Proč český onkologický screening nezná adresné zvaní?
Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.,
předseda České onkologické společnosti ČLS JEP
Proč se adresné zvaní do screeningových programů neprosadilo, je pro mě naprostá záhada. Už řadu let všude říkáme, že jde o naprosto nutné opatření a jediný způsob, jak významně zvýšit počet lidí, kteří se do screeningu zapojí. Začínám mít podezření, že se někdo bojí nárůstu počtu diagnostikovaných nemocných a s tím souvisejících nákladů. I kdyby to ale stálo hodně peněz, pořád by to bylo méně než léčba pokročilých onemocnění u pacientů, kteří přijdou pozdě.
Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.,
předseda KOMD Radiologické společnosti ČLS JEP
Příčin, proč se adresné zvaní dosud u nás nerealizovalo, je několik. Svůj podíl má jistě i nezájem politiků v minulosti a nedostatky legislativy. Zdravotní pojišťovny i někteří oborníci se také domnívali, že český systém posílání přes gynekology a praktické lékaře může zajistit dostatečně vysokou účast. Hledaly se také cesty, jakým způsobem zvaní realizovat. Ukázalo se, že jedinou možnou cestou je pozvat ženy přes zdravotní pojišťovny – využít např. registry obyvatel tak jako ve většině zemí není bez úpravy legislativy možné. Jsem však optimistou. V poslední době vidím intenzivní zájem ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven konečně systém zvaní zavést. Velkou výhodou je nyní již velmi vysoká kvalita screeningových mamografických center, jejich rovnoměrné rozmístění, dostatečné zkušenosti a erudice zdravotnických pracovníků a většinou krátké objednací doby. Centra i my odborníci stojící v čele preventivních onkologických programů jsme připraveni pomoci s organizací projektu, je to pro nás velká výzva.
MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.,
předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
Podle mého názoru je to tím, že zdravotní pojišťovny ani ministerstvo zdravotnictví nikdy nezařadily preventivní programy mezi své priority. Vedle nepochopení přínosu prevence přispívá i střídání úřednických, často nemedicínských garnitur, které se nestačí v problematice během svého funkčního období zorientovat. Například prokazatelný přínos desetiletého mammárního screeningu je zcela ignorován, program, v němž se již dá na datech NOR prokázat snižování úmrtnosti, žije z nadšení skupiny odborníků.
Ing. Tomáš Jung,
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví v současné době finalizuje návrh projektu, který je zaměřen na podporu prevence u vybraných nádorových onemocnění v ČR, a to především formou adresného zvaní. Cílem projektu je v první řadě oslovení co největšího počtu pojištěnců dle předem stanovených kritérií. Na jejich sestavení se podílí expertní tým složený z odborníků na danou problematiku, zástupců zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví. Předpokládáme, že díky tomuto projektu se nám podaří oslovit zhruba čtyři miliony pojištěnců. Jeho součástí by měla být i osvětová činnost, a to prostřednictvím celorepublikové informační kampaně na podporu screeningových programů nádoru prsu, děložního hrdla a kolorekta. Celý projekt by měl napomoci zvýšení informovanosti občanů ČR o možnostech prevence u zmíněných nádorových onemocnění a zároveň zajistit celkové zlepšení v jejich včasné diagnostice. Ministerstvo zdravotnictví bude žádat na tento projekt, který by se měl realizovat v letech 2013 až 2015, příspěvek z fondů Evropské unie.
Pavla Freij,
ředitelka občanského sdružení Onkomaják
Screeningové programy v ČR fungují a jsou do nich zapojeny všechny potřebné lékařské odbornosti. Problémem ovšem je nízká účast lidí, kteří projdou screeningovými vyšetřeními. Důvodem je chybějící centrální řízení screeningových programů, nepromyšlená státní propagace, neexistence motivačních programů pro lékaře a neochota zdravotních pojišťoven zapojit se do realizace a adresného zvaní svých pojištěnců na screeningová vyšetření. Plátci zdravotní péče mohou totiž jako jediní komunikovat nejen s pacienty, ale i s lékaři, mají aktualizované databáze svých pojištěnců a měli by mít zájem o jejich zdraví i o snížení nákladů na zdravotní péči. Pojišťovny však aktivní roli dosud nenaplňují a můžeme se pouze domýšlet, proč tomu tak je. Adresné zvaní s sebou přináší řadu nákladů jak na administrativní zpracování, poštovné apod., tak výdaje za očekávaný nárůst počtu screeningových vyšetření. Tento nárůst se za několik let projeví snížením počtu pacientů s onkologickými diagnózami v pokročilém stadiu. Výsledkem kvalitně fungujících screeningových programů jsou tedy nejen zachráněné životy, ale i snížení nákladů na zdravotní péči v následujících letech. V takovém měřítku plátci péče dosud neuvažují a zajímají se pouze o rozpočty vztažené k aktuálnímu roku. Přenášet zodpovědnost pouze na plátce péče by však bylo nespravedlivé. Nejdůležitější je osobní zodpovědnost každého člověka za vlastní zdraví, za vlastní životní styl a za rozhodnutí chodit či nechodit na preventivní prohlídky k lékaři. Občanské sdružení Onkomaják se už třetím rokem snaží vzdělávat občany v oblasti screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku. I v rámci omezených finančních možností byl jeho vzdělávací projekt vyhodnocen jako nejlepší v Evropě. Stát ani zdravotní pojišťovny na něj nepřispěly ani jedinou korunou…
MUDr. Renáta Knorová, MBA,
zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny
V České republice vznikaly celorepublikové screeningové programy pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR postupně, nejdelší vývoj a také nejlepší výsledky má mamografický screening. Některé zdravotní pojišťovny, včetně České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP), v minulých letech prováděly cílené zvaní na screening prsu. V současné době je v přípravě pod patronací MZ ČR celorepublikový program na podporu prevence screeningů, jehož součástí má být i cílené zvaní občanů – pojištěnců zdravotních pojišťoven. Realizační fáze má začít v příštím roce, mezi pozvanými budou občané, kteří screeningové programy neabsolvovali, ač jsou ve věkové skupině, kdy je mají absolvovat. V přípravné expertní komisi MZ ČR jsou zastoupeni odborníci i plátci zdravotního pojištění. ČPZP se prevenci onkologických onemocnění v minulosti věnovala a je připravena zapojit se i do programu cíleného zvaní.
Zdroj: Medical Tribune