Pěstounství jako bysnys?

Každý občan ČR mohl zaznamenat opět další novelu zákona. Tentokráte se jedná o velmi kontroverzní legislativu. Od 1. ledna 2013 vstoupil v platnost zákon č. 401/2012, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Cílem novely má být vytvoření zákonných podmínek pro systematickou práci s rodinami, které zajistí setrvání dítěte v rodinném, případně náhradním rodinném prostředí a tedy zrušení ústavní péče v dohledné době.

Určitě by se s tímto názorem dalo a mohlo souhlasit, když by na tuto realitu podle této vize byl náš stát připraven. Dle dostupných statistik je v našem státě 11 tisíc dětí žijících v dětských domovech.

Bez výhrady sama též souhlasím s tvrzením, že dítě má vyrůstat v rodině a nikoliv v žádném z ústavů. Bohužel, to nemůže být podle mého názoru vždy možné. Tento můj názor sdílí též pracovníci, lékaři Dětských center, které jsem navštívila.

Pro děti, které jsou handicapované ať mentálně, fyzicky a nebo kombinace obého, tak pro tyto děti je ústav v podstatě důstojným žitím, pokud rodič uzná, že na péči o takové dítě nestačí. Zmiňovaná novela na tento případ zřejmě nepamatuje.

Kladu si otázku: "Kdo si vezme z ústavu do profesionální pěstounské péče takto postižené dítě?" Náš stát je přesvědčen, že nenastane situace, kdyby o nějáké dítě nebyl zájem.Všechny kroky vedou k jedinému cíli a to zrušení dětských domovů, ústavní péče a vybudování systému náhradní rodinné péče.

Podle již citované novely SPOD má se stát z pěstounské péče pěstounská péče profesionální. Tato péče již bude prací-zaměstnáním, za kterou je stanovena ne malá odměna. Je méně podstatné tu popisovat výši všech možných měsíčních odměn pro budoucí pěstouny. Rozhodně ale nejde o malý nebo zanedbatelný výdělek.

Podle mého názoru bychom měli my občané být ve střehu, neboť pokud bude pěstounství bráno podle vzoru našich západních sousedů, tak pěstounství již nebude posláním a dítěti poskytnuto teplo domova, bezpečí, láska ale stane se to pouhým byznysem. Již je mediálně známo několik tragických zkušeností ze zemí EU, kde funguje tzv. juvenilní  justice a z umělých důvodů bere děti z dobrých rodin. Např. v Norsku v souladu s Konvencí OSN, byl přijat zákon, podle něhož od r. 2012 děti nepatří rodičům, ale vlastnictví státu.

Myslím si tedy, že by naši občané měli sledovat pečlivě dění ohledně této novely. Sledovat případy tzv. profesionální pěstounské péče ve svém okolí a nedopustit obchod s těmi, kteří o sobě nemohou ani rozhodnout.

Bc. Zděňka  Šárová, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz