Promyšlená a připravená likvidace krajských nemocnic?
V rámci akce rušení 10 000 akutních lůžek se po říjnových volbách připravuje druhá vlna tvrdého útoku Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven na rušení či násilné slučování celých oddělení a neprodloužení smlouvy u těch nemocnic, které na požadovanou redukci akutních lůžek nepřistoupí. Nepodepsáním smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a nemocnicí tak fakticky dojde ke zrušení nemocnice, neboť tak nebude naplněna zákonná podmínka k úhradě zdravotní péče v tomto zdravotnickém zařízení. Tato druhá vlna bude stejně neobjektivní a živelná, jako byla ta první na jaře, proto ji pan ministr raději pozastavil a odsunul na dobu po volbách.
Příprava na tuto velkou akci, která má za cíl změnit strukturu lůžkové péče v České republice ve prospěch velkých a specializovaných center na úkor běžné akutní a levné medicíny poskytované nemocnicemi na krajské či okresní úrovni, byla pozoruhodná. Ministerstvo zdravotnictví nejdříve prosadilo nový zákon o zdravotních službách, který mj. zrušil zásadní zákon o péči o zdraví lidu, v němž byla zakotvena zásadní a důležitá vazba na ústavní právo občanů na bezplatnou zdravotní péči (elegantně slovo „péče“ nahradil slovem „služby“, čímž dostal zdravotní péči na úroveň obchodovatelné komodity, jako například auta či jiné zboží) a také zákon o nestátních zdravotnických zařízeních. Ministerstvo zdravotnictví se tak zcela vědomě zbavilo jakékoli pravomoci a odpovědnosti k ovlivnění sítě zdravotnických zařízení, s výjimkou velkých a specializovaných center ve fakultních nemocnicích.
Odpovědnost přehozená na pojišťovny
Veškeré rozhodování, zda některá nemocnice bude, či nebude existovat, tak ministerstvo a Poslanecká sněmovna přehodily na zdravotní pojišťovny, přičemž hlavní úlohu sehraje Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má smlouvy se všemi nemocnicemi. Prohlášení a petice všech velkých zdravotnických asociací jen dokladují, jak je situace vážná. Nejde totiž o promyšlené a rozumné snížení počtu akutních lůžek ve velkých nemocnicích podle nějakého plošného územního pokrytí a o jejich přeměnu na tolik potřebná lůžka následné péče, nebo na lůžka sociální s přímou vazbou na péči akutní. Jde o to, cíleně zlikvidovat menší nemocnice, případně z nich vytvořit léčebny dlouhodobě nemocných a jejich klientelu nuceně převelet do vybraných nemocnic, a to bez ohledu na to, že především starším obyvatelům a dětem se tak výrazně zkomplikuje včasná dostupnost potřebné akutní lůžkové péče v základních oborech, jako jsou interna, chirurgie, dětská oddělení, porodnice apod.
Podzimní taktika VZP se částečně změnila a pod pláštíkem úspor se vyvíjí tlak nejen na rušení celých oddělení, ale také na zřizování společných lůžkových fondů. V zásadě to znamená sloučení dvou a více oddělení pod jednoho primáře, přičemž oddělení, která už nebudou mít primariát, jsou odsouzena k postupnému zániku. A počet akutních lůžek bude v každém případě snížen s poukazem, že lůžka zbývající budou sloužit podle potřeby různým oddělením. Tak se stane, že na jednom vícelůžkovém pokoji budou moci být vedle sebe hospitalizováni pacienti s různými diagnózami (žlučník, mozková příhoda, oční operace atd.). Skrytým cílem tohoto nuceného snižování akutních lůžek je však kromě omezení běžné dostupnosti nemocniční péče v regionu i plánovité snížení plateb VZP těmto nemocnicím. Přitom VZP krajským nemocnicím nenavýšila platby pro rok 2012, naopak je v rozporu s tvrzením ministerstva snížila. Krajské nemocnice v žádném případě nejsou důvodem propadu financí a rostoucí ztráty VZP.
