Vitamin D – imunita, alergie a astma

Při hodnocení vlivů, které by se mohly podílet na významném nárůstu alergie a astmatu v posledních desetiletích, byla věnována pozornost změněnému životnímu stylu. Kromě vlivu bakteriální expozice, očkování, dietních zvyků atd. se dostávají do popředí informace o zvýšení množství času stráveného ve vnitřních prostorách (budov, automobilů atd.). Zároveň s celosvětovým bojem proti karcinomu kůže, kdy je doporučováno omezení expozice k UV záření a masové používání UV filtrů, bylo zjištěno v řadě zemí, že lidé trpí nedostatkem vitaminu D (např. až 93 % Američanů).

Při nedostatku vitaminu D se uplatňují vlivy genetické, neboť postihuje rovněž osoby s dobře zajištěným osluněním (studie dětí v Costa Ricca). Deficit vitaminu D hraje roli také u chronických onemocnění – jak u chorob kostního systému (rachitis, osteoporóza, osteomalacie), tak u mimokostních nemocí (kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, autoimunitní choroby, diabetes mellitus a infekce). V posledních letech řada studií prokázala, že vitamin D má vliv na buňky imunitního systému, na alergický zánět, na astma včetně vlivu na kortikorezistenci, na růst a dozrávání plic, a uplatňuje se také v boji proti infekcím, zvláště virovým.

Metabolismus vitaminu D

Vitamin D v přirozené formě obsahuje jen malé množství potravin (losos, makrela, žloutek), a proto se jím řada potravin obohacuje (mléko, mléčné výrobky, pečivo apod.). Dalšími zdroji vitaminu D jsou doplňky stravy (vitaminové směsi), hlavním zdrojem je však sluneční záření (UV‑B vlnové délky 290 až 315 nm) a jeho působení na kůži, v níž se vyskytuje 7‑dehydrocholesterol (7‑DHC). Po expozici UV záření je 7‑DHC konvertován na previtamin D3, který je pak transformován na vitamin D3 termálně indukovanou isomerizací. Vitamin D3 následně podstupuje hydroxylaci v játrech na 25‑hydroxyvitamin D3 (25[OH]D) a poté v ledvinách přechází do jeho biologicky aktivní formy 1,25‑dihydroxyvitaminu D3 (1,25[OH]2D). Sérový 25(OH)D je hlavní cirkulující metabolit vitaminu D, který odráží přívod z kožní syntézy a z příjmu potravin. Měření jeho koncentrace se strandardně využívá ke zhodnocení, zda se v organismu vyskytuje v dostatečném množství.

Vitamin D a genetika

Biologicky aktivní forma vitaminu D (1‑alfa,25‑dihydroxyvitamin D3) známá jako kalcitriol účinkuje prostřednictvím svého jaderného receptoru pro vitamin D (VDR = vitamin D receptor). Řada studií jasně dokládá, že gen pro VDR je možným kandidátním genem pro astma. Tzv. Geonome‑wide association studies (GWA) prokázaly signifikantní spojení VDR s řadou chorob (sclerosis multiplex, DM 1. typu, Crohnovou nemocí, SLE, RA, CLL, kolorektálním karcinomem).

Vyšetřování vitaminu D a doporučené normy

Měření koncentrace sérového 25(OH)D je standardním postupem k posouzení stavu vitaminu D v organismu. Stav vitaminu D je ovlivněn sluneční expozicí, časem stráveným ve venkovních prostorách, výživou a suplementací, zeměpisnou šířkou, ročním obdobím, věkem, barvou kůže, kožní pokrývkou (oblečením) a také přidruženými nemocemi. Mezi příčiny nedostatku vitaminu D řadíme 1) deficit příjmu (dietní deficit, nedostatek slunečního světla) nebo deficit absorpce (nespecifické střevní záněty, gastrektomie a pankreatické insuficience), 2) deficit 25‑hydroxylace (onemocnění jater – cirhóza, alkoholická játra, vliv medikace, např. antikonvulziva, rifampicin), 3) deficit 1,25‑hydroxylace u hypoparathyreoidismu, renálního selhání a metabolického selhání a u nefrotického syndromu. Doporučená koncentrace cirkulujícího vitaminu D (měřeno jako 25‑dihydroxyvitamin D – 25[OH]D) je 20 ng/ml (50 nmol/l), což odpovídá dávkám 600 IU/den pro věk 1 až 70 let a 800 IU/den pro věk nad 71 let (cit. Institute of Medicine [IOM] z roku 2011). Kromě suplementace vitaminem D a sledování jeho koncentrace v séru je doporučena také dostatečná dávka kalcia. Pro ženy a muže ve věku 19 až 50 let se doporučuje dávka 1 000 mg/ den, pro muže ve věku 51 až 70 let tato dávka zůstává, ale pro ženy stejného věku se zvyšuje na 1 200 mg/den. Dávka 1 200 mg kalcia na den je pak dále doporučována pro osoby nad 71 let věku bez ohledu na pohlaví. Řada vědců kritizuje toto doporučení jako nedostatečné a zdůrazňuje zvýšení dávky vitaminu D s argumentem nedostatečného důkazu účinnosti i při koncentraci sérového 25(OH)D 30 ng/ml a výše.

