Paradoxy pozitivních listů: dražší lék mívá zelenou

Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) opakovaně poukazuje na netransparentnost tzv. pozitivních listů. Šéf asociace Dr. Emil Zörner dokládá konkrétní příklady. Například léčiva Atorvastatin a Torvacad jsou dnes na pozitivním listu VZP, zatímco Atoris, Sortis, Tulip a další přípravky se stejnou účinnou látkou, cenou a úhradou jsou v systému označené jako nedoporučená léčiva.

„Ať si pročítám Metodiku VZP k zařazování léčiv do kategorie ‚Pozitivní list‘ jak pročítám, nemohu nalézt oprávnění k tomu, aby pojišťovna upřednostňovala jeden lék a jiný, stejně drahý, nedoporučovala. Navíc mám podezření, že VZP se v některých případech neřídila ani vlastní metodikou,“ říká pro Medical Tribune Dr. Zörner.

- Takových příkladů bylo v minulosti více, sám jste na ně upozorňoval. Které to jsou?

Už jsme si skoro zvykli zažívat taková a podobná překvapení, která podle nás postrádají legislativní opory, skoro každý měsíc. V minulosti byly přípravky zařazeny do kategorií A, B a C, přičemž byly barevně označeny v podobě tzv. „semaforu“. Ten zdůrazňoval preferované přípravky zelenou značkou, nedoporučené žlutou a červeně byly označeny léky nákladné, ať již to byla pravda, nebo ne. Začátkem tohoto roku začaly vznikat pozitivní listy a barevné označení v různých softwarech společnosti CompuGroup jim zůstalo. V minulosti tak byly hodnoceny přípravky obsahující účinné látky bicalutamid, omeprazol, finasterid, kyselina ibandronová, olanzapin, pregabalin, anastrozol, tamsulosin, simvastatin a nyní atorvastatin nebo rosuvastatin. Některé z těchto molekul byly klasifikovány ve zmíněném období hned několikrát, a to zcela nepředvídatelně a bez udání důvodů. Docházelo i k paradoxním hodnocením, kdy lék vyznačený červenou či žlutou barvou byl levnější než lék preferovaný zelenou. Tato situace bohužel přetrvává i dnes.

- Jaká je situace s těmito léky na pozitivním listu dnes? Upravila se situace s tím, jak na tyto diskrepance ČAFF upozornila?

Situace je nepřehledná. Ceny a úhrady léků se mění každý měsíc. Pojišťovna aktualizuje své pozitivní listy ex post skoro až v polovině měsíce. Takže v první polovině měsíce je pozitivní list neaktuální a ve druhé zase netransparentní. Na druhé straně SÚKL se za dobu fungování pozitivních listů podařilo z větší části sjednotit úhrady tam, kde docházelo k nedůvodným rozdílům ve stanovených úhradách jeho vinou, takže netransparentnost je dnes způsobená více méně nedodržováním vlastní metodiky VZP.

- ČAFF přistoupila v souvislosti s pozitivními listy k podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jaká je v tuto chvíli situace? Vyjádřil se úřad k této vaší stížnosti?

Úřad se částečně vyjádřil, nicméně v natolik obecné a teoretické rovině, že odpověď byla podle našeho názoru velmi povrchní, pro nás neakceptovatelná, a tudíž jsme byli nuceni vyvinout další návaznou aktivitu v tomto směru, ke které se úřad dosud po více než třech měsících nevyjádřil.

- Letos v létě jste pro Medical Tribune uvedl: „Pozitivní listy vznikají zcela netransparentním způsobem a je třeba pochybovat o právní přípustnosti celého procesu tvorby pozitivních listů.“ Můžete upřesnit, proč se domníváte, že je postup VZP netransparentní?

Netransparentnost spatřujeme jak ve způsobu výběru smluvního partnera zajišťujícího softwarové fungování celého projektu, tak ve „výběru“ humánních léčivých přípravků uváděných na tzv. pozitivním listu. K tomu mohu doplnit pro příklad popis aktuální situace: VZP v rozporu s vlastní metodikou podporuje dva přípravky (dva výrobce) v jedné účinné látce, a to bez ohledu na fakt, že ostatní přípravky jsou pro pojišťovnu stejně nákladné jako ty preferované. Stranou nemůže zůstat fakt, že máme za to, že celý systém pozitivních listů je v rozporu se zákonem na ochranu hospodářské soutěže, a to především kvůli možnému zneužívání dominantního postavení ze strany VZP, byť VZP celý systém pozitivních listů prezentuje lékařům pouze jako doporučení.

- V komentáři pro MT jste také uvedl: „ČAFF v podaném podnětu staví ÚOHS primárně před otázku, zda VZP je, či není veřejným zadavatelem ve smyslu zákona o veřejných zakázkách, protože pak by výběru smluvního partnera pro zajištění tvorby softwarového programu, na základě něhož lékaři z vytvořených pozitivních listů vybírají a předepisují pro pacienty potřebné léčivé přípravky, mělo předcházet vypsání výběrového řízení ve smyslu uvedeného zákona.“ Porozuměla jsem správně, že podle vašeho názoru je celý systém pozitivních listů primárně nesprávně postavený, protože VZP de facto upřednostňuje na trhu určitý typ léku bez výběrového řízení a ovlivňuje tak tržní chování v řádu miliard korun?

Odpověď na tuto otázku je složitější, ale shrnu‑li vaše konstatování, pak máte pravdu především v tom směru, že používáním zmiňovaného softwarového programu ze strany lékaře by mohlo docházet k upřednostňování určitých léků na úkor jiných srovnatelných léků se stejným použitím a stejnou účinnou látkou a mnohdy podle systému i nižší cenou/úhradou. VZP však celý systém pozitivních listů prezentuje lékařům jako doporučený a nezávazný, čímž se z hlediska soutěžního práva snaží zmírnit riziko protiprávnosti. Domnívám se, že VZP hraje velmi taktickou hru, která však má na trh humánních léčivých přípravků zcela fatální dopady v negativním slova smyslu. Tomu, především vzhledem k netransparentnímu procesu realizace pozitivních listů, ČAFF nemůže nečinně přihlížet. Proto jsme přistoupili (a případně budeme přistupovat) k podání podnětů na ÚHOS.

Zdroj: Medical Tribune