Lékař, vědec a občan Jan Brod by oslavil stovku
Jan Brod, jeden z nejvýznamnějších představitelů české medicíny 20. století a zakladatel české nefrologie, se narodil 19. května 1912 v Novém Jičíně. Po promoci v roce 1937 nastoupil na I. internu Kristiána Hynka a zanedlouho odjel na půl roku do Vídně k vynikajícímu internistovi Hansi Eppingerovi. Válku (byl židovského původu) strávil jako lékař britské armády v severní Africe a v Itálii.
Po válce stážuje u známého odborníka na hypertenzi George W. Pickeringa v Londýně a (na stipendium Rockefellerovy nadace) u zakladatele moderní fyziologie ledvin Homera Smitha v New Yorku.
Roku 1951 opouští fakultu a stává se zástupcem ředitele (Klement Weber) a od července 1961 ředitelem Ústavu pro choroby oběhu krevního v Praze‑Krči. „Zde kolem sebe shromáždil řadu především mladých nadšenců a ústav si brzo získal vynikající reputaci u nás i v cizině. Proslul v české medicíně novým, fyziologickým pohledem na kardiovaskulární choroby a jejich studiem v klinice i experimentu. Toto vrcholné období Brodova života dalo vznik vynikajícím publikacím z oblasti hypertenze a ledvinových chorob, arteriosklerózy a koronární a plicní cirkulace, které se dosud citují. Asi nikde u nás nebylo vědecké, klinické a výukové centrum, z něhož by vzešlo tolik význačných osobností v medicíně, působících u nás a později i v Evropě a USA,“ píší ve své vzpomínce Karel Matoušovic a Jiří Jirka (Hereditatis petitio české nefrologie, str. 24).
V roce 1958 se stal prvním předsedou Čs. nefrologické společnosti. Jeho více než tisícistránková monografie Ledviny. Fyziologie, klinická fyziologie, klinika (1962, poté přeložena do němčiny a angličtiny) je dodnes jedním z fundamentálních spisů v oboru. Za zvláštní zmínku stojí jeho vedení II. kongresu ISN (International Society of Nephrology) koncem září 1963 v Praze.
Jan Brod se významně angažoval za pražského jara 1968. Koncem března spolu s Arnoštem Gutmannem, Alfrédem Kotáskem a Otakarem Poupou sepsal veřejnou zprávu o stavu českého zdravotnictví a zdraví obyvatelstva a posléze v červnu s Poupou, Otto Wichterlem, Miroslavem Holubem a Ladislavem Tondlem sestavili osnovu provolání, k jehož napsání oslovili Ludvíka Vaculíka (Dva tisíce slov).
Srpnová invaze ho i s manželkou a adoptovaným synem zastihla na dovolené v Jugoslávii. Domů se po zralé úvaze nevrátil. Usadil se ve Spolkové republice Německo, kde se stal profesorem a vedoucím právě založeného nefrologického pracoviště univerzity v Hannoveru.
Na stáří si v anglickém Leamington Spa koupil dům, ale v únoru 1985, krátce po svém odchodu do penze, ještě v Hannoveru náhle umírá. Na vlastní přání je pohřben na hřbitově v Leamington Spa mezi členy naší zahraniční armády.
Nadační fond dr. Paula Janssena uděluje od roku 1995 Cenu Jana Broda za vynikající práce v oboru nefrologie.
Zdroj: Medical Tribune