Vitamin D a imunitní systém

Vitamin D má silné imunomodulační účinky, protože působí na řadu buněk imunitního systému, inhibuje tvorbu prozánětlivých cytokinů a indukuje syntézu antimikrobiálních peptidů – např. antimikrobiální peptid katelicidin disponuje antibakteriálními a protivirovými účinky. Řada studií dokládá, že osoby s nižší koncentrací vitaminu D (25[OH]D) měly vyšší riziko infekcí respiračního traktu (RTI). V současné době probíhá pět klinických studií se suplementací vitaminem D ve vztahu k akutním respiračním infektům.

Vitamin D a alergie a astma

V poslední době jsou v literatuře diskutovány dvě proti sobě stojící hypotézy o vztahu vitaminu D k alergii a astmatu. První hypotéza uvádí, že deficit vitaminu D přispívá k epidemii astmatu, a druhá naopak, že suplementace vitaminem D vede k rozvoji astmatu a alergie. K dispozici jsou epidemiologické důkazy podporující obě hypotézy.

Ve světě probíhají observační kohortové studie, které ukazují, že děti narozené matkám s vyšším příjmem vitaminu D během těhotenství mají nižší riziko pro onemocnění s pískoty (wheezing), astmatu a alergie. Další studie prokazují, že zvýšené koncentrace vitaminu D jsou spojeny se snížením těžké exacerbace astmatu včetně hospitalizací, dávek protizánětlivé antiastmatické léčby a zlepšením funkcí plic. Vitamin D může ovlivňovat astma několika mechanismy: vlivem na rozvoj plic, účinkem na buňky imunitního systému, omezením RTI infekcí a zrušením steroidní rezistence.

O vztahu alergie a vitaminu D byla publikována řada studií. Koncentrace vitaminu D byly inverzně spojeny s koncentrací celkového IgE, počtem eosinofilů, pozitivitou kožních (prick testů) na inhalační, ale i na potravinové alergeny. U atopické dermatitidy bylo prokázáno, že vitamin D snižuje zánětlivou odpověď, posiluje antimikrobiální aktivitu peptidů a podporuje integritu permeabilní bariéry. Je však třeba dalších studií s více pacienty a delšího trvání.

Opačný postoj k těmto výše uvedeným studiím představují však práce některých německých odborníků, kteří poukazují na nepravděpodobnost asociace deficience vitaminu D a astmatu. V době epidemie rachitidy v 19. století bylo astma téměř neznámé. Výsledky zvířecích studií není možno interpolovat na člověka, je třeba diferencovat suplementaci u lidí ve vztahu k životní etapě (těhotenství, dětství atd.), k individuální genetické variabilitě člověka, k interakcím vitaminu D s léky, které lidé užívají (dávka, cesta podání). Důležitá je správná metodologie publikovaných studií a z nich vyplývajících závěrů (exaktní měření koncentrace vitaminu D, neboť dotazníky o příjmu potravy nestačí, wheezing není vždy astma). Pro klinické doporučení je potřeba provést další intervenční výzkum. Studie, které podporují hypotézu negativního vlivu vitaminu D na rozvoj alergií, prokazují, že suplementace novorozenců vitaminem D je rizikovým faktorem alergické senzibilizace.

Závěr

Vitamin D je důležitý pro zdravý vývoj organismu (působení endokrinní, autokrinní i parakrinní). Vlivem moderního způsobu života – tj. prodloužením doby strávené ve vnitřních prostorách spolu s prevencí karcinomu kůže – má většina populace sníženou expozici k UV záření a možný nedostatek vitaminu D. Působením dalších faktorů (zejména genetických) se tento nedostatek projevuje i v oblastech bohatých na sluneční svit. Suplementace vitaminem D je v současnosti doporučována u kostních chorob, jako jsou osteopenie a osteoporóza, na definitivní závěry pro doporučení podávání vitaminu D ve vztahu k alergickým nemocem a astmatu je však nutné vyčkat až do zhodnocení řady probíhajících studií.

Zdroj: Medical Tribune