Role buněk karcinomu prostaty s nízkou expresí PSA
Karcinom prostaty je charakteristický zvýšenou expresí prostatického specifického antigenu (PSA) a jeho zvýšeným přechodem z nádoru do krevního oběhu. Tým Deana Tanga z University of Texas se ve studii zveřejněné ve vědeckém časopisu Cell Stem Cell zabýval buňkami karcinomu prostaty s vysokou expresí PSA a buňkami, které mají expresi PSA na velmi nízké úrovni. Tang a jeho spolupracovníci dokázali obě populace buněk spolehlivě separovat a charakterizovat. Prokázali, že právě buňky s nízkou expresí PSA jsou velmi důležité při rozvoji nádoru a jeho reakci na léčbu.
Pro buňky s nízkou expresí PSA je typická jednak schopnost obnovy jejich populace buněčným dělením a jednak schopnost diferenciace na jiné typy buněk karcinomu prostaty. Prodělávají tedy tzv. asymetrické buněčné dělení typické pro kmenové buňky. Z dělící se buňky s nízkou expresí PSA tak vzniká jedna dceřiná buňka diferencující na buňku s vysokou expresí PSA a druhou dceřinou buňku udržující si i nadále nízkou expresi PSA. Pro úspěšnou léčbu karcinomu prostaty je důležité, aby terapie zasahovala nejen buňky s vysokou expresí PSA, ale také kmenové nádorové buňky s nízkou expresí PSA.
Dřívější výzkum prokázal, že buňky s nízkou expresí PSA jsou v karcinomech prostaty zpočátku poměrně vzácné, ale jejich podíl roste s rozvojem nádoru. Pacienti, kteří mají v karcinomu vysoce zastoupeny PSA‑pozitivní buňky, přežívají podstatně déle než pacienti s karcinomem, v němž dominují buňky s nízkou expresí PSA. Tang a jeho spolupracovníci se pokusili odhalit příčiny pozorovaných rozdílů. Analyzovali buňky odebrané z 20 karcinomů prostaty neléčených pacientů v různém stadiu charakterizovaném Gleasonovým skóre. Kromě toho studovali i 23 karcinomů pacientů, u nichž selhala léčba. Buňky s vysokou expresí PSA tvořily více než 80 % nádorů s Gleasonovým skóre 7 a zhruba 60 % v nádorech s Gleasonovým skóre 9/10. V nádorech pacientů, u nichž selhala léčba, se buňky s vysokou expresí PSA vyskytovaly jen z 15 procent. Při porovnání expresních vzorů buněk s vysokou a nízkou expresí PSA došli autoři studie k závěru, že právě buňky s nízkou expresí PSA sehrávají významnou roli při průniku nádorových buněk do lymfatických uzlin a při vzniku metastáz.
Při charakterizaci separovaných populací buněk s vysokou a nízkou expresí PSA vyplynulo, že buňky s vysokou expresí PSA se velmi rychle dělí, což je činí vnímavými k typům chemoterapie cíleným na rychle proliferující buňky. Tyto buňky mají rovněž vysokou expresi androgenových receptorů, a jsou proto citlivé na hormonální léčbu nádoru. Při dělení buněk s vysokou expresí PSA vznikají jen dceřiné buňky s vysokou expresí PSA. Naopak, buňky s nízkou expresí PSA se dělí pomalu a je pro ně charakteristická vysoká exprese antistresových genů, což zvyšuje odolnost těchto buněk k chemoterapii. Androgenové receptory se na buňkách s nízkou expresí PSA buď vůbec nevyskytují, nebo je jejich exprese velmi nízká, což dovoluje těmto buňkám pokračovat v růstu i v situaci, kdy hormonální terapie vymýtí buňky s vysokou expresí PSA.
Další pokusy odhalily, že buňky karcinomu prostaty s vysokou expresí PSA jsou schopny zpočátku velmi rychlého množení, a nádory, které jsou jimi tvořeny, rychle rostou, tato růstová kapacita se však posléze vyčerpá. Naopak buňky s nízkou expresí PSA si drží trvalou kapacitu pro růst nádoru. Tato schopnost buněk s nízkou expresí PSA je výraznější v prostředí, kde je nedostatek androgenů a kde buňky s vysokou expresí PSA nenacházejí příhodné podmínky k proliferaci.
Zdroj: Medical Tribune