Proč tedy došlo k navýšení úhrad u vybraných nemocnic a nasmlouvání úhrad drahé péče, kterou je možno v drtivé většině poskytnout tzv. starým způsobem za nižší úhradu – např. tzv. robotické operace (s výjimkou operací onkologických)? Navíc je velmi zajímavé, že výběr pojistného roste, v současné době dosahuje 108,42% úrovně stejného období 2011 a peníze ve zdravotnictví údajně nejsou! Ale všichni tušíme, kde jsou… Dochází k plánovité ekonomické destrukci menších krajských a oblastních nemocnic, jimž nebyly navýšeny platy lékařů oproti nemocnicím státním a jimž dále ukrajuje zásadní zvýšení DPH, vliv inflace, růst cen energií a vody, zlodějské projekty, např. IZIP, financování ztráty převzaté a zadlužené Zdravotní pojišťovny Média (500 milionů korun), za které nikdo nenese odpovědnost, nasmlouvávání nových kapacit a nadstandardní platby některým zařízením na úkor poctivé práce lékařů a sester v menších nemocnicích. Výsledkem je prohlubování finanční ztráty malých nemocnic, a téměř čtyřnásobné saldo jejich závazků a pohledávek. To je jasný signál, že v systému chybějí peníze, či spíše jsou rozdělovány neúčelně a neobjektivně podle politických a lobbistických vazeb a je otázkou jen krátkého času, kdy se systém zhroutí.
Špinavou práci odvede VZP
Ministerstvo zdravotnictví a celá vládní koalice tak změnou zákonů ponechaly VZP volnou ruku, aby odvedla tuto špinavou práci. Cíl je jasný. Menší nemocnice dostanou od VZP nevýhodné smlouvy, které je ekonomicky zničí, a nemocnice v současné podobě skončí. Ne však nadlouho, protože zájemců o provozování nemocnic je dost. Přijdou zdravotnické řetězce, zadlužené nemocnice od krajů odkoupí za uměle snížené odhadní ceny (včetně veškerého majetku movitého, nemovitého, pozemků apod.) a ještě budou noví majitelé vítáni jako spasitelé, protože současně zachrání pracovní místa a dostupnost péče. A na provozování dostanou daleko výhodnější smlouvy od VZP a dalších pojišťoven, než měli dosavadní provozovatelé. Řetězce budou dále posilovat své výsadní postavení a dojit systém, až se zhroutí. Potom skoupí i dosud odolávající zbytek a zredukují jej, protože budou mít monopol, budou ovládat pojišťovny, nemocnice, polikliniky, lékárny, distribuci léčiv a vakcín, laboratoře.
Poučme se na Slovensku. Dovolím si volně citovat ze slovenského tisku: „Klíčovým bylo manažerské ovládnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny (její šéf přišel z Penty), a tak spolu s vlastní pojišťovnou Důvěra rozhodují o platbách za 93 % všech občanů Slovenska. Navíc zákon dal pojišťovnám ještě volnější ruku při výběru poskytovatelů zdravotní péče. A tam je původ ‚tržního stalinismu‘, který skupina ve zdravotnictví na Slovensku zavedla. Vzorec je jednoduchý – čím méně vyplatíte, tím více vyděláte. A když už vyplatíte, tak jenom svým zařízením. Penta ovládla na Slovensku téměř každou část řetězce: pojišťovnu, lékárny, polikliniky, laboratoře, nemocnice. Dokonce i nezávislé instituty, které se snaží ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch jejich strategie…“
Pan Rudolf Zajac, který pomáhal ke změnám slovenského zdravotnictví, dnes radí panu ministru Kalouskovi. A slovenský rukopis a inspirace jsou čitelné i ve změnách zákonů u nás. A za tento výše popsaný nepořádek neponese nikdo odpovědnost, dokonce ani ministr zdravotnictví Leoš Heger, který dělá, že nevidí a neslyší, protože mu to umožňují zákony, jež sám pod dozorem Marka Šnajdra a dalších uvedl do českého zdravotnictví.
Zdroj: Medical Tribune