejším ředitelem Březovským, nicméně k jednání nedošlo a místo něj následovalo rovnou odvolání bývalého ředitele SÚKL a prohlášení ministra, že existují podezření o nehospodárném nakládání s finančními prostředky a jejich vyvádění ze SÚKL řádově v objemu 160 milionů korun.

O nestandardním postupu při řešení licenčních ujednání hovoří také aktuální výsledky forenzního auditu společnosti GTA, konkrétně auditoři kritizují tzv. mediační řízení, které údajně bývalé vedení SÚKL navrhovalo. Podle informací MT byla tato forma mimosoudního řešení sporu navrhována Oraclem proto, že SÚKL rozporoval nález auditu Oracle a jeho finanční požadavky vztahující se k neuhrazeným licenčním závazkům a měl snahu se dohodnout na kompromisním, z pohledu SÚKL výhodnějším řešení. V případě soudního sporu či arbitrážního řízení totiž SÚKL s velkou pravděpodobností riskoval prohru a nutnost platit mnohem větší smluvní pokuty. Podstatné ovšem je, že nevyřešený problém se smluvními závazky SÚKL bude muset znovu řešit i nové vedení lékového ústavu a bude zajímavé sledovat, jakými prostředky a s jakým výsledkem bude spor se společností Oracle urovnán.

Nevýhodné smlouvy ano, ale kdo za ně skutečně může?

Ale zpět k závěrům forenzního auditu. Zjištění auditorů hovoří také o tom, že SÚKL uzavíral nevýhodné smlouvy na správu a provoz aplikací v oblastech klíčových pro činnost SÚKL. Bez bližší specifikace smluv nelze přesně určit, čeho se týkaly, nicméně v této souvislosti je zajímavé zjištění, že po nástupu MUDr. Březovského do čela lékového ústavu našlo vedení SÚKL několik nevýhodných veřejných zakázek, které byly těsně před podpisem smlouvy nebo po oznámení vítěze této zakázky. Asi u deseti z nich se podařilo najít zákonné důvody, které bez sankcí umožnily zrušit celé výběrové řízení nebo jeho část. Některé smlouvy, převážně na servisní služby, však musely být uzavřeny, protože hrozil výpadek v zajišťování zákonných povinností SÚKL.

Je také dobré si uvědomit, že vzhledem k časovým lhůtám, které jsou běžné při zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek, je velmi pravděpodobné, že bývalé vedení SÚKL mnohé zakázky „zdědilo“ po svém předchůdci PharmDr. Benešovi. Vzhledem k pochybením, jež odhalil forenzní audit společnosti Ernst & Young, který si nechal vypracovat MUDr. Březovský po svém nástupu do funkce (SÚKL podle něj v období od 1. ledna 2009 do 30. září 2012 realizoval několik zakázek, při kterých docházelo k obcházení limitů pro vypsání výběrového řízení dle interní dokumentace SÚKL i podle zákona o veřejných zakázkách, v několika případech audit také odhalil, že nabídky uchazečů do výběrového řízení nesly známky dohod mezi uchazeči), se nabízí otázka, zda část aktuálně kritizovaných smluv nespadá do tohoto „dědictví“.

Vzhledem k tomu, že jakékoli konkrétní závěry forenzního auditu nejsou veřejné, se to redakce MT snažila ověřit přímo u ředitele SÚKL. S odkazem na probíhající interní šetření jsme se ovšem nic bližšího nedozvěděli. Z tohoto důvodu je interpretace odpovědnosti za chyby vyplývající z výsledků aktuálního forenzního auditu dosti problematická. Navíc mnohá aktuálně prezentovaná pochybení až nápadně souznějí se zjištěním auditorů společnosti Ernst & Young. Ti mimo jiné poukazovali na to, že SÚKL není schopen některé ze svých agend vykonávat interně a je plně závislý na dodávkách externích dodavatelů, za které je obtížně schopen nalézt adekvátní náhradu (jedná se o zcela specifické agendy, které nabízí jen velmi malý okruh dodavatelů). Z toho důvodu zde ani není nastaven žádný systém monitorování kvality těchto služeb, a tak není vyloučeno, že SÚKL platí i za služby, které ve skutečnosti nebyly dodány. Nyní tuto skutečnost, která byla patrná již v předchozím auditu, kritizuje MZ i nové vedení SÚKL. Otázkou je, kdo je za ni zodpovědný a zda měl lékový ústav v předchozích dvou letech možnost tuto situaci zlepšit.

Bez zdrojových kódů se kontrola nad IT aplikacemi získává těžko

Jak zjistila MT, většina těchto pochybných zakázek se týkala IT dodávek a služeb a v pozadí závislosti SÚKL na externích dodavatelích je skutečnost, že si ústav nezajistil duševní vlastnictví (tedy zdrojové kódy) dodávaných aplikací v době, kdy se na SÚKL začala budovat IT infrastruktura spojená s centrálním úložištěm dat, tedy v letech 2008–2009. V rámci plánování rozšíření datových center a modifikace IT struktury se odvolané vedení SÚKL snažilo tuto závislost potlačit a zajistit si kontrolu nad rozvojem a správou IT procesů na SÚKL. Teď je odvolané vedení ústavu za tyto snahy kritizováno a veřejnosti jsou patřičně dramaticky předkládána jeho údajná pochybení. Bude zajímavé sledovat, jak se celá situace na SÚKL bude dále vyvíjet a zda bude nakonec podáno další trestní oznámení (jedno trestní oznámení na neznámého pachatele bylo podáno již na základě výsledků auditu Ernst & Young) a situaci v lékovém ústavu budou vyšetřovat nezávislé orgány činné v trestním řízení. Výsledky jejich vyšetřování by pak mohly vnést do celé kauzy více světla.

Zdroj: Medical Tribune