Situaci se záchrankami řešíme, tvrdí MZ
Na dotazy MT odpovídá mluvčí MZ Viktorie Plívová.
Zákon stanovuje, že "cílový poskytovatel akutní lůžkové péče je povinen na výzvu zdravotnického operačního střediska... převzít pacienta do své péče vždy, je-li pacient v přímém ohrožení života." Jaká je podle MZ definice zdravotního stavu, který odpovídá přímému ohrožení života?
Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě definuje tuto situaci v § 3 písm b) "přímým ohrožením života náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které vede nebo bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné služby by mohlo vést k náhlému selhání některé ze základních životních funkcí lidského organismu,"
Kardiopulmorální resuscitace, suspektní centrální mozková příhoda, bezvědomí. Jsou tyto diagnózy podle MZ život ohrožujícím zdravotním stavem nebo nikoliv? Porušují zdravotnická zařízení zákon, pokud pacienty s těmito diagnózami odmítají přijmout?
Závažnost zdravotního stavu pacienta vždy vyhodnocuje zdravotnický pracovník poskytovatele ZZS a mohou nastat dvě situace:
1) pacient je v přímém ohrožení života - pak kontaktní místo cílového poskytovatele nemusí potvrdit příjem pacienta zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku ZZS a přesto cílový poskytovatel musí pacienta od výjezdové skupiny (VS) ZZS převzít - § 6 odst. 2, věta druhá zákona č. 374/2011Sb., o zdravotnické záchranné službě
2) pacient není v přímém ohrožení života - pak jestliže kontaktní místo cílového poskytovatele převzetí pacienta zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku ZZS potvrdí, cílový poskytovatel musí pacienta od VS ZZS převzít. Pokud kontaktní místo převzetí nepotvrdí, pak VS ZZS pacienta předá jinému cílovému poskytovateli, který má volnou kapacitu a převzetí potvrdil. Pokud cílový poskytovatel jednou převzetí pacienta potvrdil, pak již nesmí odmítnout ani v tom případě, že by jeho lůžková kapacita do doby příjezdu VS ZZS byla obsazena.
Z výše uvedeného vyplývá, že systém předávání dat mezi kontaktními místy cílových poskytovatelů a zdravotnickými operačními středisky poskytovatelů ZZS musí být organizován tak, aby zdravotnické operační středisko ZZS bylo schopné při operačním řízení vycházet z aktuálních dat informujících o lůžkové kapacitě cílových poskytovatelů.
Ředitel pražské záchrany uvedl, že se snažil problém umisťování akutních pacientů v pražských nemocnicích opakovaně s ministerstvem řešit. MUDr. Schwarz podle svých slov psal ministrovi v této záležitosti asi pět dopisů, na které pan ministr nereagoval. Můžete toto tvrzení potvrdit, případě sdělit, proč MZ s ředitelem záchranné služby dosud o této věci nekomunikovalo?
Pokud poskytovatel akutní lůžkové péče poruší ustanovení § 6 odst. 2. zákona č. 374/2011Sb., o zdravotnické záchranné službě (dále jen zákon o ZZS), pak kompetentním orgánem k projednání možného správního deliktu je od 1.4.2012 krajský úřad (Magistrát HLMP). V uvedeném smyslu byl MUDr. Schwarz informován v prosinci 2012 dopisem MZ, přesto stížnosti ve výše uvedené věci opakovaně zasílá na MZ, s tím, že jeho podání je pouze ve formě "na vědomí“ zasláno Magistrátu hl.m.Prahy. Zástupci poskytovatelů akutní lůžkové péče na území hl. města Prahy na jednání na konci roku 2012 byli informováni o tom, že ZZS HLMP opakovaně upozorňuje na problémy s předáváním pacientů a v souvislosti s tímto problémem byli upozorněni na to, že již od 1.4.2012 je možné za spáchaný správní delikt podle § 26 odst. 2 uložit finanční sankci až do výše 1 mil. Kč a dále byli upozorněni na to, že od 1.4.2013 poskytovatel akutní lůžkové péče bude povinen zřídit kontaktní místo. V případě, že poskytovatel akutní lůžkové péče tuto povinnost nesplní, pak v současné době je možné uložit také ze tento správní delikt finanční sankci až do výše 1 mil. Kč. MUDr. Schwarz za současného vedení MZ (od r. 2010) adresoval různým útvarům resortu celkem 19 dopisů, vždy na ně bylo řádně odpovězeno.
Ředitel ZZSHMP pro Medical Tribune uvedl následující." Při umisťování pacientů hraje roli to, zda je pacient perspektivní, tzn. jestli bude vyléčen a brzo propuštěn, nebo zda jim na oddělení zůstane měsíce a perspektiva léčby je mizivá až nulová. Příkladem jsou pacienti s krvácením do hlavy, které nelze operovat, těžce zranění, kde perspektivou je spíše smrt, ale i tzv. nepohodlní a komplikovaní pacienti, tj. alkoholici, bezdomovci, narkomani atd. Naopak dlouhodobě zaznamenáváme zájem o pacienty, kteří přinášejí zisk – jsou výhodní z ekonomického hlediska, tj. např. kardiaci, akutní koronární příhody nebo pacienti s cévní mozkovou příhodou ischemického typu atd. V době, kdy platba ze zdravotního pojištění probíhala výkonově, tzn. za výkon, byl o pacienty velký zájem." Souhlasí MZ s tím, že nemocnice selektují pacienty v akutním stavu podle ekonomické přínosnosti danému zařízení? Co případně hodlá MZ podniknout pro to, aby se tento stav změnil?
Informace, které od 1.4.2013 získá ZZS HLMP prostřednictvím kontaktních míst poskytovatelů akutní lůžkové péče zcela jistě napomohou transparentně identifikovat „problémové“ poskytovatele zdravotních služeb, kteří odmítají, a to z různých důvodů, opakovaně převzít pacienty od ZZS, kteří nejsou v přímém ohrožení života. MZ dále předpokládá, že nastavený právní rámec s již ukotvenými sankcemi za neplnění povinností bude mít předpokládaný účinek a napomůže k řešení problémů, na které MZ ZZS HLMP upozorňuje.
ivb, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz