MZ: úložiště nefunguje, zřídíme expertní skupinu

„Nástroj elektronické preskripce léčiv je sice již několik let zaveden do praxe, nicméně dosud není využíván v takovém rozsahu, jak by si vedení Ministerstva zdravotnictví představovalo,“ píše náměstek Petr Nosek v dopise adresovaném odborné veřejnosti.

V dokumentu, který má  redakce Medical Tribune k dispozici, se dále uvádí:

„Jsme si vědomi limitací rozvoje e-preskripce, které mají povahu technickou i legislativní. Tyto limitace však holá ministerstvo zdravotnictví v nejbližší době odstranit a umožnit tak masivní rozvoj elektronické proskripce.“

Podle ministerstva dnes chybí řešení existence receptů v centrálním úložišti, úprava nadstavbových nástrojů typu lékových interakcí, sledování a porovnávání preskripce a další.

Ministerstvo také uznává, že zatím neví, jak lékaře a lékárníky do projektu zapojit. „Chybí pozitivní motivace jak pro lékárníky, tak především pro lékaře, kteří žádnou povinnost předepisovat elektronicky nemají.“

Proto se MZ rozhodlo zřídit expertní skupinu k elektronizaci v lékové politice. „Jejím úkolem by bylo navrhnout finální podobu realizace výše uvedených nástrojů a na tomto podkladu též legislativní řešení.“

Negativa zatím převládají

Většina lékařů i lékárníků, které redakce MT oslovila, se k současnému projektu úložiště elektronických receptů i k záměru MZ staví převážně negativně.

„Projekt tzv. Centrálního úložiště elektronických receptů nemá žádný praktický význam pro nikoho, snad kromě firem, kterým za jeho realizaci stát dobře zaplatil,“ odpovídá na dotaz MT prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek a dodává:

„Podle našich právníků při realizaci tzv. Centrálního úložiště SÚKL překročil zákonné zmocnění, když se snažil nutit lékárníky, aby veškeré recepty přepisovali do elektronické podoby a odesílali je do této databáze.

S tímto názorem se, pokud vím, ztotožnil také Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který SÚKL potrestal pokutou. České lékařské komoře se podařilo odstranit povinnost elektronického předepisování léků z v současnosti projednávané novely zákona o léčivech.“

Kubek osobně tento systém nevyužívá a nikdy žádnému ze svých pacientů žádný elektronický recept nevystavoval.

„Nemám k tomu totiž žádný důvod. A ani ve svém okolí neznám žádného kolegu, který by elektronickou preskripci jakkoliv využíval. Oblíbený argument, že pacient nebude muset díky elektronickým receptům a jejich posílání například formou MMS navštěvovat lékaře, je z medicínského hlediska pomýlený. Žádný rozumný lékař nepředepisuje pacientům léky, aniž by je vyšetřil. A pokud lékař uzná za vhodné, že stav pacienta je stabilizovaný a léčba řádně nastavená, existuje přece již dávno možnost vystavit tzv. opakovací recepty,“ říká prezident ČLK.

Jeden recept za 10 tisíc korun

Za nepříliš užitečný projekt pokládá úložiště elektronických receptů také PharmDr. Stanislav Havlíček.

„Přestože SÚKL uvádí, že byl systém zprovozněn v lednu 2009, fakticky se začaly elektronické recepty předepisovat až v polovině roku 2011 a tvoří jen velmi malou část všech předepsaných receptů. Většímu rozšíření brání nejenom technická a administrativní náročnost vstupu do procesu, ale také úvodní nedůvěra způsobená souběžným budováním obří databáze lékových záznamů o pacientech, za kterou udělil Úřad pro ochranu osobních údajů Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv pokutu ve výši 2,3 milionu korun,“ říká Havlíček.

„V souvislosti s Centrálním úložištěm elektronických receptů se samozřejmě nabízí i řada dalších otázek. SÚKL na svých stránkách uvádí, že bylo vybudováno z mimorozpočtových zdrojů. To je podivné vzhledem k tomu, že zřízení úložiště ukládá zákon a měl by tedy vyčlenit i finanční prostředky na jeho zřízení. Budování dalších dvou databází (lékové záznamy pacientů a léky vydávané bez předpisu s omezením) bylo již nad rámec zákona a snaha o jejich propojení s Centrálním úložištěm elektronických receptů celý systém nejenom více prodražila, ale také znemožnila odborné i laické veřejnosti orientovat se ve financování při jejich zřizování. Nejasné jsou také vlastnické poměry k routerům, které byly v souvislosti s předáváním dat distribuovány do lékáren,“ uzavírá PharmDr. Stanislav Havlíček.

Právník České lékárnické komory Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík poukazuje na to, že zatím projekt v praxi není příliš funkční, protože zatím není naplněn původní záměr – ušetřit.

„Přes obrovský potenciál elektronického předepisování je zvolené řešení příliš těžkopádné a v praxi zatím nevyužitelné. Dosud není naplněna  ani základní myšlenka úspory papíru. K té může totiž ve skutečnosti dojít až v situaci, kdy lékař nebude pacientovi předávat žádnou listinu (lhostejno jestli s kódem nebo s předepsanými léky).“

Svůj názor na elektronické úložiště receptů vyjádřil už před týdnem také předseda Sdružení ambulantních lékařů MUDr. Zorjan Jojko.

„My jsme k tomuto projektu vydali už na jaře 2009 negativní stanovisko a zatím nemáme důvod toto měnit. Jde o elektronizaci formou shromažďování dat, což je princip, který odmítáme. Navíc jde o paralelní shromažďování dat,  které už dávno ZP mají, a to na jedno místo, takže s větší pravděpodobností jde o únik informací. Podle mých informací ještě začátkem tohoto roku s CÚRem pracovalo jen minimum lékařů (pokud vím, méně než 10 v celé ČR) i lékáren (maximálně 20),“ uzavírá Jojko.

Někteří lékárníci se  domnívají, že dosavadní fungování elektronického úložiště je velmi problematické. „První el. recept byl vydán v polovině 2011, první el. recept byl proplacen pojišťovnou někdy koncem roku 2011 a to ještě jenom proto, že existovala jeho papírová kopie. Stálo to spoustu peněz. Celkem se předepíše asi 70 milionů receptů ročně a těch pseudoelektronických bylo pár tisíc. Několik jich dokonce proplatila pojišťovna (ale až v prosinci 2011), do té doby neměly ZP přístup do úložiště,“ uvádí lékárník, který si nepřeje zveřejnit své jméno.

„Po třech letech fungování systému a proinvestovaných financích (mimochodem do konce loňského roku vyšel jeden elektronický recept daňového poplatníka zhruba na 10 tisíc korun), ministerstvo zřizuje expertní skupinu, která má dát doporučení, k čemu má elektronický recept sloužit. To mi připadá komické,“ domnívá se lékárník.

SÚKL: úložiště má velký úsporný potenciál

Státní ústav pro kontrolu léčiv je naopak přesvědčen, že lékaři a lékárnici elektronické úložiště využívají. „V tuto chvíli má možnost předepisovat zhruba 350 lékařů a vydávat 214 lékáren viz http://www.sukl.cz/modules/apotheke/search.php (stačí zakliknout lékárny s možností výdeje eReceptu). Připojování lékařů a lékáren probíhá od května loňského roku kdy první SW firma zapracovala  eRecept do svého systému.

Elektronická preskripce je perspektivní, komfortní a bezpečnou formou preskripce. Má pro systém zdravotnictví výrazný úsporový potenciál a zahraniční zkušenosti ukazují, že se jedná o prostředek hojně užívaný s vysokou oblibou mezi pacienty,“ uvedl Ondřej Veselý z tiskového centra SÚKL.

Jistý přínos elektronického úložiště vidí také Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren.

„Já ve svých lékárnách eRp samozřejmě používám. Zkušenosti z civilizovaného světa jasně dokazují, že budoucnost zdravotnictví je mimo jiné v elektronizaci informací. Zásadní výhodu elektronických receptů vidím ve zvýšeném komfortu a bezpečí pro pacienty, já jako lékárník i jako provozovatel  oceňuji podstatné snížení administrativy.

V současné době vidím největší problém  s rychlejším rozběhnutím celého systému v neochotě většiny lékařů předepisovat elektronické recepty. Těžko se bráním stále intenzívnějšímu přesvědčení, že někteří lékaři – odpůrci elektronických receptů se především bojí toho, že by stát mohl kontrolovat jejich praktiky ohledně předepisování léků od konkrétních výrobců.

I slepý musí vidět, že argumentace ohledně ochrany osobních údajů pacientů je účelová a zástupná.  Jsem si jistý tím, že až lékaři výhody eRp zejména pro pacienty pochopí a začnou je předepisovat, lékárny se takové situaci přizpůsobí v řádu týdnů maximálně měsíců,“ domnívá se Mgr. Hampel.

Spřátelené firmy

Centrální úložiště elektronických receptů zatím stálo přes 72 milionů korun. Každý rok přitom náklady narůstají o další miliony za údržbu úložiště. Finance putují celkem k firmám – Aquasoft, Netprosys a Telefonica.

Minulý týden redakce Medical Tribune přinesla článek, který odkrývá propojení mezi firmou Aquasoft a vedením ministerstva zdravotnictví v době, kdy úložiště vznikalo – viz článek Desítky milionů pro spřátelenou firmu ve zdravotnictví.

Podle serveru Aktuálně.cz visí otazníky i nad firmou Netprosys, která se na této zakázce také podílí. Z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že se Netprosys  stal součástí ostravských železáren Vítkovice. Ty v něm mají  majoritní podíl.

Právě Vítkovice přitom stály při zrodu Hutnické zdravotní pojišťovny, která se v červenci 2009 sloučila se zadluženou pojišťovnou Agel třineckého miliardáře Tomáše Chrenka. „Hutnická zdravotní pojišťovna však jakékoliv své napojení i napojení pojišťovny Agel na společnost Netprosys odmítla,“ píše autorka článku.

---

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz