O novinkách v managementu primárních nádorů mozku

Již pátý ročník tradičního zimního mezinárodního česko‑slovenského meetingu – workshopu Winter Glio Track Meeting – se konal za nezvykle mrazivého počasí v hotelu Kraví hora v Bořeticích. Uvnitř hotelu však 3. a 4. února panovala tvůrčí atmosféra a diskusní témata odsýpala bez ohledu na vrtochy počasí. Dokonce ani slovenští kolegové nebyli nuceni zaplatit clo a použít speciální měnu Kravihorec na území Svobodné spolkové republiky Kraví hora, kde se letošní setkání uskutečnilo.

Víceoborové setkání, nazvané Novinky v managementu primárních nádorů mozku, se zaměřilo na výměnu zkušeností a zhodnocení modelových kasuistik z pohledu vyzvaných lékařů různých odborností. Jednání se účastnilo 24 radiačních onkologů, 10 klinických onkologů, 6 neurochirurgů, 6 patologů a experimentálních odborníků, dva neurologové a dva diagnostici. Setkání bylo uskutečněno za společné organizace Kliniky radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu v Brně a se zástupci firmy MSD.

Jednání bylo zahájeno v pátek večer souhrnnou přednáškou MUDr. Tomáše Doležala, Ph.D. (Institute for Health Economics and Technology Assessment; IHETA), který navázal na své sdělení o genericích z minulého setkání. I jeho letošní přednáška o problematice cenové a úhradové regulace léčiv právem vyvolala mezi přítomnými odborníky živější diskusi, zvláště konstatování o nižších cenách léků v ČR než v zahraničí, což má za následek v některých případech vyvážení léků mimo republiku. Cena léčiv se tvoří zpravidla referencí a srovnáním cen stejných léčiv s cenami ve vedlejších zemích; pro srovnání se obvykle vybírají země s nižšími cenami. Tím dochází postupně ke sbližování cen přípravků v celé Evropě. V ČR se zvyšuje podíl generik. Dlouze se mezi zúčastněnými diskutovalo o významu zavádění elektronického receptu do lékařské praxe.

Prof. Aleksi Šedo seznámil účastníky setkání s nově vzniklou neuroonkologickou sekcí České onkologické společnosti. Cílem sekce je zajištění spolupráce odborníků z různých oborů se zájmem o neuroonkologii z celé republiky a jejich propojení. To má za cíl usnadnit integraci společných projektů v rámci evropských programů a zvýšit efektivitu teoretických a klinických pracovišť. Výhledově by sekce měla pomoci konsolidovat dosud ne zcela přehlednou logistiku péče o neuroonkologicky nemocné napříč obory neurologie, neurochirurgie, nechirurgické postupy, zobrazovací metody, patologie, laboratorní diagnostiky, a podílet se na formulování doporučených léčebných protokolů pro neuroonkologické pacienty. Jakožto kompetitivní partner může sekce napomoci amplifikaci finančních zdrojů zejména pro potřeby výzkumu – jde o nadnárodní granty, sponzory, research charities apod. V další diskusi zazněl zajímavý návrh zcela konkrétního úkolu – organizačně zajistit vyhodnocení dlouhodobě přežívajících pacientů po léčbě glioblastomu z celé republiky na základě molekulární patologie, zpětného rozboru tkáňových vzorků a provedené léčby, což by mohlo přispět ke zjištění zatím možná neznámých faktorů ovlivňujících prognózu tohoto maligního onemocnění.

Druhý den jednání, po slavnostním přivítání prof. Šlampou a prof. Peterou (předseda SROBF), zazněla na úvod teoretická sdělení patologů, prof. Koláře a prof. Ehrmanna z Olomouce na téma molekulární patogeneze maligních gliomů a jejich biologické léčby. Samotná biologická léčba glioblastomů se aplikuje pouze v klinických studiích fáze II; novinkou byla také informace o klinickém zkoušení bioaktivních endokanabinoidů v léčbě primárních mozkových nádorů. Upozornili rovněž na úskalí nové klasifikace mozkových nádorů, založené na jejich expresním profilu, a na nutnost víceoborového pohledu na tyto nádory. O významu molekulární patogeneze a o výzkumu prediktivních faktorů v Masarykově onkologickém ústavu hovořil také RNDr. Slabý. Upozornil na význam intenzifikace adjuvantní chemoterapie, vyšetřování MGMT a zavádění nových přípravků imunoterapie do klinických studií, např. rindopepimut.

Velkou pozornost si zasloužila prezentace dlouhodobých výsledků léčby glioblastomů, které zpracoval MUDr. Lakomý (Klinika komplexní onkologické péče MOÚ) ve spolupráci s Neurochirurgickou klinikou FN Brno, patologickými odděleními MOÚ a FN Brno, Klinikou radiační onkologie. Tato práce vyšla v prestižním časopisu Cancer Science (IF 8,755) a byla hodnocena jako jedna z nejlepších v roce 2011 v rámci Masarykovy univerzity. Výsledky této společné studie ve srovnání se známými daty světově uznávaného odborníka na tuto problematiku Rogera Stuppa ze Švýcarska přednesl MUDr. Fadrus, Ph.D., z Neurochirurgické kliniky FN Brno.

V dalším průběhu setkání byli účastníci rozděleni do dvou skupin, v jejichž rámci byly diskutovány jednotlivé kasuistiky, jejich diagnostika, léčba, komplikace apod. Neurochirurgické případy prezentovali kolegové z Ústí nad Labem, MUDr. Bartoš, Ph.D., a MUDr. Malucelli, šlo o téma významu radikality neurochirurgického výkonu a o problém radionekrózy. Dr. Malucelli, ač Ital, přednesl své sdělení obdivuhodně čistou češtinou. Předseda slovenské radioterapeutické společnosti, prim. MUDr. Dubinský, Ph.D., z Košic, prezentoval kasuistiku na téma léčby inoperabilního vzácného glioblastomu s PNET‑like složkou kombinovanou chemoradioterapií s temozolomidem. Ve sdělení zazněl problém určování cílových objemů pro radioterapii a význam IMRT techniky radioterapie s IGRT kontrolou polohy cílového objemu. Ostravské pracoviště zastupoval MUDr. Růčka, jenž hovořil na základě prezentace kasuistik o významu komplexní léčby primárních nádorů mozku a o významu mezioborové spolupráce. Diskuse moderovaly doc. MUDr. Bolješíková z Bratislavy a MUDr. Malinová z FN Motol.

V závěrečné diskusi mj. zazněla slova o pozitivním vlivu společných setkání a osobních výměn zkušeností nejen na klinickou praxi, ale i pro další experimentální přístupy.

Zdroj: Medical Tribune